Český malý jaderný reaktor potřebuje na další vývoj dvě miliardy. Není jisté, že je prestižní projekt získá

Výzkumníci na jednotku shánějí zhruba dvě miliardy korun. Zatím ale sahají jen po desetimilionech z Technologické agentury ČR, která vývoj Energy Wellu pomáhá financovat už několik let.

Projekt malého modulárního reaktoru, na němž v Řeži pracují, řadí Česko mezi elitu světového jaderného výzkumu. Pokud se ho povede dotáhnout do konce, může zemi přinést pozici silného hráče v moderní jaderné energetice.

Taky ale může zamrznout kvůli penězům. Záleží na tom, jak se k němu postaví politici.

Energy Well je typem malého modulárního reaktoru, jaké se označují zkratkou SMR (z angl. Small Modular Reactor). Na vývoji těchto progresivních jaderných bloků různých koncepcí, různé velikosti a různého výkonu dnes pracuje kolem 40 týmů po celém světě. Energy Well je českým podílem na procesu, který zřejmě zcela změní jadernou energetiku.

Malé reaktory se totiž mohou stát její budoucností: mají být výrazně levnější, flexibilnější i bezpečnější než klasické jaderné bloky. A dosažitelnější pro investory.

Český SMR z Řeže má mít tepelnou kapacitu 20 megawattů, elektrickou 8,5 megawattu. Což znamená, že by byl schopen elektřinou zásobovat zhruba 16 tisíc domácností, tedy město o velikosti Jičína či Nymburka.

Původně byl Energy Well koncipován jako zdroj elektřiny pro odlehlé oblasti bez energetické infrastruktury, kde je proud extrémně drahý, Třeba pro lokality na Aljašce nebo v severní Kanadě.

„Nově ale přizpůsobujeme design Energy Wellu, aby mohl mít uplatnění i v Česku. Může to být vhodný zdroj elektřiny pro menší firmy nebo může sloužit pro výrobu tepla či vodíku. Například jako zdroj pro centrální zásobárny vodíku ve městech, odkud by se vodík dodával do jednotlivých čerpacích stanic pro vodíková auta,“ vysvětluje šéf projektu Marek Ruščák.

Pokud se povede najít financování a v Řeži postaví experimentální jednotku, na níž bude možné chování a parametry Energy Wellu testovat, posunou se čeští výzkumníci dál na cestě k funkčnímu prototypu. A tím i k možnosti žádat o licenci pro komerční nasazení v energetické či dopravní praxi.

„Vývoj malého jaderného reaktoru v Česku dává velký smysl, pozorně celý segment sledujeme,“ říká ministr průmyslu Karel Havlíček.

Právě na jeho resortu a na Ministerstvu školství se v rámci vypisovaných dotačních programů a grantů chce Centrum výzkumu Řež ucházet o peníze na Energy Well.

„Na vývoji SMR dnes pracují německé, americké, japonské, ruské i čínské společnosti. Je to závod, kdo přijde s uvedením do provozu jako první. Česko je silným energetickým hráčem a navíc projaderně orientovanou zemí, v Řeži mají pro vývoj SMR kompetence a pro Česko může být tento typ reaktoru cestou, jak řešit odchod od uhlí. Na výrobě malých reaktorů může navíc v podstatné míře participovat český průmysl,“ vypočítává výhody ministr Havlíček.

Marek Ruščák potvrzuje, že české firmy by byly schopny vyrábět všechny části malých reaktorů, s jedinou výjimkou jaderného paliva.

„Vlastní malý reaktor dává Česku šanci stát se jedním z klíčových hráčů v jaderných technologiích. Je to cesta, jak se země může zbavit charakteru montovny,“ říká Ruščák.

O tom, zda projekt dvě miliardy ze státní kasy získá, ale ministr průmyslu zatím nechce spekulovat. „Přímá podpora od státu možná není, Řež musí žádat o podporu v rámci stávajících programů a grantů, případně vývoj financovat i ze svých zdrojů,“ prohlásil Havlíček.

