Článek
Spor mezi kvalifikovanou skupinou minoritních akcionářů a vedením energetické společnosti ČEZ o program mimořádné valné hromady se stupňuje.
Generální ředitele polostátní energetické firmy Daniel Beneš vyjmenoval pro MF Dnes body, o kterých se nechce na valné hromadě 30. listopadu bavit. Jde například o úpravu koncepce podnikání ČEZ mimo území Česka a Slovenska či osud uhelné elektrárny Počerady.
Šnobr a jím sdružení menšinoví akcionáři přiměli ČEZ poprvé v historii svolat mimořádnou valnou hromadu, aniž o ni požádal stát jako vlastník 70 procent akcií firmy. O její program se ale vede urputný boj.
„Do konce roku 2019 se ČEZ musí vyjádřit, jestli elektrárnu Počerady definitivně prodá,“ řekl ve čtvrtek ve studiu Televize Seznam Michal Šnobr. „Myslíme si, že by si ji měl ponechat už jen z toho důvodu, že energetický mix je nejistý, teď ČEZ mluví o odkladu tendru na jaderné elektrárny, mluví se o prodloužení životnosti Dukovan, tak minimálně území, na kterém stojí elektrárna, má z pohledu strategického velký význam pro Česko a my se velmi obáváme, aby toto aktivum nebylo prodáno pod cenou,“ dodal investor a analytik Šnobr.
Rozhovor s Michalem Šnobrem. Video: Petra Krmelová, Seznam Zprávy
ČEZ a Šnobrova skupina ale nejspíš těžko najdou shodu, o čem se 30. listopadu vůbec bavit. A to nejen pokud jde o Počerady.
„Menšinoví akcionáři navrhli, abychom na valné hromadě upravili koncepci, že ČEZ nebude podnikat mimo území Česka a Slovenska. Ale takový postup by mohl být vnímán jako pokus o kartelovou dohodu, za niž hrozí pokuta až deset procent celosvětového obratu. Jeden z lidí, kteří jsou ve skupině kvalifikovaných akcionářů, má totiž zároveň ekonomický prospěch z podnikání našeho konkurenta – Energetického a průmyslového holdingu (EPH),“ řekl v MF Dnes generální ředitel Daniel Beneš.
„Vedení energetické společnosti ČEZ znepřehlednilo nezařazením části požadavků minoritních akcionářů program valné hromady firmy,“ reagoval pro agenturu ČTK Michal Šnobr. „Udělali z toho bramboračku,“ dodal. Postup představenstva firmy nechápe.
Podle generálního ředitele Beneše stojí kolem Šnobra řada bohatých lidí, mimo jiné i spolumajitel skupiny J&T Patrik Tkáč.
„Aby měli jedno procento, museli do toho dát jednotky miliard korun. Podle analýz z veřejně dostupných zdrojů je klíčovou osobou spolumajitel skupiny J&T Patrik Tkáč, který do toho dává přímo, nebo nepřímo nejvíc peněz. Riziko vnímáme a nechceme mu naši společnost vystavit. V programu jsme proto nechali jen část jejich požadavku, a sice jak často se bude strategie společnosti předkládat na valnou hromadu,“ dodal Beneš.
EPH je přední středoevropskou energetickou skupinou, která vlastní a provozuje zařízení v ČR, na Slovensku, v Německu, Itálii, Británii a Maďarsku. Tkáč a investoři spojení se skupinou J&T holding minulý rok opustili. Většinovým vlastníkem se stal podnikatel Daniel Křetínský, nyní drží 94 procent akcií. Předtím byli Křetínský s Tkáčem největšími akcionáři EPH, když společně drželi dvě třetiny akcií. Zbytek patřil skupině J&T.
Sdružení minoritních akcionářů firmy s více než jedním procentem ohlásil Šnobr v lednu. Jeho skupina se na základě zákona o obchodních korporacích stala takzvaným kvalifikovaným akcionářem. Ten může po firmě mimo jiné požadovat právě svolání valné hromady.
„Chceme zrušit opční motivační program, který podle nás nefunguje – navrhneme na valné hromadě, budeme čekat, jak se vyjádří hlavní akcionář – vláda, český stát zastoupený Ministerstvem financí, předložíme řadu dokumentů, zároveň chceme zaúkolovat dozorčí radu, aby předložila nový motivační program pro vedení firmy – ten má fungovat, že management je na stejné lodi s akcionáři, když akcionáři vydělávají, manažeři mají větší odměny – a to bohužel dlouhodobě nefunguje,” řekl v ekonomickém studiu Televize Seznam ve čtvrtek Michal Šnobr.
