Článek
Osm měsíců před volbami zrušil Ústavní soud část volebního zákona. Při současném rozložení sil v Parlamentu hrozí, že se politické strany a hnutí nebudou schopny shodnout na kompromisním návrhu.
Možné řešení zapeklité politické situace se ale nabízí.
Příliš se neví, že ve Sněmovně je od listopadu roku 2019 zaparkován návrh na změnu volebního systému, který je sepsán tak, že vyhovuje připomínkám, na jejichž základě teď ústavní soudci shodili část volebních pravidel. A všechny strany už měly možnost se s ním seznámit.
Jedním ze spoluautorů návrhu zákona je pražský právník zabývající se volebními systémy Vilém Anzenbacher, který zákon sepsal pro tehdejšího šéfa lidovců a poslance Marka Výborného.
Anzenbacher v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že debata nad jeho návrhem by byla cestou, jak uniknout ústavní krizi a hrozbě, že se Parlament nebude schopen shodnout nad novými pravidly pro volby do Sněmovny.
„Legislativní proces je časově náročný, poslanci by museli přijít s návrhem, pak si jej teprve nastudovat, formální lhůty by pro jakýkoliv nový návrh celé dění jen prodlužovaly. Je třeba jednat co nejrychleji. Náš návrh je takovou Noemovou archou, byl připravovaný de facto na dnešní situaci. Je prodiskutovaný, návrh má materiálně i právně hodnotu v tom, že ve Sněmovně leží od listopadu 2019, všichni měli již možnost se s ním seznámit. Má legitimitu, nejde o nečekanou změnu, vědělo se o něm,“ řekl Seznam Zprávám právník Anzenbacher, jehož návrh má i svůj web.
Je přesvědčený, že jeho koncepce volebního zákona vyhovuje výtkám Ústavního soudu k dosavadní praxi.
Projděte si rozhodnutí Ústavního soudu:
„Psali jsme ho s kolegou Jiřím Flamem, strávili jsme na tom několik víkendů. To zásadní, co soud zrušil, je nerovnost u přepočtu hlasů formou D'Hondta. Dle našeho návrhu se vezmou všechny odevzdané hlasy, vydělí se 200 mandáty ve Sněmovně a vznikne dělitel, kterým následně dělíte počet celkově získaných hlasů daných stran. Na základě toho zjistíte, kolik mandátů strana, hnutí nebo koalice získají celorepublikově. Nedochází tím k tak velkým zbytkům jako dosud,“ popsal Anzenbacher, který dlouhodobě spolupracuje jako legislativní expert s KDU-ČSL.
Když se jednotlivé subjekty dozvědí, kolik mandátů získaly v celé zemi, přistoupí se k přidělování mandátů v rámci jednotlivých 14 krajů.
„Strana v nich získá tolik mandátů, kolikrát se dělitel objeví v jejích hlasech získaných v daném regionu. Když bude celostátní dělitel 15 000 a strana v kraji získá 30 000 hlasů, získá dva mandáty v daném regionu. Zbylé hlasy se pak rozdělují podle nejvyšších zbytků. U krajů se nevyhneme drobnému zkreslení, počet voličů na jeden mandát je ale velice proporční a spravedlivý,“ uvedl k přepočtu mandátů v regionech.
Motivace pro voliče
Podle Anzenbachera by voliče jím navrhovaný systém motivoval v tom, že jejich hlasy nepropadnou. „Vezměme si jako příklad lidovce v Ústeckém kraji, kde se KDU-ČSL do Sněmovny nedostává a její hlasy propadají. Místní volič lidovců by teď ale věděl, že i kdyby jeho strana nezískala v kraji mandát, pomohl by jí celorepublikově k zisku mandátů,“ popsal Anzenbacher.
Neskrýval překvapení, že Ústavní soud rozhodl o volebním systému po více jak třech letech od podání návrhu. O to více je podle něho důležité, že v dolní komoře Parlamentu leží připravené řešení.
„Když jsme návrh sepisovali, vnímali jsme ústavní nespravedlnost, která sahala do rovnosti hlasů. Šlo nám o evoluční, nikoliv revoluční změnu. Doufali jsme, že náš pocit o protiústavnosti bude dříve či později vyslyšen Sněmovnou či Ústavním soudem. Předpokládal jsem, že se tak stane spíše politickou cestou, Ústavní soud nás překvapil. Z toho důvodu jsme si dali velkou práci, aby náš návrh byl právně vyladěný. Myslím, že náš návrh míří přímo na solár problémů, které shledal Ústavní soud. Je dobré, když se taková věc nespíchne na koleni během krátkého času a naopak mají zákonodárci šanci v klidu se s návrhem seznámit,“ dodal právník.
