Cesta do nebe i pekel. Sparta a Slavia frčí na spirále miliardových rozpočtů

Fotbalová liga se poprvé rozběhla už 12. července. Pospíchá, vzhledem k nadstavbě chce na podzim zvládnout 20 kol.

Pro zajímavost: kdyby Šilhavého svěřenci hráli napřesrok finále Eura 2020, tenhle začátek ligy by nestihli, ani kdyby se zcela vzdali dovolené, finále v londýnském Wembley se totiž bude hrát právě 12. července.

Ale zpátky k české Fortuna lize. Její herní systém se nezměnil, po 30 kolech budou ještě týmy podle tabulky rozděleny do skupin o titul, Evropskou ligu a udržení v soutěži. O tom, zda se takto bude pokračovat i nadále, by se podle zákulisních informací měly kluby dohodnout letos v prosinci.

Novinkou je nasazení videorozhodčího už ve 4 zápasech každého standardního ligového kola, na jaře by měl přibýt zápas pátý.

Navzdory skandálnímu průběhu květnové baráže pokračuje Komise rozhodčích a delegátů FAČR v nezměněném složení pod vedením Jozefa Chovance. A zřizovatel ligové soutěže, tedy Ligová fotbalová asociace, po odstoupení Petra Mlsny stále nemá zastoupení, protože vzhledem k odmítnutí Radka Příhody stále nenašla nikoho, kdo by o to stál.

Diváky prvního kola možná zaskočilo, kudy také nově odcházejí střídající hráči ze hřiště, nebo fakt, že žluté karty začali dostávat i trenéři a členové realizačních týmů. To je důsledek uplatnění nových celosvětových pravidel fotbalu, o kterých jsme podrobněji psali zde.

Favoritem ligy je podle bookmakerů obhájce titulu Slavia Praha (u Tipsportu aktuálně kurz 1,5:1), spolu s Plzní (4:1) a Spartou Praha (10:1).

Právě Sparta v létě měnila trenéra, od Václava Jílka si slibuje, že týmu vštípí zásadně lepší organizaci hry a tím pádem i sportovní úspěšnost. Po nepřesvědčivé přípravě s minimem vstřelených gólů (Benešov 3:1, Kluž 0:1, Dynamo Moskva 1:1 a Linec 0:1) přišla na úvod ligy domácí porážka 0:2 od Slovácka. Ještě horší než výsledek bylo zjištění, že po nových herních a technicko-taktických prvcích nebylo v projevu Sparty ani vidu, ani slechu. Bizarní.

K postupu do Evropské ligy potřebuje Sparta vyřadit dva soupeře. S prvním z nich se utká 8. a 15. srpna. Do té doby budou mít na Letné zjevně ještě dost práce. Třeba aby hráči pochopili, že ten pan Jílek, co je pořád otravuje s nějakou taktikou, tam není pro srandu králíkům. Nebo aby vedení pochopilo, že to spíš Andrej Babiš přizná, že byl agentem Státní bezpečnosti a podváděl kolem dotací na Čapí hnízdo, než by Kanga začal bránit, presovat a vůbec hrát nikoli pro sebe, ale pro tým.

Plzeň si v zápase s Olomoucí musela poradit s faktem, že do vedení šel soupeř, ale výsledkový obrat v utkání zvládla. Nově se však musí popasovat se zraněním obránce Hejdy. První předkola, nikoli však už play off pohárů, odehraje ještě za Plzeň slovenský reprezentant Patrik Hrošovský, pak už ho klub pustí do belgického Genku.

Po pátečním utkání v Liberci již Plzeň čeká vstup do nemistrovské větve kvalifikace Ligy mistrů, k plnému úspěchu potřebuje zdolat postupně tři soupeře, prvním z nich bude už za týden v úterý Olympiakos Pireus.

