Článek
Skupině ČEZ hrozí ztráta přízně finančních partnerů i investorů. Kapitálový trh totiž čím dál víc hodnotí firmy podle jejich přístupu ke snižování emisí. A ČEZ začíná mít problém se svým obrazem u klíčových partnerů.
Vedení firmy proto přichází s novým dekarbonizačním plánem, jehož součástí je i nový obsah zkratky, která tvoří název skupiny. Označení ČEZ označovalo původně „České energetické závody“, v novém výkladu to však znamená Čistá Energie Zítřka.
„Je naší povinností vůči zákazníkům, zaměstnancům i celé společnosti snížit výrobu z uhlí a nahradit ji výrobou z čistých zdrojů. Proto zvýšíme výkon bezemisních zdrojů do roku 2030 na 6000 megawatt,“ vysvětluje jeden z hlavních cílů plánu generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Naplnění slibu by znamenalo prudké zvýšení investic do solárních, větrných či vodních zdrojů. Podle firemního webu má dnes ČEZ ve své dceřiné společnosti Obnovitelné zdroje „zelené“ elektrárny s instalovanou kapacitou jen asi 200 MW.
Dekarbonizační cíle
Podle své nové dekarbonizační strategie slibuje ČEZ snížit podíl výroby elektřiny z uhlí z předloňských 39 procent na 25 procent do roku 2025. Podíl by pak měl ještě dál klesnout na 12,5 procenta do roku 2030.
Firma zároveň slibuje snížit emise skleníkových plynů. Průměrné emise CO2 na vyrobenou megawatthodinu energie, které ve skupině ČEZ předloni činily 0,36 tuny, mají do roku 2025 spadnout na 0,26 tuny a do konce dekády na 0,16 tuny. Podobně mají do roku 2030 klesnout dusíkaté emise téměř o třetinu, oxidy síry se mají snížit dokonce sedmkrát.
„Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou, společenský i politický tlak na energetiku roste. Cíle dekarbonizace se tak postupně zpřísňují u nás v Evropě i v dalších částech světa. Proto zrychlujeme i naplňování naší strategie a přizpůsobujeme řízení firmy rychle se měnícímu prostředí,“ vysvětluje Daniel Beneš.
ČEZ není v těchto snahách osamocen. Nedávno oznámila skupina EP Infrastructure, kontrolovaná miliardáři Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem, že chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040, čímž by předběhla celoevropské cíle o plných deset let. Jak uvedl šéf EP Infrastucture Gary Mazzotti pro deník E15, chce holding na dekarbonizaci vynaložit celkem půl miliardy eur, tedy kolem 12 miliard korun.
Také skupina SevEn mosteckého uhlobarona Pavla Tykače má připravený velkorysý investiční program na projekty čisté energetiky.
Plyn, slunce, biomasa
Všechny tři velké domácí energetiky ve své cestě za dekarbonizací počítají s přestavbami tepláren na plyn, odpady či biomasu. Plánují rozjet stavby solárních parků na pozemcích svých odstavovaných uhelných elektráren či na výsypkách nebo budování velkých střešních instalací na svých objektech. Tykačova SevEn zvažuje i netradiční plovoucí fotovoltaiku, výrobu zeleného vodíku či účast na budování přečerpávacích elektráren v Krušných horách. EPH chce experimentovat se zachycováním a ukládáním uhlíku.
Také ČEZ plánuje transformaci teplárenství, stavby solárních elektráren na střechách hal či parkovišť. Největším projektem tohoto typu je 820 kilowattový „carport“, který zastřeší firemní parkoviště Jaderné elektrárny v Dukovanech. Chystá i pozemní solární parky na pozemcích svých elektráren. A rozjel první pilotní projekt v takzvané agrivoltaice, jak se označují solární instalace na zemědělsky využívaných pozemcích. Zvažuje také výstavbu nových plynových elektráren a stále počítá s rozvojem jádra.
Součástí dekarbonizačního procesu má být také výrazný rozvoj servisní společnosti ESCO, která dodává moderní technologie a staví obnovitelné elektrárny pro zákazníky. Podle dekarbonizačního plánu ČEZu má ESCO expandovat na trzích Německa, severní Itálie a Polska.
Firma také slibuje rozšířit podnikání do nových oborů, jako jsou akumulace energie a výroba vodíku. Angažuje se v elektromobilitě, buduje nabíjecí stanice a testuje možnost podílet se na projektu továrny na autobaterie ve spolupráci s mladoboleslavskou automobilkou Škoda Auto.
Na druhou stranu se ale ČEZ svých obnovitelných elektráren také zbavuje: loni se stáhl kupříkladu z Rumunska, kde součástí prodávaných aktiv byly i dva velké větrné parky. K prodeji jsou určeny také účasti v sedmi vodních elektrárnách a větrném zdroji v Turecku. Šéfové ČEZu vidí svou zelenou budoucnost spíše v západní Evropě, kde je tento trend politicky stále silněji podporován a kde se pro tyto investice nabízejí obrovské dotační prostředky.
