Článek
Proč se nechcete nakazit
1. Nenakazíte-li sebe, nenakazíte ostatní. Tím, že zůstanete zdraví, chráníte vlastní rodiče a prarodiče a lidi s oslabenou imunitou.
2. Dlouhodobé následky koronaviru nejsou dobře známé a postihují i mladé, zdravé a silné. Dlouhodobé následky ani nemohou být dobře známé, protože jde o novou nemoc. Je zjevné, že v loterii následků se většině lidí nestane nic vážného, ale můžete skončit s poškozenými plícemi, srdcem, nervovou soustavou, bolestmi hlavy, ztrátou čichu a řadou dalších symptomů. Obtíže u mnoha lidí přetrvávají zatím řadu měsíců - nemůžeme vědět, zda déle. Je lepší tuhle loterii nehrát.
3. Zmenšením epidemie chráníte i vlastní peněženku. Je to možná trochu neintuitivní, ale rozjetá epidemie je dražší než epidemie skomírající.
Pokud byste se už nakazili, nechcete se nakazit vysokou dávkou viru.
4. Průběh nákazy závisí na dávce viru, se kterou se potkáte. Malá dávka zvyšuje pravděpodobnost lehkého nebo zcela asymptomatického průběhu. Vysoké dávky nemusí zvládnout ani imunitní systém mladých a zdravých lidí. Varující jsou v tom úmrtí zdravotníků v místech, kde se vyskytly vysoké koncentrace viru, jako třeba nemocnice v severní Itálii.
Jak omezit riziko
Prvních pět doporučení je jasných, je zjevné, že omezují riziko:
1. Úplně předejděte kontaktu s lidmi, kteří mají teplotu, kašel, bolesti hlavy, ztrátu čichu nebo jiné příznaky covidu. To platí i pro přenos v domácnostech, kdy by se měl nakažený pokud možno izolovat v jednom pokoji, nejíst společná jídla a v prostorách sdílených s ostatními členy domácnosti nosit respirátor FFP2.
Co říká výzkum? Tohle je zcela jasné a není o čem diskutovat.
2. S příznaky respiračního onemocnění, teplotou, ztrátou chuti či čichu prosím nechoďte mezi lidi. Je to nepohodlné, může vám to komplikovat plány, ale zůstaňte doma.
Co říká výzkum? Tohle je také jasné.
3. Roušky, ruce, rozestupy. Respirátory: vrátím se k nim. Kvalitně si myjte ruce mýdlem, neboť mýdlo rozpouští obal viru. Udržujte odstup ve frontách nebo kdekoli tam, kde se hromadí lidé.
Co říká výzkum? Tohle jsou základní současná doporučení. Pro každou část existují desítky studií v součtu ukazující, že respirátory, ruce a rozestupy fungují.
4. Vyhněte se rizikovým situacím. Při současném stavu epidemie v Praze je riziková každá situace, kde se uvnitř potkává větší množství lidí. Riziko se zmnohonásobí, pokud jsou bez roušek, mluví, zpívají, křičí nebo intenzivně dýchají třeba při cvičení - to je i motivací vládou přijatých protiepidemických opatření. Je potřeba dobrovolně omezit sociální aktivity i nad rámec zákazů - vládní zákaz neznamená, že co je povolené, je bezpečné. V restauracích je lepší zůstat venku nebo si dát jídlo jako take away. Zcela zrušte aktivity, kde se hromadně zpívá, křičí nebo intenzivně dýchá uvnitř i v soukromých prostorách.
Co říká výzkum? Rizikové situace jsou dnes už poměrně jasné: jsou zmapované stovky konkrétních řetězců šíření z desítek zemí. Ví se, že v rizikových situacích může jeden člověk nakazit desítky dalších třeba jen za dvě hodiny.
5. Respirátory. Respirátory fungují lépe než bavlněné roušky a jsou široce dostupné. Námitkou je cena - výrobci doporučují používat respirátor jako jednorázový. Pokud si to můžete dovolit, je to jistě fajn. Pokud ne, tak vás lépe ochrání znovu použitý respirátor než látková rouška. Respirátor se dá poměrně dobře sterilizovat teplým vzduchem (zahřátí na 75 stupňů, 20 minut), až 10krát. Osobně to dělám tak, že respirátorů mám několik, a čištění pak řeším najednou.