Příznivce Slavie v pondělí večer potěšila výhra jejich týmu ve Zlíně, úterní ráno už jim pokazila zpráva, že po Simonu Delim aktivoval definitivně svou výstupní klauzuli i Michael Ngadeu, což je pro trenéra Trpišovského o to bolestnější, že tím přišel o celou elitní stoperskou dvojici. A to měsíc před klíčovým dvojzápasem play off o postup do Ligy mistrů.

Je třeba zdolat jediného soupeře, jeho jméno se Slavia dozví 5. srpna, rýsuje se z nabídky Ajax, Celtic, FC Kodaň, Dinamo Záhřeb, zápasy pak budou na programu 20. či 21. srpna, odvety o týden později.

Právě postup do Ligy mistrů je přitom jedinou reálnou rozumnou odpovědí na otázku, proč se v posledních letech roztočila spirála, která dramaticky zdvihla úroveň výdajů špičkových českých klubů na přestupy a platy jejich hráčů.

Abychom byli přesní, Viktoria Plzeň se snaží své standardy příliš neměnit, její generální ředitel Adolf Šádek mluví o tom, že na přestup nevydá víc než 20 milionů.

To u jeho konkurentů to jen lítá. Nicolae Stancia už si za zhruba 100 milionů postupně pořídily dokonce obě „S“, Slavii stáli náhradníci Olayinka 80 a Baluta 68 milionů, na druhém břehu Vltavy může Daniel Křetínský přemýšlet, co se dá s 200 miliony korun udělat užitečnějšího než pořídit si za ně Tala Ben Chajma, Václava Kadlece a Semiha Kayu.

Zejména k potěše majitelů Jablonce, Liberce a Příbrami padly dřívější deseti, maximálně dvacetimilionové limity i na českém trhu. Dneska se nejen supertalent Jan Matoušek či člen širšího reprezentačního kádru Michal Trávník, ale třeba i krajní obránce Tomáš Holeš pořizují po 40 milionech korun.

Což se zejména takovému Miroslavu Peltovi, kterému po policejním obvinění z manipulací státních dotací dost uvadl interes sponzorů, velmi hodí. Přestože v Evropské lize vydělal 100 milionů korun, na jaře podle zlých jazyků v Jablonci vázly výplaty, takže trenér Rada sledoval, jak jeho kvalitní tým postupně opouštějí Trávník, Holeš, Hovorka, Lischka… Ale opačným směrem mělo údajně směřovat v úhrnu 140 milionů korun.

Až pak člověka napadne, jestli neměl pravdu bývalý reprezentant Milan Luhový, když v pořadu Jiná liga hovořil o světě fotbalu jako o jedné obrovské pračce na špinavé peníze. Tak třeba do obrovských transferních částek za fotbalisty lze schovat platby za leccos jiného, které pak ve finále mohou dorazit k leckomu jinému.

Ať už tak či tak, přinejmenším loňský roční rozpočet klubu FK Jablonec činil 160 milionů korun. Petr Paukner, majitel v minulém ročníku jasně nejslabší Dukly, šokoval v Jiné lize zmínkou, že se tohle slabé představení odehrálo za 100 milionů korun. V Příbrami dělají fotbal za polovinu.

A na velkých adresách? Sparta léta držela standard 350 milionů korun na rok, konkurenti byli o něco zpět. Razantní a velkorysý nástup čínského vlastníka ve Slavii a „doba stramaccionovská“ všechno změnily, sparťanské výdaje sezony 2017/18 se vyšplhaly k částce 1,5 miliardy korun.

Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík na jaře připustil roční náklady klubu ve výši 700 milionů korun. To bylo před valnou hromadou, na které se schvalovala výroční zpráva o hospodaření za sezonu 2017/18.

Takže když k tomu ještě připočítáme loňské posily zhruba za 300 milionů + letošních 100 za Stancia + vyplacení mistrovských prémií + navýšení Součkova platu etc. etc., zjistíme, že pravdu můžou mít i ti, kdo odhadují, že Slavia nyní utratí zhruba 1,2 miliardy korun, Sparta 1 miliardu a Plzeň zhruba 500 milionů korun, to vše za jednu sezonu.

