Článek
Zprávu dnes oznámila společnost EMH kotovaná na zahraničních burzách a potvrdil ji i ČEZ, jehož dceřinná společnost Severočeské doly se bude v projektu angažovat. Zda polostátní energetická firma opravdu získá akcie, se rozhodne na základě procesu due diligence, který by měl být hotový do konce roku.
„Naše zkoumání může, ale také nemusí, potvrdit technologické a ekonomické předpoklady případné těžby. Je logické využít know-how naší společnosti Severočeské doly, která má s těžbou velké zkušenosti,“ říká generální ředitel ČEZ a předseda dozorčí rady Severočeských dolů Daniel Beneš.
Tisková konference ministra Karla Havlíčka a šéfa ČEZu Daniela BenešeVideo: Aleš Černý, Seznam Zprávy
Zároveň se čeká na finální studii proveditelnosti, kterou má EMH zveřejnit. Akcie EMH na londýnské burze, v Austrálii a ve Frankfurtu v návaznosti na oznámení připisovaly před polednem až 30 procent. Hodnota společnosti je podle burzy 50 milionů eur, neboli 1,3 miliardy korun.
Konvertibilní půjčka je instrument, který se často používá u financování start-upů nebo právě při průzkumu těžby. Příjemci poskytne kapitál, investor se po uplynutí určité doby může zpravidla rozhodnout, zda bude chtít půjčku s úroky vrátit nebo ji přemění na akcie. Dva miliony eur by v podle aktuální ceny stačily přibližně na 4% podíl ve firmě.
Generální ředitel ČEZ Beneš ale uvedl, že opce, na které se domluvili s EMH, dává navíc ČEZu exkluzivní právo na nabytí majoritního podílu a tím pádem na ovládnutí celé společnosti a budoucí těžby. Majoritní balík akcií má v současnosti hodnotu okolo 650 milionů korun.
Pod Cínovcem se v jednom z největších evropských nalezišť podle údajů naměřených společností European Metals nachází lithium v čisté hodnotě (tedy po započtení nákladů na těžbu) 716 milionů dolarů (16,3 miliardy korun).
Australská společnost European Metals, respektive její česká dceřiná prospektorská firma Geomet mají od úřadů už většinu povolení a nyní pomocí vrtů provádějí průzkum. Čeká se na vypracování klíčového dokumentu – finální studie proveditelnosti.
Ta má určit, zda a za jakých podmínek se těžba a následné zpracování suroviny v Cínovci vyplatí. Koncem června vydala firma update své dva roky staré předběžné studie proveditelnosti. Vylepšila v ní některé ukazatele.
Například ukazatel vnitřního výnosového procenta podle nových dat vzrostl z 20,9 % na 24,1 %. Má se zvýšit roční vytěžený objem a náklady na vytěžení tuny ekvivalentu uhličitanu lithného podle aktualizovaného modelu klesnou z 3 483 na 2 914 dolarů.
Šéf ČEZu Beneš nechtěl komentovat, zda by pro polostátní firmu byly takovéto výsledky dostačující k tomu, aby opci na ovládnutí firmy uplatnil. „Je to předběžné hodnotit, musíme si udělat vlastní hodnocení, které bude nezávislé na tom, co říká EMH,“ uvedl.
Australské firmě ale chybí ještě to nejdůležitější – EIA, stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti.
I když Geomet či EMH v Cínovci postupuje směrem k těžbě od roku 2010, dlouhou dobu se o to stát vůbec nezajímal. Ještě v srpnu 2017 ředitel surovinové politiky na ministerstvu průmyslu a obchodu Pavel Kavina v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že těžba lithia je riskantní projekt, proto mají riziko nést soukromníci.
V říjnu téhož roku (tedy o necelé dva měsíce později) ale téma uchopila zároveň SPD, KSČM a ANO Andreje Babiše. Politici tehdy reagovali na memorandum o spolupráci mezi státem a EMH podepsané ministrem Jiřím Havlíčkem z ČSSD. Po volbách 2017 téma lithia opět „usnulo“.
Současný ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že jedním z hlavních úkolů, kterými ho premiér Babiš po nástupu do funkce pověřil, bylo co nejjednodušší cestou „vrátit lithium do českých rukou“.
Dříve se mluvilo o tom, že by se na těžbě lithia v Cínovci měl podílet státní podnik Diamo. Ten ale podle Havlíčka není vhodným partnerem, vzhledem k tomu, že se věnuje hlavně zahlazování těžby a né průzkumu. Jako vhodnější se tak nakonec ukázal ČEZ i přesto, že ten v roce 2017 účast na lithiovém projektu odmítl. Nyní ale Beneš s odkazem na nedávnou nově schválenou koncepci uvedl, že projekt (pokud se ukáže jeho rentabilita) dává firmě smysl.
A i přesto, že Beneš zdůrazňoval, že se jedná o komerční dohodu ČEZu s EMH, ministr Havlíček s odkazem na majoritní podíl státu v ČEZ interpretoval poskytnutí konvertibilní půjčky jako moment, kdy se rozhodování o zásobách lithia vrátilo zpět k českému státu.
„Vítáme, že se do průzkumu ložiska zapojí i největší česká těžařská firma Severočeské doly, která je navíc většinově v rukou českého státu a u které věříme, že bude postupovat i s maximální péčí věnovanou životnímu prostředí a obcím v okolí,“ uvedl ministr Havlíček.
