„Český zákon je znepokojivý,“ říká polský tajemník uprostřed střetu o potraty

Dopis z polské ambasády měl na české ministerstvo zdravotnictví dorazit 10. března, informoval Respekt. Podle týdeníku podepsal dvoustránkový list polský chargé d’affaires Antoni Wręga, obsah dopisu se má týkat senátní novely zákona o umělém přerušení těhotenství, kterou aktuálně česká horní komora parlamentu projednává.

Wręga měl nejdříve v dopisu ujistit tehdejšího ministra Jana Blatného, že polská strana respektuje suverenitu České republiky, legislativní proces i většinový názor české společnosti na interrupce. „Tento postoj a respekt k demokratickým procesům a kulturním hodnotám však očekáváme i z české strany,“ uvádí Wręga.

Případné schválení senátní novely, která má podle Respektu vyjasnit podmínky, za nichž mohou v Česku podstoupit interrupci cizinky, by podle polského chargé d’affaires vedlo k rozkvětu potratové turistiky v Česku. Novela by podle něj také umožnila Polkám porušovat zákony své vlastní země, což by narušilo česko-polské vztahy.

„Vnímáme proto z hlediska česko-polských vztahů jako nešťastné, pokud jsou legislativní návrhy na legalizaci komerční potratové turistiky otevřeně zdůvodňovány záměrem obcházet polskou legislativu, jež chrání nenarozený lidský život, a pokud mají tyto návrhy polské občanky podněcovat k porušování polských zákonů. Přijímání takto motivovaných legislativních úprav se nám zdá být krokem, který není v souladu s výbornými vztahy mezi našimi zeměmi,“ píše v dopisu Wręga. „Proto považujeme za vysoce nestandardní, je-li prostřednictvím legislativních změn vyvíjena snaha přímo zasáhnout do debaty v Polsku,“ zaznívá v závěru listu.

Blatný podle Respektu odpověděl 30. března. „Z výše uvedeného vyplývá, že dle ministerstva zdravotnictví by možné zrušení § 10 zákona o umělém přerušení těhotenství nevedlo k žádné podstatné změně ve vztahu k provádění interrupcí občankám členských států EU,“ konstatoval tehdejší ministr v dopise. „Věřím, že daná záležitost nebude mít dopad na kvalitu dosud vynikajících vztahů mezi našimi zeměmi v oblasti zdravotnictví,“ dodal Blatný.

Zpráva se po publikaci v Respektu dostala rychle na polské sociální sítě a posléze i do polských médií. K věci se v neděli vyjádřil i státní tajemník polského ministerstva zahraničí Szymon Szynkowski vel Sęk z vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.

„Monitorování legislativního procesu v zemích úřadování, obzvlášť v oblastech, které se týkají, nebo se mohou do jisté míry týkat občanů Polské republiky, je nejen právem, ale i povinností ambasád Polské republiky,“ uvedl politik pro portál Onet.

Podle Szynkowského je znepokojení polského velvyslanectví pochopitelné. „Eventuální schválení zákona, který by měl znamenat pokus obejít polské zákony a povzbuzovat k porušování práv polských obyvatel na území Česka, pochopitelně může budit odůvodněné znepokojení polské diplomatické mise,“ ospravedlňuje tajemník aktivity velvyslanectví.

Zprávě se věnuje kromě velkých polských serverů i karikaturista liberálního deníku Gazeta Wyborcza Andrzej Rysuje. „Bílá a červená = Polsko, modrá = legální interrupce,“ píše Rysuje v karikatuře.

Ke kauze už se vyjádřila také organizace Ciocia Czesia, která má Polkám pomáhat se zajištěním potratů v České republice. „Někomu se tady moc nelíbí, že v Česku jsou interrupce legální i pro osoby z EU a že Česko dodržuje vlastní zákony,“ uvedla organizace na Facebooku.

„Máme radost, že si polští politici a diplomaté začínají všímat naší činnosti. Začínají se bát, že jejich vize státu jako Gilead (totalitární vláda z antiutopického románu Příběh služebnice, pozn. red.) nemá díky mezinárodní solidaritě různých feministických organizací právo existovat. Interrupce jsou v našich rukou a my budeme i nadále pomáhat jak s organizací, tak i finančně,“ píše se také v příspěvku.

Týeník Respekt v únoru upozornil na překvapivou změnu ve výkladu pravidel pro umělé přerušení těhotenství pro občanky EU. Ministr zdravotnictví Jan Blatný tehdy v dopise zaslaném pirátskému poslanci Františku Kopřivovi upozornil, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem, za který hrozí až pět let vězení nebo zákaz činnosti.

„Předpokládáme tedy, že případné provedení potratu cizince, která v ČR bude trávit jen jeden den nebo několik dní, by mohlo naplnit výše uvedenou skutkovou podstatu. I příprava je v tomto případě trestná,“ uvedl tehdy Blatný. Ministerstvo se následně za zmatky ve výkladu zákona omluvilo.

Ministerstvo aktuálně na svém webu uvádí, že „občanky Evropské unie mohou legálně v České republice podstoupit umělé přerušení těhotenství“. Podle resortu i v případě, „že by do naší země přicestovaly pouze za tímto účelem a strávily tu jen několik málo dnů“.

V Polsku došlo na začátku letošního roku k výraznému omezení práva na umělé přerušení těhotenství. Podle nálezu ústavního soudu, který personálně obsadila vládnoucí strana PiS, je nově zákrok možný jen v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky. Interrupce už není možná při podezření na vážnou vývojovou vadu plodu. Nález ústavního soudu z loňského října vyvolal v zemi masové protesty a aktivizaci ženského hnutí Strajk kobiet (Stávka žen).