Cesta do Chorvatska i oslavy na Karlově mostě. Svět si všímá Česka

Patnáctihodinovou cestu do Chorvatska podniknou během léta tisíce Čechů. První vyrazili k Jaderskému moři v úterý. Společnost RegioJet prodala celkem přes 30 tisíc jízdenek. Spojení mezi Českou republikou a Chorvatskem má fungovat až do září. Denně pak vlaky přes Bratislavu a Lublaň vyrážejí od 11. července.

Nebývalý zájem o vlakové spojení zaujal agenturu Reuters i americký deník The New York Times. Agentura v článku nazvaném Train Time: Thousands of Czechs Head to Croatia Holidays the Old Way (Čas vlaků: Tisíce Čechů vyráží na chorvatské prázdniny postaru) připomíná, že vlaky spojující Česko a Chorvatsko přestaly jezdit před dvěma lety kvůli ztrátovosti. Zájem o vlaky podle The New York Times stoupl kvůli častým dopravním komplikacím a náročnosti trasy. „Absolvoval jsem tuto cestu několikrát autem. Výhodou u dopravy vlakem je podle mě především pohodlí a také je to trochu dobrodružství. Líbí se mi to, je to pro mě nový způsob, jak se dostat k moři,“ cituje agentura Reuters Jana Vránu, který do Chorvatska po kolejích zamíří se svou ženou a synem.

Zahraniční média věnují pozornost i historii cest Čechů k Jadranu. Původ cest do Chorvatska, případně dříve Jugoslávie, spadá podle Reuters do začátku 20. století, ještě do dob Rakouska-Uherska. Populární destinací za dob komunismu pak byla Jugoslávie, kdy Čechoslováci mohli cestovat jen velmi omezeně a za povolení státních úřadů. Agentura tehdejší Jugoslávii popisuje jako „zemi podobnou tehdejšímu Československu s většími osobními svobodami“. Média také uvádí, že se Jugoslávie stala častou destinací, odkud Čechoslováci emigrovali na Západ díky mírnějším kontrolám na hranicích s Itálií a Rakouskem.

Mimo zájem zahraničních médií nezůstala ani včerejší akce na Karlově mostě nazvaná Prostřený stůl. Slavnost probíhající od 18 do 22 hodin byla jakýmsi symbolickým rozloučením s obdobím koronavirové krize. Na 515 metrů dlouhém Karlově mostě se objevil stejně dlouhý prostřený stůl. „Může přijít kdokoliv, vstupné se neplatí. Podmínkou ale je, aby každý něco donesl. Někdo třeba napeče bábovku, koláče nebo husu. Jiný host – a zároveň hostitel – připraví jednohubky. Někdo přinese růži do vázy. Nebo třeba jen hroznové víno. Anebo vezme kytaru a zazpíváme si Na tom pražským mostě rozmarýnka roste,“ popsal akci jeden z organizátorů Ondřej Kobza za spolek Piana na ulici.

Akce si všimla i britská BBC, která ale ve svém článku zmiňuje kontrast s prohlášením Světové zdravotnické organizace, že „pandemie koronaviru rozhodně není u konce“. „Našla jsem zmínku o této akci na Facebooku a přišlo mi to zajímavé,“ cituje BBC jednu z účastnic. „Zrovna jsem se vrátila z noční směny, tak jsem nestihla nic připravit, ale donesli jsme nějaké víno a něco malého, co jsme našli doma,“ dodává.

Prostřený stůl ve svém krátkém komentáři ocenil i reportér BBC v Praze Rob Cameron. „Kromě hudby a cinkání příborů jsem slyšel neobvyklý zvuk pro tuto ikonickou dominantu, lidi hovořící česky,“ píše Cameron. Novinář připomíná, že lidé se sice sešli oslavit konec krize, zároveň ale připouští, že oslavy mohou být předčasné. „Dnes večer byl ale na mostě až hmatatelný pocit optimismu, když si lidé vzpomněli, jaké to je znovu žít,“ zakončil svůj komentář Cameron.