Článek
Společná výstava finalistů bude od 23. září v Brně. Stejně jako loni se i letošní finalisté shodli na tom, že být vybrán na společnou výstavu je už samo o sobě dostatečným oceněním. Ani letos tedy porota nebude vybírat z finalistů vítěze. Organizátoři a finalisté to dnes řekli novinářům. Cena je určena pro výtvarníky do 35 let působící na české scéně.
Větší část vybraných umělců byla dnes v karanténě, tiskové konference se zúčastnily jen Anna Ročňová, za uměleckou skupinu Björnsonova pak Nik Timková a Zuzana Žabková. Dalšími umělci, které porota pro přehlídku vybrala, jsou Robert Gabris, Jakub Jansa a Valentýna Janů.
Cena byla založena v roce 1990 z iniciativy Václava Havla, Jiřího Koláře a Theodora Pištěka a nese jméno kritika výtvarného umění a filozofa Jindřicha Chalupeckého. Vítěz dříve získával finanční odměnu, peníze na další projekt, studijní pobyt v USA, dostávalo se mu také relativně velké mediální pozornosti. Loni se po vzoru podobných aktivit v zahraničí finalisté vyhlášení vítěze vzdali a uvedli, že by se díky jejich kroku mělo dostat stejného prostoru a pozornosti všem z nich. Publikum se podle nich může plně soustředit na jejich nově vznikající umělecká díla bez nutnosti jejich vzájemného srovnávání.
„Cena se vyvinula od ocenění za dosavadní práci na platformu podporující další práci a projekty,“ uvedla dnes za pořádající Společnost Jindřicha Chalupeckého kurátorka Barbora Ciprová. „Domnívám se a doufám, že eliminace soutěžení z Ceny Jindřicha Chalupeckého může mít za výsledek pouze vlídnější a méně stresující pracovní prostředí pro všechny zúčastněné,“ uvedla jedna z umělkyň Valentýna Janů. „Představa kolaborativního snažení ve prospěch finální výstavy, namísto individuální touhy po ocenění, se tak zdá jako dostatečná výhra,“ uvedla.
Janů podle poroty předvádí vynikající práci s pohyblivým obrazem a instalačními strategiemi, jejichž pomocí tematizuje a zpochybňuje pozici vysílacích médií a kulturního kódování. Ročňová podle poroty zkoumá hranice městského a přírodního prostředí, zpochybňuje pojem umělosti a obrací se k nečekaným a přehlíženým přírodním formám.
Skupina Björnsonova podle poroty probádává pole mezi intuicí a vědomím, čerpá ze zdrojů od čarodějnictví přes feminismus po popkulturní symboly. Robert Gabris zpochybňuje binární opozici lidského a nelidského, tematizuje komplexitu vlastních identit - sexuální, geografické i národní. Jakub Jansa svými projekty zkoumá postinternetové umění a korporátní estetiku, od nichž se kriticky distancuje, uvedli porotci.
