Kurzy za statisíce mají odstranit slabinu českých diplomatů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čeští diplomaté zjevně mají jednu výraznou slabinu – neumí francouzsky. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo investovat do zlepšení jejich schopnosti mluvit francouzskou, ale i bruselskou „mateřštinou“ velkorysou částku – půl milionu korun.

Kurzy mají české diplomaty narychlo připravit na předsednictví Evropské unii, které Praha převezme už za deset měsíců, v červenci 2022. Česko navíc organizaci svého půl roku v čele Unie připravuje dohromady s Francií, jejíž předsednictví tomu českému bude předcházet. Vztahy mezi oběma zeměmi se tudíž zintenzivňují.

Před třinácti lety před historicky prvním českým předsednictvím EU byla stejná konstelace navazujících předsednictví: evropská těžká váha a „nováček“ a způsobovalo to třaskavé napětí mezi Prahou a Paříží.

Kurzy francouzštiny mají probíhat prezenčně i online prostřednictvím Francouzského institutu v Praze, který je v podstatě pobočkou francouzské diplomacie. Tyto kurzy prý diplomatům doporučil Úřad vlády, kterému šéfuje premiér a známý francouzštinář Andrej Babiš (ANO).

Čeští diplomaté během předsednictví Unii budou muset řídit řadu pracovních skupin a jednání na unijní půdě, které připravují odborné podklady pro vrcholná politická jednání, takzvané summity.

Budou se proto teď zlepšovat například ve vyjednávání ve francouzštině.

„Poskytovaná školení zahrnují zejména následující druhy kurzů: skupinové kurzy francouzštiny se zaměřením na odbornou terminologii se specifikami pro evropské a mezinárodní vztahy a zdokonalení mluveného projevu před posluchači,“ stojí například ve smlouvě mezi Ministerstvem zahraničí a Francouzským institutem.

Dále se mají diplomaté zdokonalit ve zvládnutí kvalitního psaní tiskových zpráv či osvojení plynulé komunikace při diskuzích na mezinárodních konferencích či při vedení pracovních skupin v Radě EU.

Částka, kterou má česká diplomacie zaplatit, je šestimístná. „Celková smluvená cena je sjednána ve výši 500 000 Kč, přičemž jde o cenu nejvýše přípustnou, kterou nelze překročit,“ píše se dále v dokumentu, který Seznam Zprávy pročetly.

Kurzy jsou podle Černínského paláce určené jak pro diplomaty v pražském ústředí, tak i pro české zástupce na ambasádě při EU v Bruselu, která má kvůli předsednictví výrazně posílit. „Jedná se jak o vedoucí pracovníky, ředitele odborů Ministerstva zahraničních věcí, diplomaty, tak o experty a administrativní pracovníky,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí úřadu Eva Davidová.

Zdůraznila, že ministerstvo si pořizuje pouze pokročilé kurzy, jmenovala úroveň B1, tedy pro mírně pokročilé uživatele francouzštiny a výše. „Francouzský institut byl vybrán z důvodu poskytnutí nejvyšší možné jazykové úrovně francouzského jazyka – výuka vedena kvalifikovanými rodilými mluvčími,“ dodala Davidová.

Seznam Zprávy oslovily náměstka odpovědného za evropskou sekci Černínského paláce Aleše Chmelaře, zda má česká diplomacie dost francouzštinářů a jaká je úroveň jejich znalosti, když se před předsednictvím musí tato znalost zlepšovat. Podmínkou přijetí na Ministerstvo zahraničí pro kariérní diplomaty je znalost alespoň dvou cizích jazyků. Chmelař na dotazy neodpověděl.

Ministerstvo zahraničí prý zatím „nakoupilo“ kurzy francouzštiny za 158 tisíc korun – smlouva však platí až do začátku českého předsednictví, tedy do 1. července 2022, respektive posledního červnového dne, není tedy ještě ani v půlce.

Tip dostali diplomaté podle Davidové také od Babišových lidí. „Spolupráci s Francouzským institutem v rámci jazykového vzdělávání zaměstnanců MZV doporučil také Úřad vlády,“ uvedla dále pro Seznam Zprávy.

Premiér Andrej Babiš jako jeden z mála českých politiků aktivně ovládá francouzštinu a rád se tím chlubí. Naučil se ji již v dětství, kdy jeho otec působil v Paříži a Ženevě coby obchodní diplomat komunistického Československa.

Babiš udržuje vztahy i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. I přes rozdílné názory v evropské politice jsou součástí jedné politické frakce v Evropském parlamentu. Macron Prahu také v minulosti navštívil a zašel s Babišem i do typické české hospody.

Podle českých diplomatů a jejich zákulisních debat nehrozí stejné napětí jako před sdíleným předsednictvím v roce 2009, kdy v Česku vládl premiér Mirek Topolánek (ODS) a ve Francii prezident Nicolas Sarkozy. Vztahy mezi Prahou a Paříží jsou prý klidnější. Může je ale ovlivňovat fakt, že Macrona čekají během francouzského předsednictví volby, tudíž se dá čekat, že bude chtít být hodně vidět. Kartou v této diplomatické partii může být i zájem francouzské státní elektrárenské firmy EDF o tendr na další výstavbu v Jaderné elektrárně Dukovany.

Do provozu Francouzského institutu podobně jako jiných podobných organizací v posledních dvou letech zasáhla covidová epidemie. Kurzy i umělecké akce se v lepším případě přesouvaly do online prostředí.

Přesto podle Hugo Ben Simhona, vedoucího marketingu Francouzského institutu, udělali Francouzi českým úřadům cenu. „V rámci po sobě jdoucího francouzského a českého předsednictví EU, představujícího význačné období spolupráce mezi našimi zeměmi, nabídl Francouzský institut v Praze všem zaměstnancům českých ministerstev a dalších úřadů státní správy, kteří se starají o evropskou problematiku, kurzy na míru za zvýhodněných finančních podmínek,“ uvedl pro Seznam Zprávy Ben Simhon.

Smlouva mezi českým Ministerstvem zahraničí a Francouzským institutem myslí i na případné covidové překážky. Institut si v ní vyhrazuje právo změnit formu kurzů z prezenční výuky na online výuku. „Za důvody způsobené vyšší mocí se považují mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné situace související zejména s nepříznivou epidemickou situací a jinou živelní či přírodní pohromou, kvůli kterým prezenční výuku objektivně nelze uskutečnit,“ stojí v dokumentu.

Podle odborníků i politiků je pro úspěch předsednictví klíčové, aby se na něm podílelo co nejvíce odborníků s co nejlepšími znalostmi. To ostatně uznala nedávno i vláda Andreje Babiše, která původně dávala najevo, že na předsednictví chce co nejvíce šetřit – a původně na něj vyčlenila velmi skromný rozpočet –1, 24 miliardy korun. Teď krátce před volbami jej o dvě stě milionů korun navýšila. Peníze mají jít právě na „lidské zdroje“.