Článek
Podle biblické tradice je každý člověk od narození zatížen prvotním hříchem Adama a Evy – nese si za to následky v podobě bolesti, stárnutí a smrti. Podobně podle vědců může lidský organismus pykat i za „hřích“, který souvisí s jeho imunologickou pamětí.
Když se lidské tělo poprvé – třeba už v raném dětském věku – potká s nějakou infekcí, začne jeho imunitní systém produkovat protilátky. Když ale po čase narazí na stejnou infekci znovu, má opět tendenci vytvářet stejné protilátky, byť se třeba mezitím vyvinula nová varianta infekční nemoci s novým dominantním antigenem. A imunitní systém už nemusí zafungovat tak dobře jako napoprvé.
Jev nazvaný „původní antigenní hřích“ jako analogii k teologickému pojetí prvotního hříchu poprvé v 50. letech minulého století popsal americký virolog a epidemiolog Thomas Francis, a to v souvislosti s chřipkou. Teď jej během pokračující pandemie covid-19 i odborné veřejnosti připomíná český vakcinolog Marek Petráš, přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Muž, který stál i v čele vědeckého týmu při vývoji prototypu české „covidové“ vakcíny, v předchozích dnech v zahraničním impaktovaném časopise Human Vaccines & Immunotherapeutics společně s kolegyní Ivanou Královou Lesnou publikovali na toto téma článek.
Upozorňuje v něm, že původní antigenní hřích je nezbytné mít na paměti při aktualizaci stávajících a navrhování nových vakcín. „Je nutné vyvinout veškeré úsilí k překonání jeho úskalí,“ píší autoři.
Jak přitom Marek Petráš v rozhovoru pro Seznam Zprávy zdůrazňuje, zmíněný jev se netýká jen očkovaných. Stejně tak se s ním mohou v budoucnu potýkat i odpírači vakcín, kteří se rozhodli získat imunitu přirozenou cestou. Ani to je nemusí ochránit před těžkým průběhem choroby při další nákaze.
„Původní antigenní hřích je i jedním z důvodů, proč může docházet k reinfekcím,“ upozorňuje Petráš.
Vysvětlete i laikům, v čem „původní antigenní hřích“ vlastně spočívá?
K tomuto jevu dochází po vícečetném očkování proti stejnému původci nemoci, který však má různé varianty či mutace. Ostatně proto byl poprvé popsán po očkování proti chřipce, které se provádí každoročně s vakcínami přizpůsobenými novým variantám předpokládaných cirkulujících virů chřipky.
Svou významnou roli v tom sehrává naše imunologická paměť, ať už získaná v minulosti očkováním, nebo přirozenou cestou po prodělání infekčního onemocnění. Tato paměť je strašně důležitá a jsme za ni rádi, nicméně má i jisté stinné stránky.
Nové očkování díky zmíněné imunologické paměti totiž podněcuje tvorbu převážně těch protilátek, které si už imunitní systém pamatuje z minulosti, přičemž systém vytváří mnohem méně nových protilátek, pro které imunologická paměť neexistuje.
Co to ve konečném důsledku pro člověka může znamenat?
Nové očkování mu nemusí zajistit dostatečné množství protilátek specifických proti těmto novým mutacím či variantám. Dotyčná osoba nemusí být tak dobře chráněna. Vůči té původní variantě je její obrana sice ještě posílena, avšak proti novým variantám je imunita nedostatečná.
Bavíme se stále hlavně o chřipce, ale veřejnost teď nejvíce zajímá onemocnění covid-19, kdy v Česku začala výrazně dominovat původně indická varianta delta. Lze to aplikovat i na tuto infekci?
Lze to aplikovat i na mnoho jiných infekčních onemocnění. Původní antigenní hřích byl zdokumentován nejen po očkování proti chřipce, ale také proti lidským papilomavirovým nákazám, které mohou v konečném důsledku vést například k rakovině děložního čípku. Také po očkování proti flavivirovým nákazám – třeba proti klíšťové i japonské encefalitidě či proti žluté zimnici.
Asi nejmarkantnější příklad bylo očkování proti lidským papilomavirům. Jestli si vybavíte, tak se kdysi začínalo se čtyřvalentní vakcínou a potom stejný výrobce udělal devítivalentní. A ukázalo se, že když podal tu devítivalentní jedincům, kteří v minulosti už byli očkovaní čtyřvalentní vakcínou, tak na ty původní čtyři antigeny sice vznikla obrovská odpověď, ale naopak vůči těm pěti novým antigenům byla dramaticky nižší. A to ve srovnání s jedinci, kteří tou čtyřvalentní vakcínou předtím očkováni nebyli.
Jak velké je riziko selhání imunity v důsledku tohoto jevu? Máme prostředky, jak antigenní hřích utlumit?