Pro úspěch Energy Wellu je kromě technických parametrů klíčová také ekonomická stránka. Při původně plánovaném využití v odlehlých oblastech bez elektráren by se návratnost investice do něj pohybovala kolem sedmi let. Což je zároveň doba životnosti, po kterou má instalovaný Energy Well vyrábět energii.

Po sedmi letech by se z místa určení odvezl celý reaktor do továrny k likvidaci vyhořelého paliva a na původní lokalitě by se mohl vyměnit za nový, který by sloužil svému účelu bez doplňování paliva dalších sedm let.

Návratnost kapitálu by v těchto podmínkách byla rychlá, protože reaktor by pracoval v místě, kde je obecně cena elektřiny velmi vysoká. Při nasazení ve střední Evropě, kde jsou jiné ceny a konkurence v energetice, by ovšem i ekonomika byla jiná. „Abychom to posoudili, musíme zpracovat novou studii proveditelnosti,“ připouští Marek Ruščák.

Ekonomiku českého SMR však podle něj časem ovlivní rozvoj elektromobility. „Nejdražší na Energy Wellu je lithium obsažené v chladivu,“ vysvětluje.

Reaktor je chlazen roztavenou solí fluoridu lithnatého a berylnatého. Lithium je ale také základní součástí lithium-iontových baterií, které používají elektromobily. S boomem elektromobility roste po lithiu poptávka a s ní i nabídka, počítá se s otvíráním nových těžebních lokalit. Velké zásoby, byť zatím nepřipravené k těžbě, má i Česko. „Lithium je navíc po skončení životnosti baterií recyklovatelné. S větším využitím li-on baterií by se mohlo stát dostupnější a jeho cena by mohla klesat,“ doufá Ruščák.

I kdyby se dvě miliardy pro Energy Well našly a vývoj se podařilo dovést k úspěšnému konci, Česko mezi prvními v globálním závodě o komerční nasazení vlastních SMR určitě nebude. Na prvenství má největší šanci americká společnost NuScale, která svůj reaktor o výkonu 60 MW už dva roky certifikuje u amerického jaderného dohledu NRC.

Firma slibuje, že jej uvede do provozu už v roce 2026, kdy chce ve státě Idaho spustit elektrárnu s celkem 12 šedesáti megawattovými moduly.

Ve stejné době chce jako první v Evropě spustit komerční SMR od GE Hitachi Nuclear Energy soukromý polský investor Michał Sołowow. Nasazení malých reaktorů připravuje také Kanada a Čína.

Americký NRC dnes tvoří pro malé reaktory nové certifikační postupy a schvalovací legislativu. Jeho standardy se stanou vzorem i pro evropské dohledové autority, předpisy a zákony, což nové technologii od různých výrobců otevře cestu na trh. A během 30. let se malé reaktory v energetice zřejmě bezpečně zabydlí.

Český Energy Well potřebuje ke své cestě na trh ještě řadu let, podle Marka Ruščáka má ale pořád šanci. „Pro Energy Well není konkurencí ani NuScale, ani Hitachi, ani další připravované SMR napříkad od Rollce-Royce. Cílíme na jiný zákaznický sektor: malá města, malé firmy, dopravu. Energetika směřuje k decentralizaci a to dává prostor pro různé typy SMR, které se mohou vzájemně doplňovat,“ říká.

Jak už ale bylo řečeno, projekt nyní závisí na financích. „Jde o míru podpory a rychlost,“ připomíná Ruščák. „Pokud se stát rozhodne, že je náš projekt v národním zájmu a poskytne peníze, vývoj se urychlí, zapojí se do něj víc lidí i firem.“

Politici se ale zatím k průlomové jaderné technologii staví spíš vlažně. Státní energetická koncepce do roku 2040 s malými reaktory dosud nepočítá.