Článek
Letošní olympiáda oštěpařce Barboře Špotákové nevyšla. S výkonem 60,52 metru se v kvalifikaci umístila na 14. místě. Do finále se tak nepodívá, vypadly i další české oštěpařky Nikola Ogrodníková a Irena Gillarová, finále hodu oštěpem tak bude bez české přítomnosti poprvé od OH v Atlantě 1996.
„Nepovedlo se všechno. Nebylo tam spojení, které potřebujete, aby to střílelo, a mně to nestřílelo vůbec. Hrozně těžko se to dá změnit v kvalifikaci. Tam máte jen tři hody,“ komentovala pro ČTK světová rekordmanka Špotáková svůj výkon.
Na letošní olympiádu se čtyřicetiletá Špotáková začala připravovat po narození druhého syna. Kariéru Špotákové v posledních letech brzdila zranění, zejména na minulé olympiádě v Riu de Janeiru. Obhájit úspěchy z předchozích mistrovství světa se olympijské vítězce z Pekingu a Londýna nepodařilo, na finále scházelo 42 centimetrů.
I tak se ale ve světových tabulkách Špotáková dodnes držela a drží na velmi solidním osmém místě. O jednu příčku ji nicméně nedávno přeskočila naděje českého hodu oštěpem Ogrodníková.
Atletka Barbora Špotáková se původně věnovala sedmiboji. Až při ročním studijním pobytu v USA začala naplno házet oštěpem. Její kariéru tehdy ale brzdila zranění, zejména pak únavová zlomenina v roce 2003, kvůli které jí lékaři museli přeseknout holenní kost, při operaci jí vyjmuli nezhoubný nádor z holeně.
Zranění a náročný pobyt v USA dvojnásobnou olympijskou vítězku Špotákovou ale zocelily. Na olympijských hrách 2004 v Aténách však ještě neměla koleno zcela v pořádku, její výkony tak byly značně limitované. Na konci dalšího roku však již Špotáková druhým nejdelším hodem české historie 65,74 metru obsadila páté místo světových tabulek.
V následujících letech se desetinásobné vítězce ankety Atlet roku Špotákové začalo dařit takřka vše. V roce 2006 třikrát vylepšila český rekord, v posledním závodě sezony navíc získala svou první zlatou medaili na velkém šampionátu. O rok později se v Ósace již stala mistryní světa. Úspěšné období se přeneslo i na olympiádu v Pekingu, kde získala zlato v posledním, šestém pokusu novým evropským rekordem 71,42 metru.
Jen krátce po OH v Pekingu se stala světovou rekordmankou, rekord s novým typem oštěpu drží s výkonem 72,28 metru dodnes. Olympijský úspěch zopakovala i čtyři roky poté v Londýně, kde zlatou medaili obhájila. Tam jí na zlatou radost stačil i výsledek pod 70 metrů, navíc by zvítězila kterýmkoli z jejích čtyř platných pokusů.
Před poslední olympiádou, v roce 2016, si Špotáková zlomila zánártní kůstku, což poměrně zásadně ovlivnilo její přípravu. Na OH se však stihla dát do pořádku, dokonce získala bronzovou medaili. To podle ní vzhledem ke zranění bylo maximum, na co mohla dosáhnout. A její forma se vrátila zpátky, v roce 2017 Špotáková opět kralovala, zvítězila na mistrovství světa v atletice v Londýně.
Od roku 2005 do roku 2019 Špotáková v České republice neměla jednoznačnou konkurenci, na českém mistrovství v tomto období zvítězila pokaždé. První výjimkou je mistrovství loňské, kdy dosáhla „pouze“ na stříbro. Na letošní Zlaté tretře v Ostravě zvítězila výkonem 65,19 metru.
Po poměrně úspěšných dnech pro český sport se nedařilo ani bedlivě sledovanému kanoistovi Josefu Dostálovi. Ten sice v semifinále dojel druhý, a postoupil tak poměrně hladce, finále rychlostní kanoistiky však nezvládl podle svých představ a dojel až pátý se svým nejhorším výsledkem na OH a MS v kariéře.