Dosavadní poznatky naznačují, že působení tohoto jevu bylo částečně či zcela kompenzováno tzv. zkříženou ochranou, kterou zajistilo vysoké množství původních protilátek vytvořených po novém očkování. Jinou cestou je rozšíření vakcíny o další antigeny, pro které zatím náš imunitní systém žádnou imunologickou paměť nemá. Tudíž musí začínat vytvářet ochranu jakoby úplně od počátku, čili i bez působení původního antigenního hříchu. Možná i úprava antigenu v podobě tzv. konjugace, čili navázání s bílkovinou, přispívá k eliminaci tohoto jevu.
Nové varianty a mutace původního koronaviru SARS-CoV-2 vedou nyní k odborné diskuzi ohledně nutnosti aktualizace vakcín. Lze už odhadnout, zda se antigenní hřích po novém očkování začne projevovat?
Podle zatím předběžných a neúplných analýz se zdá, že tento jev se v rámci tohoto očkování uplatnit může. Schází však vyhodnocení jeho dopadu na získanou ochranu. Zatím nevíme, jak moc mohou být nově přeočkovaní lidé chráněni i při případném snížení tvorby protilátek zacílených na nové varianty koronaviru.
Nadnárodní producenti vakcín a jejich rozsáhlé vědecké týmy jsou si asi tohoto rizika vědomi, nebo ne?
I já bych očekával od producentů, že se tomu budou věnovat. Věřím, že původní antigenní hřích budou brát v úvahu a budou sledovat, zda nově aktualizované vakcíny mohou skutečně stimulovat tvorbu takových protilátek, které budou specifické zejména proti novým variantám.
A já rozhodně nechci už dopředu tvrdit, že ochrana u nových a aktualizovaných vakcín bude nedostatečná. Jestli bude dostatečná, nebo ne, zjistíme teprve při hodnocení skutečné účinnosti. Jestli jedinec takto očkovaný je ještě chráněný, nebo ne, se ukáže na četnosti onemocnění. A mělo by se to ukázat už při klinických testech.
Je vůbec nové očkování nutné?
Aktuálně jsme v situaci, kdy to s jistotou ještě tvrdit nelze. I přes snížené množství stávajících protilátek, které jsou schopny neutralizovat různé varianty tohoto koronaviru, stále to původní očkování stačí u většiny očkovaných zajistit dostatečnou ochranu před závažným průběhem onemocnění nebo úmrtím.
Je třeba se ale připravovat na další případné kroky a původní antigenní hřích, který se může stát jakýmsi limitem uvažovaného přeočkování, rozhodně nelze opomíjet.
Původní antigenní hřích se vztahujete hlavně k očkování. Jak moc se ale týká lidí, kteří se očkovat nenechali a spoléhají na přirozenou imunizaci?
Týká se jich samozřejmě také. Ten problém souvisí obecně s naší imunitou. Jestli tu imunitu získáte přirozenou cestou nebo očkováním, je v této souvislosti druhotné.
Když tedy někdo prodělal letos covid-19 bez větších potíží, může mít klidně za rok, až se potká s novou variantou, daleko těžší průběh? Právě i kvůli antigennímu hříchu?
Přesně tak. Nicméně u těch přirozeně imunizovaných je jistá výhoda v tom, že oni získávají komplexnější imunitu. Není to jenom proti S-proteinu, je to vůči všem těm imunizujícím složkám viru. Nechci ale rozhodně, aby to vyznělo tak, že je lepší se nechat infikovat než očkovat. Tímto způsobem bychom si zadělali na velké problémy.
Ale faktem je, že ti, co tím prošli, na tom mohou být o trochu lépe. My to vidíme i u těch reinfekcí. Já teď například analyzuji data z pražské Bulovky. Ten soubor je velmi malý, oni tam za celou dobu sledování mají jen tři případy reinfekce, jen v těch třech případech se ukázal průlom. Lépe by se to hodnotilo na větším souboru, z vícero nemocnic.
U těch postcovidových pacientů už ale víme, že jim setrvává ochrana z 87 % až po dobu jednoho roku. Jelikož očkování zatím neprobíhá tak dlouho, u něj tyto informace máme jen do půl roku. Data jsou si ale zatím velmi blízká.
Vy tím varováním před rizikem antigenního hříchu naznačujete, abychom si nedělali přehnané naděje, že vše vyřeší očkování?
Přesně tak. Může se ukázat, že to nové přeočkování nebo nové posilující očkování nemusí přinést očekávaný efekt.
Ten jev není nový, neobjevil se včera, jak jsem už uvedl, původní antigenní hřích je popsán už od padesátých let, ale je potřeba i v případě covid-19 s ním počítat. Už při té konstrukci aktualizované vakcíny o tom přemýšlet, taky ho sledovat, zda se skutečně projevuje.
Podle určitých indicií už je pozorovaný, ale jsou to stále jen indicie. Aby se prokázal, musíte provést klinickou studii, kdy ty protilátky skutečně naměříte a provedete komparaci. A tohle nás teprve čeká.
