Článek
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Jak jsou teď na tom hotely, jaký je pro ně zatím srpen?
Jaký je srpen, my v tomto okamžiku ještě nevíme, my máme zatím poslední čísla z června tohoto roku, ale myslím, že hotely se určitě liší ve své obsazenosti podle toho, kde se nacházejí. Hotely ve městech jsou na tom poměrně špatně. A hotely v rekreačních oblastech jsou na tom teď přes léto lépe, nicméně podle našich informací někdy od září už zase očekávají propad v obsazenosti.
Kde je situace nejhorší? Vy jste mluvil o velkých městech, je to Praha?
Praha kupříkladu má necelých 10 procent obsazenosti za měsíc červen. Co se týká ostatních měst, jako je hlavně Ostrava, Brno, Plzeň a další, tak jsou na tom velmi podobně. Poměrně dobře jsou obsazeny lázně. Ale zase ne všechny lázně, nejhůře zasažené byly lázně v západních Čechách, jako jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně.
A čím to je, že hotely ve větších městech turisty tolik netáhnou? Měla by tam být lepší kampaň? Třeba magistrát připravil kampaň „V Praze jako doma“, která měla přilákat turisty. To nezabralo?
Tak je to celkem logické. My jsme rádi, že ty kampaně existují, protože samozřejmě nějakou část turistů přilákají. Nicméně v letním období do velkých měst i do památek UNESCO, například památkových rezervací, přijížděli většinou zahraniční turisté a ti tady stále téměř chybí, takže ten problém samozřejmě plyne z toho, jak se vyvíjí epidemiologická situace v Evropě. A zároveň samozřejmě nepřijíždí prakticky žádný turista ať už z Asie, Číny, Koreje, tak stejně ze Spojených států. Takže situace je v podstatě taková, jakou jsme v tuto dobu předpokládali. Český turista samozřejmě je vítán a jsme rádi, že domácí cestovní ruch se za poslední dobu zvedal a nyní tvoří zhruba polovinu cestovního ruchu v České republice, nicméně český turista nemůže zachránit úplně ten výpadek, který tady nastal.
Lze říci, kolik hotelů je vyloženě zavřených?
V tuto chvíli je stále v Praze zavřena asi třetina hotelů, po celé České republice je to něco kolem 10 procent ubytovacích zařízení.
Projevilo se to i na cenách, že se hotely snaží lákat české turisty, nebo i zahraniční turisty, na nižší ceny?
My jsme dělali průzkum mezi našimi členy, a co se týká ostatních regionů kromě Prahy, tak ty ceny zůstávají prakticky stejné, nezvyšují se, ale ani nedochází k nějakým zásadním snižováním těch cen. Co se týká Prahy, tam zhruba u poloviny hotelů cena propadla, možná až k 50 procentům.
Vy jste mluvil o tom, že zahraniční turisté do Česka příliš nepřijíždí, není tady obrat k lepšímu, když se pomalu otevírají hranice? Nevidíte tady nějakou naději?
Samozřejmě že postupně někteří turisté přijíždějí. Domnívám se, že nedává smysl v současné době investovat velké finanční prostředky pouze do propagace domácího cestovního ruchu. Je určitě důležité ho propagovat, ale ne v takové míře. Ale je podstatné, abychom měli jasnou a poměrně silnou propagaci v těch zemích, které jsou v našem nejbližším okolí a které jsou případně v dojezdu autem, podobně jako to dělají ostatní země jako Rakousko nebo Maďarsko. Ty inzerují v České republice a snaží se přilákat naše občany jako turisty do svých zemí. A to je to, co my potřebujeme velmi rychle. Pokud začneme v září, tak se domnívám, že už může být pozdě.
A vidíte tady snahy vlády, že by s takovou kampaní přišla? Nebo máte příslib, že by se něco takového chystalo?
Pokud vím, tak jsou připraveny nějaké marketingové aktivity ze strany Czech Tourismu, ty by se ale měly spustit nejdříve právě v září. Možná že mohou pomoct v tom podzimním období nějakou klientelu přilákat, ale uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, je asi brzo to teď hodnotit.
Počet lidí nakažených koronavirem stále roste, projevuje se to i u domácích turistů, že mají obavy a ruší své rezervace?
Projevuje se to jak u domácích, tak u zahraničních turistů. Momentálně vidíme určité obavy mezi turisty hlavně ze zahraničí cestovat do České republiky, proto je pro nás taky důležité, aby ty systémy, které dneska máme, ty semafory a monitorovací systém, co nejvíce korespondovaly s tím, jak se na tuto problematiku dívá Evropská unie. Aby se nestalo, že prakticky turisté dostanou informaci o tom, že je Česká republika více nebezpečná než ostatní země, přičemž se domníváme, že tomu tak není. Čili je velmi důležitá komunikace. Cestovní ruch je všeobecně velmi citlivý na jakékoliv informace tohoto druhu, takže je potřeba skutečně zvažovat, co se komunikuje do éteru. A to je celkem logické, protože pokud se obavy budou více podněcovat a nebudou podložené realitou, tak cestovní ruch vždycky na ty informace reaguje velmi rychle. My jsme to viděli například v Moravskoslezském kraji, když byla vyhlášena nějaká lokální opatření, tak prakticky i v těch rekreačních střediscích začala okamžitě přicházet storna i od domácích turistů, protože se celkem logicky obávají.
