Článek
Desítky stavbařů a zahradníků běhají strmým svahem sem a tam. Hrad Pernštejn stojící nedaleko Nedvědice na Brněnsku se po vzoru Pražského hradu nebo zámku v Lednici vrací do dob největší slávy.
Po dlouhém období temna, korunovaném komunistickou érou, památkáři obnovují rozlehlé čtyřhektarové zahrady na jihozápadním svahu hradu. Archeologové odkryli dávno zapomenuté stavby, včetně vodních cest.
Projekt za 120 milionů korun znovu přivede k životu turecké lázně, francouzskou i angločínskou zahradu, velké jezero a spoustu dalších prvků či budov. „Máme k dispozici popis zahrady z roku 1806. Kromě skleníku vracíme vše do původní podoby,” pochvaluje si pernštejnský kastelán Zdeněk Škrabal.
Na hradě správcuje od poloviny 80. let minulého století a podobně jako jiní milovníci památek si plní sen. „Je to unikátní věc ve světovém měřítku. Byla pro nás velká výzva vrátit památku co nejautentičtěji do původního stavu,” řekl projektant Přemysl Krejčiřík, který se v minulosti podílel na obnově zahrad v Lednici, Kroměříži nebo brněnské vile Tugendhat.
Příjemný šok zažili archeologové po sondě georadarem. V angločínské zahradě totiž pod vrstvami půdy našli kamenné vodní cesty, o kterých předtím tušili jen díky obrázkům. „Nevědělo se, jestli ikony odpovídaly skutečnosti,” řekl Krejčiřík.
V zahradě tak budou kromě romantických staveb k vidění jezírka, vodotrysky, vodopády nebo obnovený dřevěný haltýř určený k chovu pstruhů. „Při obnovách zahrad vždycky stojíme před problémem, do které doby se vracet. Renesanční nebo barokní éra je líbivá na první pohled, ale většinou nemáme oprávnění se k etapě vrátit, protože pozdější vrstvy jsou také cenné. Málokdy se to podaří jako na Pernštejně,” uvedla Ina Truxová z generálního ředitelství Národního památkového ústavu.
Před velkou výzvou stáli také stavbaři. Velká část zahrady je ve strmém svahu, který byl i bude protkaný sítí stezek a vodních kanálů. „Musíme pracovat jen ručně nebo s miniaturní technikou, velké stroje sem nedostaneme. Svah jsme museli osázet betonovými mikropiloty,” popsal těžkosti zástupce stavbyvedoucího Luboš Herman ze společnosti Gardenline.
Právě to, že svah ujížděl a že prostor nebyl udržován, bylo příčinou dřívější zkázy parku. Stovky let staré stromy se vyvracely, před obnovou jich šlo k zemi na pět stovek. „Původně jsme jich chtěli uchovat víc, ale po dendrologickém průzkumu to vzhledem k bezpečnosti návštěvníků nebylo možné,” dodala Truxová.
Zahradníci vysazují téměř dvě stovky nových stromů, především habry, buky, duby, ale také okrasné dřeviny. „Na svazích zůstaly půdokryvné rostliny,“ řekla památkářka.
Ve francouzské zahradě vzrostou nové hrušně. Hruška byla v baroku symbolem králů. „Když jste přijeli na francouzský dvůr, dostali jste zavařenou hrušku. Byl to výdobytek tehdejší doby, jako dneska chytrý telefon,” prozradil Krejčiřík. Právě ovoce králů se stane symbolem obnovené zahrady.
Park ve strmém svahu zažil největší slávu na začátku devatenáctého století, kdy jej vlastnili Schröfflové z Mansberka. Ve druhé polovině devatenáctého století začal pozvolný úpadek, který vygradoval po druhé světové válce. Komunisti dokonce z části parku udělali stavební parcely.
Teprve na startu tisíciletí reálně ožily plány na opravy. Přes devadesát milionů korun z celkových 120 zaplatily dotace Evropské unie. „Věříme, že nám nový okruh zvýší návštěvnost o několik tisíc lidí,” řekl Škrabal. Návštěvnost hradu se dlouhodobě pohybuje okolo 80 tisíc lidí ročně.
Nad parkem vznikne také nová kavárna s výhledem do zeleně. Obnovy zahrady mají skončit příští rok, první návštěvníci se do ní podívají se startem sezony v roce 2021.