Stav výzkumu: Funkčnost respirátorů je zcela bez diskuze. Otázka znovupoužití a obecně manipulace s respirátory je trochu zmatená tím, že respirátory jsou zároveň důležitá ochranná pomůcka ve zdravotnictví a současně by je měla nosit široká veřejnost. Doporučuji normy vymyšlené pro zdravotnictví používat ve zdravotnictví, a v případě široké veřejnosti vycházet ze zvážení přínosů a rizik. V lékárničce též nosím nůžky, aniž bych je vždy po použití dezinfikoval v autoklávu.
Oproti dezinformacím šířícím se na sociálních sítích je potřeba jasně říci, že viry se na respirátoru nemnoží.
Omezení kontaktů, respirátory a rozestupy, to je základ.
Druhá pětice rad je spekulativnější. Není vždy jisté, jestli mají nějaký efekt, intenzivní výzkum probíhá a stav poznání se mění. Přesto, pokud náklady takových doporučení jsou zcela minimální, je co získat a víceméně není co ztratit. Sám se popsanými radami řídím.
V žádném případě nenahrazují první pětici.
6. Doplňte vitamín D (v doporučených denních dávkách).
V několika studiích vyšlo, že vitamín D o něco snižuje pravděpodobnost vážného průběhu covid-19, případně že nedostatek vitamínu D zvyšuje pravděpodobnost vážného průběhu. Také je zjevné, že mnoho lidí má vitamínu D nedostatek, zvláště v zimě. Studie jsou zatím malé a neprůkazné a není jasné, co se nakonec potvrdí, ale jsou v podstatě dvě možnosti.
První: Vitamín D proti covidu nějak pomáhá. Náklady jsou malé.
Druhá: Vitamín D proti covidu vůbec nepomáhá. Nedostatek „déčka“ zvlášť při nutnosti trávit dost času uvnitř neprospívá zdraví, takže dává smysl tenhle doplněk jíst stejně.
V jednom případě vitamín možná trochu pomůže, v druhém neuškodí a je obecně zdraví ku prospěchu. Takže proč nebrat, samozřejmě jen v doporučené dávce. Upozorňuji, že stejná úvaha rozhodně neplatí pro jiné přípravky, u kterých se spekuluje o účinku proti covidu, ale jde o látky s řadou vedlejších účinků.
7. Chraňte si oči. Je možné, že vstupní branou pro virus mohou být nejen dýchací cesty, ale v malé míře i oči. V rizikových prostředích nejsou od věci brýle, obličejový štít a nesahání si rukama na obličej.
Stav výzkumu: Otázka, do jaké míry se může covid přenést přes oči, nemá jasnou odpověď, nicméně roste množství studií naznačujících, že v malé míře to možné je. V jedné malé studii z Číny byl například větší podíl nakažených bez brýlí než u lidí s brýlemi; jiné výzkumy ukazují, že receptor ACE2, který viru umožňuje vstup do buněk, se v očích vyskytuje. V souhrnu nevíme, ale v nejrizikovějších prostředích jako nemocnice dává smysl si chránit kromě dýchacích cest i oči.
8. Čerstvý vzduch a vlhko. Upravte prostředí v místnostech a větrání, a to i v domácnostech a kancelářích. Koncentrace kapiček s virem ve vzduchu se dá v mnoha případech omezit zlepšením větrání a cirkulace vzduchu - doporučuji časté a intenzivní větrání. Výzkum také naznačuje, že částice viru zůstanou ve vzduchu, který je suchý, déle, než když je vlhký. Přesušený vzduch nesvědčí ani dýchacím cestám. Takže pokud například v kancelářích můžete topení a vlhkost regulovat, zvyšte vlhkost. Nebo kupte zvlhčovač.
Stav výzkumu: Zmenšení koncentrace viru větráním je zjevné, kapičky se v tom chovají podobně jako třeba cigaretový kouř. Pro vliv vlhkosti na to, jak dlouho se kapénky koronaviru udrží ve vzduchu, existují dobré fyzikální důvody; výzkum, jak moc to může ovlivnit covid, probíhá.
9. Nepodceňujte ostatní nemoci. Epidemie SARS-CoV-2 neznamená, že ostatní choroby zmizely. I v Česku došlo k nešťastným úmrtím při nevyhledání lékařské péče kvůli obavě z koronaviru.
10. Nestresujte se. Nouzový stav, denní hlášení počtu mrtvých, nemocnice měnící se na covidária… nic z toho psychické pohodě nepřidá. Doporučuji zprávy o covidu mnoho nesledovat, nebo třeba jen jednou za den. Pokud se zařídíte podle předchozích rad, udělali jste pro ochranu sebe i ostatních všechny základní věci a i něco navíc. Zbylé riziko není nula, ale redukovat je ještě méně a méně je dražší a dražší. Věnovat tomu víc pozornosti netřeba.
