Článek
Muzeum patří podle Jaroňka mezi největší kolekce afrického umění v Evropě, představuje tradice a umění několika desítek afrických kmenů a národů. „Africké věci sbírám 25 let, co jezdím do Afriky,“ řekl Jaroněk. Nápad vytvořit muzeum dostal asi před 15 lety, realizaci uspíšila pandemie koronaviru, kdy nebylo možné cestovat.
Mezi exponáty nechybí například kolekce 25 kusů jedněch z nejděsivějších masek, které se používaly k zastrašení nepřítele. Vystaveny jsou i velké dřevěné sochy krále a královny z kmene Yoruba. V pařížském Louvru je vystavena socha krále. „My máme sochy dvě, máme i královnu,“ uvedl Jaroněk. Zajímavostí jsou například černobílé sochy zjizvených nemocných kmene Pende označující epilepsii, šílenství či dokonce demenci.
Jaroněk nasbíral stovky exponátů při svých cestách, v poslední době si nechal sochy a masky také posílat z různých vesnic. „Podařilo se mi sehnat náčelníka jednoho kamerunského kmene, který mi shání úžasné věci,“ uvedl Jaroněk. Pro členy kmene nemají podle něj masky a sochy paradoxně velkou hodnotu. Důležité jsou pro ně za života člověka, když však daný člověk zemře, stanou se masky a sochy nepotřebnými. Proto je také podle Jaroňka téměř nemožné sehnat sochy starší 200 nebo 250 let, lidé je v Africe nevyrábí proto, aby vydržely. Velmi často jsou masky poničené pískem nebo termity.
Podle Jaroňka se sochy a masky musí technicky ošetřit, pokud jsou například napadeny termity, ale zbytečně se do nich nezasahuje. „Není radno si s maskami zahrávat. Můžou být hodné, pomáhat, léčit, ale taky mohou být extrémně zlé a nebezpečné, jsou to staří zakletí duchové. Síla masek je obrovská, není radno s nimi špatně zacházet, opravovat,“ uvedl Jaroněk. „Ať to nazveme, jak chceme, pohanské nebo primitivní umění, co je fascinující, je, že je úzce spjaté s přírodou, to je na tom nádherné,“ uvedl cestovatel.
Muzeum působí mysticky a tajemně, podle cestovatele v něm například nejsou velká okna, aby návštěvníky nerušil pohled na okolní přírodu, ale mohli se nechat vtáhnout atmosférou. Jaroněk budoval muzeum rok. „Dokopal mě do toho covid, nemohl jsem cestovat, jezdit po republice, dělat přednášky. Práce byla mrtvá. Tak jsem si řekl, že si splním svůj sen,“ uvedl Jaroněk, který již na podzim opět chystá cestu do Afriky. Muzeum je otevřené denně, Jaroněk v něm plánuje například noční prohlídky nebo besedy.
