Článek
V brněnské kanceláři sedí Tomáš Černík v křesle u stolu, točí volantem a na monitoru sleduje, jak „jede“.
Když se zvedá ze sedadla, působí unaveně. „Vždycky se u toho zapotím, je to zodpovědnost,“ říká. Ačkoli to nevypadá, řídí totiž skutečný vůz, který jede venku v mrazu o několik kilometrů dál.
Ta scéna je pohledem do budoucnosti. Tým vědců z Brna vyvíjí prototyp vozu, který se obejde bez řidiče – tedy takového, jak ho známe dnes. Dá se totiž řídit na dálku.
Manažer projektu Roboauto Martin Králík v brněnské kanceláři říká, jaké by dálkové řízení vozidel mohlo mít dopady. „Představte si řidiče kamionu, který by se doma připojil, odjel by si několik set kilometrů a večer by s rodinou zase povečeřel,“ vykresluje možnou budoucnost projektový manažer Roboauta.
I on však ví, že technologie, díky kterým se stroje učí samy pohybovat, se neobejdou bez lidské pomoci.
„Vždycky se může vyskytnout situace, že vozidlo nebude vědět, co má dělat. Představte si nějakou složitou úpravu provozu. To jsou chvíle, kdy je dobré, že může nějaký operátor vzdáleně převzít kontrolu a autu pomoci,“ uvádí důvody dálkového ovládání Martin Králík.
V autě je standardní SIM karta, jakou najdete například v mobilních telefonech, s připojením k datové síti. Ta zatím stačí k přenosu pokynů od řidiče do vozu a streamování obrazu z jedné přední kamery.
Řidič, který nad tímto prototypem přebírá kontrolu, má tak jen velmi omezené informace o jízdě. Nemá pohled do zpětných zrcátek ani na palubní přístroje.
Měří se zpoždění obrazu i to, jak dlouho trvá, než vůz zareaguje na povel na dálku. Oboje se pohybuje v řádech milisekund. Aktuálně prý jde o 130 milisekund.
„Nemáte tady takovou odezvu jako v autě, necítíte, jak zrychlujete, a odhad není tak dobrý,“ popisuje Tomáš Černík hlavní problém, na který jako řidič „od stolu“ naráží.
Zatím vědci s prototypem svého vozu jezdí jen po areálu vysoké školy. Když se pak vjede do skutečného provozu, předají si řízení se „skutečným“ řidičem, jenž sedí přímo v autě. A je to důkladná operace, kterou si několikrát potvrdí. Trvá spíše minuty než vteřiny.
Přestože vývoj autonomních vozidel působí stále jako vyprávění o velmi vzdálené budoucnosti, Evropská unie na výsledky tlačí.
V polovině ledna si Evropský parlament odhlasoval, že Unie musí jednat rychleji a více podporovat jak výzkum, tak i nastavení pravidel zabezpečení a spolehlivosti.
Podle plánu, který předložil veřejnosti think tank Evropského parlamentu, se počítá, že už okolo roku 2025 budou vozidla umět monitorovat okolí a dočasně přebírat kontrolu nad řízením. Po roce 2030 pak začne nastupovat plná automatizace vozů.
