Článek
Manažeři ČEZu mají rozdělení firmy připravit ve spolupráci s úředníky ministerstev financí a průmyslu. Zatím se ale na přípravě obří transakce pracuje především v centrále ČEZu.
Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš doporučuje rozdělení podle vzoru německé energetické společnosti RWE. Ta vyčlenila své „zelené“ elektrárny, distribuci a služby do nové společnosti innogy, jejíž akcie nabídla na burze.
Šnobr: Hodnota nového ČEZu
Podle minoritního akcionáře a energetického analytika Michala Šnobra by při dělení ČEZu podle tohoto modelu mohl oddělený „nový ČEZ“ s obnovitelnými zdroji, obchodem a službami mít hodnotu až 300 miliard korun (bez započtení příslušné části dluhu ČEZu).
Dnešní hodnota celé firmy se pohybuje kolem 240 miliard. Oddělená část by tedy podle Šnobra byla hodnotnější než celý dnešní ČEZ.
Někteří analytici ale vidí hodnotu rozděleného ČEZu níže. Například Tomáš Sýkora z Patria Finance po zohlednění dluhu, nutných rezerv na útlum a dalších parametrů soudí, že „tradiční” část ČEZu by měla po rozdělení hodnotu kolem 80 miliard korun, zatímco „nový ČEZ” by mohli investoři oceňovat asi na 180 miliard.
Dnes se „zelené“ a „tradiční“ aktivity ČEZu podílejí na tvorbě provozního zisku EBITDA téměř stejným dílem. Analytici se ale shodují, že „zelená“ část je perspektivnější. ČEZ ji také systematicky posiluje novými akvizicemi.
V posledních letech ČEZ nakupoval větrné parky ve Francii či v Německu. Nebo přes svůj fond Inven Capital vstoupil do německého výrobce baterií sonnen. A letos v létě ČEZ zase převzal firmu Elevion, významného hráče na trhu energetických služeb v Německu.
Obří privatizace na obzoru
Rozdělení ČEZu přinese i změny akcionářské struktury. Po rozdělení by obě nástupnické firmy ČEZu měly stejné vlastníky jako dnes celá firma. Stát by v nich držel 70 procent, zbytek by zůstával v rukou investorů z kapitálového trhu.
Cílem operace je ale vytvořit nový, státem zcela ovládaný ČEZ, který by mohl v budoucnu postavit nové jaderné bloky. Stát by tedy měl v „tradičním“ ČEZu navýšit podíl, pokud možno až na 100 procent. Peníze na výkup akcií minoritních akcionářů „tradičního“ ČEZu má přinést prodej státního podílu v „nové energetice“.
Prodej třetinového státního podílu v této firmě by se tak stal jednou z největších privatizací v zemi. Pro srovnání: dosud rekordní privatizační výnos z prodeje plynárenského Transgasu v roce 2001 dosáhl 124 miliard korun, z druhé největší privatizace – prodeje Českého Telecomu – dostal stát 83 miliard.
Proč chce stát plně ovládnout jednu z částí ČEZu? Jak souvisí dělení ČEZu se stavbou nových jaderných reaktorů? A proč má celá operace silné politické souvislosti? Sledujte videoanalýzu Zuzany Kubátové nad tímto článkem.