Drahé peníze pro špinavé firmy
Dotace na obnovitelnou energetiku ani politický tlak ale rozhodně nejsou jedinými důvody zelené strategie ČEZu. „Finanční trhy již dnes penalizují ČEZ jako uhelnou energetiku, přestože vyplácí nejvyšším dividendu z evropských energetik a generuje stabilní provozní cash flow,“ uvádí firma v prezentaci, v níž nastínila svou novou dekarbonizační cestu.
Největší česká energetická firma doplácí na to, co bylo donedávna její výhodou: vysoký podíl výroby elektřiny z hnědého uhlí. Ten jí dával ještě v minulé dekádě konkurenční výhodu a poháněl její zisky. Uhelnou energetiku teď ale sráží vysoká cena emisních povolenek. Náklady na emise rostou tak rychle, že uhelné teplárny a elektrárny přestávají vydělávat.
Navíc ztrácí fosilní výroba přízeň finančních partnerů. Rakouské a německé banky už dnes zcela odmítají financovat energetické hráče s velkým podílem uhelných aktiv. Nizozemské, francouzské či italské finanční domy nejsou tak radikální, od klientů s fosilní výrobou ale žádají alespoň dekarbonizační programy a i tak poskytují úvěry spíš jen na jejich „čisté“, tedy nízkoemisní podnikání.
Podle šéfů ČEZ nemá tato situace zatím citelný dopad na ceny půjček. Přiznávají ale, že pokud ČEZ nezlepší svůj obraz, už brzy i na tento problém narazí.
Pojišťovací tlak
Podobně jako banky se začínají chovat také velké pojišťovací domy. Světová pojišťovací dvojka, německá Allianz, už před šesti lety oznámila, že do roku 2040 přestane pojišťovat firmy, které generují více než 30 procent zisku z těžby energetického uhlí nebo z něj vyrábějí přes 30 procent své elektřiny.
Allianz v souladu s plánem své klientské portfolio postupně čistí a na konci letošního roku ukončí i kontrakty s českými elektrárnami Počerady (tu ČEZ koncem loňského roku narychlo prodal skupině SevEn mosteckého uhlobarona Pavla Tykače) a Chvaletice (rovněž patří Tykačovi).
Útlum pojišťovacích služeb i investic do uhelného sektoru oznámila také skupina Uniqa Insurance Group. Francouzská AXA nedávno sdělila, že končí služby pro německého energetického obra RWE, jehož dekarbonizační snahy jsou podle šéfů AXY příliš pomalé.
Nový rating
Mění se i přístup investorů. Přibývá fondů, které odmítají vkládat kapitál do „špinavé“ výroby.
Při hodnocení investičních cílů hraje čím dál větší roli vedle tradičního ratingu, posuzujícího finanční kondici firmy, také nový rating označovaný zkratkou ESG (z ang. environmental, social and governance). Toto hodnocení vyčísluje rizika vlivu na životní prostředí, sociální odpovědnost a kvalitu řízení. Podle ESG ratingu svou investiční strategii řídí například americké investiční skupiny Blackrock, Vanguard nebo Fidelity.
Rating ESG neřeší jen dekarbonizační aktivitu, ale také třeba genderovou nebo rasovou diverzitu manažerských struktur, zajištění rovných příležitostí, společenskou odpovědnost, etiku podnikání a podobně.
ČEZ patří v tomto ohledu mezi evropskými energetikami k těm hůře hodnoceným, její ESG rating se pohybuje pod 50 procenty, zatímco energetičtí šampioni v ESG ratingu jako španělská Iberdrola nebo francouzský Enel dosahují nad 90 procent.
I proto ČEZ nyní vyhlašuje kromě dekarbonizace další nové cíle: „Dosáhneme 30procentního zastoupení žen v managementu do 2025, zvýšíme frekvenci školení zaměstnanců v Etickém kodexu a od roku 2022 a dál ročně proškolíme minimálně 95 procent zaměstnanců,“ slibuje kupříkladu ve zmíněné prezentaci, kterou má SZ Byznys k dispozici.
Vedení ČEZ si podle zmíněného materiálu dalo za cíl dostat se v hodnocení ESG do roku 2023 alespoň na 80 procent. Splnění této laťky není jen věcí prestiže: pokud ČEZ bude dál ztrácet přízeň investorů kvůli své uhelné image, bude to mít negativní dopad na cenu jeho akcií. A naopak: vedení tvrdí, že pokud se mu podaří plnit cíle nového plánu, mělo by to do roku 2025 zvednout u strategických aktiv skupiny zisk EBiTDA z loňských 57 miliard korun na 65 až 70 miliard.