Suma 1,2 miliardy korun odpovídá 47 milionům eur. To už by byla zhruba polovina rozpočtu, jakým před minulou úspěšnou sezonou disponoval Ajax Amsterdam, třetina toho, kolik mají na fotbal v Salcburku, čtvrtina rozpočtu Fenerbahce – viz údaje ze zajímavého blogu.

Vedle nákladů na transfery v silných českých klubech dramaticky rostou náklady na platy hráčů a trenérů, ve Spartě se od sezony 2015/16 proskákaly od 88 přes 188 na 489 „stramaccionovských“ milionů na rok. Ze slávistických výročních zpráv lze vysledovat tuto číselnou řadu, sledující zvyšování platů: 89 – 188 – 356. A to ještě neznáme čísla z nedávno uplynulé mistrovské sezony.

Není to tak dávno, co špičkoví hráči ligy brali 300–400 000 korun měsíčně, s tím, že si Lafatové a spol. díky výkonnostním prémiím mohli přijít až na dvojnásobek.

Nyní žijeme v době, kdy se hovoří o tom, že se základní platy Tomáše Součka či Semiha Kayi pohybují kolem 3,5 milionu měsíčně. A je novým zvykem vyplácet roční pevné bonusy, klidně i 10 milionů korun.

Slávistický pokladník teď sice něco ušetří, když mu ze sjetiny odpadnou milionové platy vyplácené Stochovi, Delimu či Ngadeuovi. Jenže o navyšování na tyhle hodnoty si pochopitelně budou říkat zůstavší hráči.

Tak jako chtěl coby tehdejší kapitán Sparty narovnání svého platu vůči cizincům Josef Šural.

Obrovské peníze platí kluby i dlouhodobě zraněným hráčům (Ben Chajm 2,5 mil. měsíčně, Bořek Dočkal 1,5 mil. měsíčně). A hradí výplaty i řadě fotbalistů, na které už fanoušci třeba i pozapomněli, že k „S“ patří, ale nyní jsou někde na hostování. Tady záleží na konkrétní dohodě s novým hráčovým klubem, jestli ho platí on, klub kmenový, nebo se nějak podělí.

Oproti tomu všemu pražskému šílenství zůstává v Plzni všechno při starém, při spekulacích o nejlépe placeném hráči se mluví o Davidu Limberském se základem 400 000 Kč měsíčně, s možností uhrát si až 2,5násobek.

Viktoria Plzeň si také jako jediná sama na sebe vydělá. Loni se jí díky českému titulu a příznivému postavení Česka v koeficientovém žebříčku poštěstilo startovat přímo v Lize mistrů a obsadit ve skupině třetí příčku. To přineslo krásných 770 milionů korun. A do částky se započítal i bonus, kterým UEFA ocenila, že Viktoria hraje soutěž už potřetí.

Jinak platí, že základní „startovné“ za účast v hlavní soutěži nyní činí 15,25 milionu eur, což je 388 milionů korun. To je suma, která by českým velkoklubům, i při jejich rozpočtech, které jsme si nastínili, v zásadě řešila vše podstatné. Zvlášť když se nabízí bonus 69 milionů za každé vítězství, třetina za remízu.

Evropská liga je oproti tomu chudá příbuzná, která pomůže, ale vše nezahojí. Slavia se na jaře dostala až do čtvrtfinále soutěže, ale zinkasovala od UEFA „jen“ 216 milionů korun.

Slavia se každopádně může tetelit z toho, že i kdyby jí to v play off Ligy mistrů nevyšlo, přinejmenším start ve skupině Evropské ligy má jistý.

