Článek
Při výstupu na Mount Everest se koncem května tvořily dlouhé fronty. Podle profesionálních horolezců za tragédie může často nezkušenost těch, kteří na výstup vyrazili, a nepálské úřady, které vydaly mnoho povolení.
„Celý svět je dnes o selfíčkách. Každý chce mít fotku z vrcholu světa,“ vysvětluje horský vůdce Josef Šimůnek motivaci řady lidí, kteří se chtějí dostat na nejvyšší vrchol světa.
„Každý má jinou kondici, různé technické dovednosti a v té vrcholové pasáži moc prostoru není. Je otázka, jestli by se měli zkoumat jejich dovednosti, proč tam vlastně chtějí, jestli je to kvůli tomu, že chtějí ukázat kolegům v práci nebo manželce, že tam byli,“ dodává horolezec, který má za sebou čtrnáct expedic na osmitisícovky, kromě Everestu například na K2, Makalu, Lhoce nebo Čo Oju.
Každý sám za sebe
Nepálské úřady letos vydaly rekordních 381 povolenek. I s doprovodem horolezců to znamená, že se na výstup připravovalo zhruba šest set lidí. Nejhorší den byl 23. května, kdy k vrcholu vyrazilo přes 250 horolezců a museli čekat v mrazivých teplotách ve vysoké nadmořské výšce.
„Vede to k přeplněnosti a někteří z těch horolezců na to fyzicky ani nemají. Zažil jsem na osmitisícovkách lidi, kteří si tam poprvé v životě nasazovali mačky. Lidé umřou ve frontě, když jim dojde kyslík a nemají další. Je v pořádku, když chtějí na vrchol, ale každý tam jde sám za sebe, musí se smířit s tím, že se tam nedostane. Pokud to berou tak, že se tam musí dostat, pak můžeme očekávat takovéto situace,“ říká Šimůnek.
Řešením je podle něj dramatické zvýšení poplatků za výstup na Everest v jarní sezóně a zatraktivnění podzimní sezóny, kterou v posledních letech horolezci nevyužívají, mimo jiné proto, že je kratší než ta současná.
Kolik stojí komerční expedice na Everest a jak by se na ni měli horolezci připravit? Jak komplikované je v dnešní době přivolat si na Everestu pomoc? A proč se stává, že horolezci někdy kradou jiným expedicím vybavení?
Podívejte se na celý rozhovor s Josefem Šimůnkem v úvodním videu.
