Článek
Zároveň kabinet uložil vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU Martinu Smolkovi, aby navrhl uložení penále Polsku ve výši pět milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně kvůli tomu, že v rozporu s uloženým předběžným opatřením bezodkladně nezastavila těžbu hnědého uhlí v dole. „Žaloba by měla být v nejbližších dnech podána,“ řekl Brabec.
„Smlouva bude mimo jiné obsahovat kompenzace, uhrazení výdajů ať už minulých, stávajících nebo budoucích, které se týkají vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody na české straně hranice, to je hlavně oblast Frýdlantska a Hrádecka, a také posílení vodního zdroje Uhelná,“ řekl ministr. Na vybudování těchto zařízení je Česko připraveno žádat o 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Brabec ujistil, že smlouva nebude obsahovat pouze finanční kompenzace. Polsko podle českého návrhu bude muset poskytovat veškeré dostupné informace o dopadech těžby, o protifiltrační stěně v dole, výstavbě zemního valu nebo monitoringu. „Smlouva bude mít mnoho bodů a my ji, předpokládám, předložíme v nejbližších týdnech,“ dodal Brabec. Po sjednání dohodu projedná kabinet.
Smlouva by podle tiskové zprávy ministerstev životního prostředí a zahraničí měla obsahovat jasné lhůty pro splnění konkrétních povinností, včetně sankcí za jejich nesplnění. Případné spory vyplývající ze smlouvy by měl opět řešit Soudní dvůr EU.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.
Brabec dnes uvedl, že Česko nyní žalobu nestáhne. Takový případný krok bude záviset na tom, zda Polsko bude plnit podmínky ve sjednané smlouvě.
Ekologická organizace Greenpeace ČR ocenila, že Česko navrhne sankce za nezastavení těžby. Naopak zklamána je tím, že vláda uvažuje o smlouvě bez jakéhokoli omezení těžby. „Protože pokud stažení žaloby na důl otevře cestu k další těžbě až do roku 2044, tak to bude z pohledu místních lidí i z hlediska ochrany klimatu velmi špatná dohoda a selhání vlády,“ uvedla Nikol Krejčová.
Evropská komise dříve několikrát zopakovala, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu uhlí v dole Turów, a to až do vydání konečného verdiktu v tomto sporu. Polsku ale patrně nehrozí žádný postih, který by iniciovala sama exekutiva EU. Mluvčí komise ČTK v květnu sdělila, že pokud se polské úřady rozhodnutí soudu nepodřídí, může soud na žádost Česka vyměřit státu pokutu.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Plánovanému rozšíření se brání hlavně obyvatelé příhraničních oblastí Libereckého kraje. Obávají se zvýšeného hluku a prašnosti a především ztráty vody.