Opájení se vizí příjmu z Ligy mistrů ale může být z českého pohledu relativně krátkodobá záležitost. Do médií už prosakují vize nejmocnějších klubů Evropy, které by Ligu mistrů pojaly nejraději jako takřka uzavřenou soutěž. Už nyní se v kvalifikacích (a Evropské lize) bojuje pouze o 6 volných políček, možná bude časem ještě hůř.

Otázka je, jakého ekonomického vylepšení se pak dočká Evropská liga, případně třetí pohárová soutěž, s níž se počítá.

Ale to všechno je hudba budoucnosti. Nyní platí, že se Slavia, ale zejména Sparta v reji obrovských přestupů a milionových měsíčních platů transformovaly do nerentabilního stavu, který saturují (platí) majitelé klubů.

Ti slávističtí, státní firma Citic a privátní Sinobo, to dělají pro větší slávu Čínské lidové republiky, ten sparťanský, tedy Daniel Křetínský, asi proto, že ho to baví a že na to má. Ostatně je to jejich věc, kolik případně ročně fotbalem prodělají. Pokud to nedosáhne úrovně, kterou už reguluje UEFA v rámci pravidel o Financial Fair Play.

V zásadě se UEFA jejich uplatňováním snaží dosáhnout, aby kluby neutrácely jak šílené a nezadlužovaly se. Pomyslné červené světýlko se rozsvítí, když v součtu tří sezon dosáhne schodek ekonomické bilance klubu hodnoty 35 milionů eur, to je 892,5 milionu korun.

Následující údaje berte jako velmi orientační, protože metodika používaná UEFA je odlišná od metodiky tradičních výročních hospodářských zpráv.

Ale podle nich Sparta za sezony 2015/16, 2016/17 a 2017/18 v úhrnu prodělala 829,5 milionu korun.

Slavia podle svých výsledovek za stejná účetní období ztratila postupně 117, 263 a 322 milionů, celkem 702 milionů korun.

Čísla za minulou sezonu 2018/19 v obou případech nejsou veřejně známa.

Pro české fotbalové prostředí je pochopitelně značně limitující stále trapná televizní smlouva. Jak smutně poznamenal šéf Slavie Jaroslav Tvrdík, třeba jarní pohárový soupeř jeho klubu, tedy belgický Genk, za ni ročně dostane víc než všechny kluby české ligy dohromady. Český mistr za ni inkasuje zhruba jen asi 20 milionů korun ročně.

Zásadní prostředky na vylepšení ekonomické bilance rozpočtu tak mohou plynout jen z úspěšné účasti v pohárové Evropě, nejlépe v Lize mistrů. Anebo z transferů směrem ven z klubu.

Slavia teď udělala tři v zásadě nedobrovolné. Miroslav Stoch odešel kvůli rodinným problémům podle někoho za 1,5 milionu eur, podle jiných zdrojů ještě mnohem levněji. Afričtí stopeři aktivovali své klauzule na 2,5 a 4,5 milionu eur. V součtu by šlo nejlépe o 8,5 milionu eur (217 milionů korun).

Slavia na jaře odmítla nabídku za Tomáše Součka na 12 milionů eur (306 milionů korun), údajně od AC Milán. Vsadila na to, že díky jeho účasti na hřišti v play off Ligy mistrů může vydělat i víc.

Sparta údajně Stancia koupila za 4 miliony a prodala za 10 milionů eur. Na kom dalším se jí při její přetrvávající (ne)výkonnosti podaří v dohledné době vydělat, je otázka, kterou – zdá se – neřeší.

Velké české kluby se nyní dostaly do stadia, kdy mají pocit, že pro ně peníze nejsou a nebudou problém. Budoucnost ukáže, do jaké míry jde či nejde o pocit klamný. Plzeň musí vybudovat novou hráčskou generaci, Sparta čeká na sportovní probuzení, Slavia na Ligu mistrů. Když si v ní na sebe vydělá, temná hrozba případné ztráty čínského zájmu o pražskou investici, spojená s křehkou politickou linkou, by se otupila. Jinak se jí ale zbavit nelze.