Romantické pobyty a Praha jinak
Jaké zákazníky se snaží hotely teď oslovit? Mění kvůli koronaviru strategii?
Samozřejmě že hotely se zaměřují momentálně hlavně na domácí klientelu, které je tady zatím největší zastoupení. Připravují se různé programy, ať už jsou to programy pro rodiny, nebo různé romantické pobyty například v Praze. To je velmi zajímavé v současné době, protože z pohledu i domácího turisty je Praha dneska atraktivní tím, že prakticky není tak přeplněná, jako bývala vždycky v minulosti, takže si ji může každý v klidu projít a zažít. Stačí se podívat na Karlův most, tam je ten rozdíl patrný. Takže je to hlavně zaměření na domácí klientelu, co se týká těch hotelů, a na turisty. A samozřejmě některé hotely dělají svoji vlastní propagaci směrem do zahraničí. Jak už jsem říkal, je to v takových těch oblastech, kam se dá dojet automobilem nebo vlakem, protože to je dneska nejjednodušší cestování.
To, co bude na podzim, je zatím asi velká otázka, jak se ale hotely a restaurace připravují právě na tu podzimní sezonu?
Ono se dá velmi těžko na něco v současné době připravovat, protože buď turisté sem budou moci jezdit a budou tady a bude to fungovat, nebo nebudou a pak s tím vlastně žádný scénář nic neudělá. My jsme to zažili v březnu, doufám, že už se nebude opakovat ta situace, že by se úplně zastavil cestovní ruch. Nicméně pokud se nějakým způsobem zpřísní opatření, jako teď vidíme u některých zemí, že třeba při příjezdu do té země musíte být 2 týdny v karanténě, tak je to prakticky stejné, jako kdyby se hotely zavřely, protože nikdo takovou cestu podstupovat nebude, pokud nebude mít skutečně nějaký výjimečný, velmi důležitý důvod.
Hotely a restaurace pocítily dopady koronavirové krize jako první, už máte spočítáno, kolik z nich muselo skončit, propouštět, omezovat?
To se dá těžko měřit, my jenom vidíme nějaký úbytek na naší členské základně, kdy skončili členové právě z toho důvodu, že už nebudou pokračovat v tom byznysu. Samozřejmě otazníkem je, zda ten obchod, hotel, restauraci po nich převezme někdo jiný. Ale v každém případě zatím podle našich informací, které máme u těch ubytovacích zařízení, se to pohybuje někde v řádech desítek. A co se týká těch restaurací, tam to samozřejmě hodně záleží na tom, jak dlouho tahle situace ještě bude pokračovat. I v těch městech je poměrně hodně firem, které stále mají zaměstnance na home office, což je samozřejmě cítit i v provozu restaurací. Restaurace jedou někde na 50 procentech, s výjimkou samozřejmě těch velmi vytížených rekreačních míst, kde je těch turistů teď v letním období více. A naopak tam, kde byly restaurace vysloveně zaměřené na turisty, to je například právě třeba v Praze nebo například bary, které prakticky jsou zasaženy dosud, a ještě ta doba bude asi chvilku trvat, tak tam si myslím, že skutečně hrozí to, že někteří z nich skončí.
Vláda nedávno schválila příspěvek pro hotely, který má kompenzovat 72 dní, kdy musely mít kvůli koronavirové krizi zavřeno. Ten má být až 330 korun za pokoj a noc. Už jste na ty peníze dosáhli a pomůžou hotelům?
My jsme ten projekt připravovali a vládě jsme ho navrhovali, takže věříme tomu, že tohle je jedna z cest, která může poměrně dost pomoci. A i podle reakcí, které máme od našich členů, si myslím, že je to jeden z projektů, který pro ně skutečně má význam. Tam se jedná prakticky o to, že cestovní ruch, který přináší každoročně do veřejných rozpočtů něco kolem 130 miliard korun, tak nikdy nežádal o žádné dotace. To je skutečně výjimečná situace pro to, aby se mohla ubytovací zařízení udržet ekonomicky. A v době, kdy se vrátí ta poptávka, protože my věříme, že se zase vrátí zpátky, tak aby ta kapacita byla připravena. Protože pokud bychom nechali ty podniky padnout, tak se stane, že v době, kdy skutečně tady poptávka bude, nebude dostatečná kapacita a nejen ta podnikatelská sféra a zaměstnanci, ale i stát ve své podstatě bude přicházet o poměrně velké finanční prostředky.
