Článek
V narychlo připravené polní nemocnici v pražských Letňanech je zatím klid. Armáda tam v minulých dnech připravila 500 lůžek – na dobu největší nouze, kdy už kamenné nemocnice nebudou pro pacienty stačit. Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) takový stav reálně může nastat brzy - 10. listopadu.
To datum je nyní výstražně vyznačeno také v poslední prezentaci národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého i dokumentech zdravotnických statistiků.
Výrazným omezením ostatní péče a připravením polní nemocnice se Česko dostalo na posílenou kapacitu 15 500 lůžek. K ní křivka hospitalizací doběhne právě 10. listopadu, nepodaří-li se snížit číslo R – tedy indikátor šíření epidemie, který ukazuje, kolik lidí jeden pozitivně testovaný nakazí.
Pokud se nemocnice zcela zahltí, mohou se stát fatálními i běžně řešitelné zdravotní problémy.
Zařízení v některých krajích nicméně na své limity naráží už nyní – celou matematiku kapacity ovlivňují nejen lůžka a dýchací přístroje, ale zejména lidé, kteří o pacienty pečují. Právě jejich řady v posledních dnech značně prořídly kvůli vlastní nákaze.
A zatímco seřazený pluk letňanských lůžek na své nasazení teprve čeká, některé regionální nemocnice a jejich personál už nyní zažívají obrovský nápor. Kdy přijde zlom k lepšímu? Prožijeme alespoň trochu normální Vánoce? A co pro to udělat?
Jak se dostat jen na 1000 nakažených za den
Odpovědi nastínili vědci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP – jde o výzkumný tým tvořený 17 vědci z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI. Ke zlepšení vývoje epidemie do Vánoc je podle nich nutný přísný lockdown – tedy větší uzávěra společenského života zahrnující také zákaz setkávání lidí mimo práci a rodinu.
„Ani přísnost dosud přijatých opatření, ani reakce na ně nejsou dostatečné k tomu, aby byla epidemie potlačena na úroveň, kde může být kontrolována levnými opatřeními, jako je testování, trasování a rychlé karantény významných kontaktů,“ přiblížil za kolektiv vědců René Levínský, ekonom a matematik, který vystudoval matematické modelování na FJFI ČVUT a v současné době je výkonným koordinátorem iniciativy Model antiCOVID pro ČR při IDEA CERGE-EI Univerzity Karlovy.
Aby se ve výhledu šesti až osmi týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je podle odborníků třeba mezilidské kontakty a dodržování osobní ochrany dostat na úroveň letošního března. To znamená 60 až 70procentní redukci kontaktů, redukci přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 procent, takřka bezvýhradné nošení roušek a vysokou míru dodržování dalších osobních ochranných opatření.
Pokud by tento stav nastal včas - tedy nejpozději do týdne - je podle BISOP reálná šance, že by denní přírůstky koncem prosince mohly klesnout na úroveň okolo jednoho tisíce.
Co bude, když nenastane tvrdý lockdown
Aktuální stav opatření a jejich dodržování je ale takovým číslům vzdálený. Podle předběžných výsledků dlouhodobého šetření projektu Život během pandemie byla redukce kontaktů v týdnu od 19. do 25. října jen 40 procent, nepřítomných na pracovišti dle Google Mobility Reports bylo pouze okolo 30 procent, deklarované nošení roušky se podle šetření sice blížilo úrovni března (88 procent oproti tehdejším 95 procentům), ovšem průměrné dodržování ostatních sledovaných ochranných opatření se ukázalo značně menší - 55 procent oproti 67 v březnu.
Kdyby trval stav z minulého týdne, znamená to podle odborníků stagnaci jak počtu nakažených, tak situace ve zdravotnictví.
Vlevo: skutečný počet a předpověď hlášených pozitivních případů, chybové čáry označují standardní chybu předpovědi. Vpravo: skutečný počet a předpověď počtu aktuálně (těžce) hospitalizovaných a kumulativního počtu mrtvých.
Grafy BISOP ukazují, že zatímco denní přírůstky případů víceméně stagnují, počty hospitalizovaných až do prosince rostou a celkový počet mrtvých do konce roku pravděpodobně přesáhne deset tisíc.
„Z našich modelů dále vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, neboť rizikové kontakty mimo nukleární rodinu - pobyt v práci, přátelské a rodinné návštěvy - byly omezeny pouze zprostředkovaně. Přátelské kontakty, pokud se nedějí večer venku, nejsou omezeny vůbec a ani není jasné, jak si firmy vyloží závaznost nařízení o home office a jak jej budou dodržovat. Dle našich hrubých odhadů poslední vládní opatření přinesou pouze 50 procentní redukci kontaktů, která sice pravděpodobně povede k poklesu, ten však bude nedostatečný,“ uvádí Levínský.
Podle kolektivu odborníků sice v takovém scénáři počty nakažených klesají, celý proces se ale odehrává pomalu - dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají. V dané situaci je proto podle nich jedinou možností „tvrdý lockdown“, který ke stávajícím opatřením přidá vymahatelný zákaz návštěv mezi domácnostmi a sníží přítomnost lidí na pracovištích.
Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden lockdown, který by způsobil stejnou reakci jako v březnu, konkrétně 65procentní redukci kontaktů a maximální dosaženou míru osobní ochrany.
„Pokud se naše vláda bude zdráhat podobný lockdown přijmout, není naděje, že se situace v dohledné době nějak zásadně zlepší – v nejlepším případě lze doufat v mírný pokles s dlouhotrvajícími několikatisícovými přírůstky a přetíženým zdravotnictvím,“ dodává za autory analýzy Levínský a zmiňuje, že je okamžitý lockdown také nejlevnějším řešením pro ekonomiku.
Podle něj Česko stojí před otázkou, zda zaplatit nižší stovky miliard za lockdown hned, nebo nechat epidemii běžet dál a zaplatit vyšší stovky miliard později.
Kolik je v populaci nakažených
Na to, že je v populaci mnohem větší počet nakažených, než se jeví z oficiálních čísel, a že opatření bude třeba při setrvalém stavu třeba dodržovat nejméně do jara, upozorňují také výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity.
„Reálné číslo nakažených je minimálně čtyřikrát vyšší, než ukazují pozitivní PCR testy,“ řekl Seznam Zprávám virolog Pavel Plevka. U současných údajů jde podle něj o zhruba 680 tisíc lidí. Pokud zohledníme očekávaný středeční přírůstek, můžeme počítat se zhruba 700 tisíci aktuálně nakažených.
Lockdown v Německu přichází v době "prudkého nárůstu nakažných". V číslech je to 93 nově nakažených za poslední týden na 100 tis. obyvatel. Srovnatelný nárůst byl v Česku v týdnu mezi 10. a 16. zářím... Většina států "brzdí" mnohem dřív než Česko. @CT24zive pic.twitter.com/V7OoOONkIw
— Vladimír Piskala (@VladimirPiskala) October 29, 2020
Na to, že je třeba v Česku zavést přísnější lockdown, upozornili někteří lékaři a epidemiologové už minulý týden, požaduje ho také šéf České lékařské komory Milan Kubek. Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který se funkce ujal ve čtvrtek, nechtěl o tématu lockdownu zatím mluvit - místo toho zdůraznil, že se Česko zaměří na testování nejohroženější seniorní populace. Pro tento účel Česko objednalo dva miliony antigenních testů.
