Český Klopp sestavil ve Slavii tým, který prohnal i Chelsea. Její boj s originálem nabízí TV Seznam

V průběžné tabulce anglické Premier League. podle mínění většiny expertů nejlepší ligové soutěže světa, najdeme tým Chelsea na třetí příčce, sportovní úroveň tohoto klubu je tedy opravdu špičková a nezpochybnitelná.

Proto je pro český fotbal vskutku skvělým a radostným zjištěním, že Trpišovského Slavia dokázala celek Chelsea v Edenu velmi potrápit. Předvedla proti němu navýsost konkurenceschopný výkon – a měla i šance vstřelit branku a v utkání zvítězit. Nejblíže tomu byla asi rána slávisty Traorého, proti které gólman hostí Kepa Arrizabalaga musel předvést opravdu mistrný zákrok.

Konečný výsledek 0:1, který vychází z Alonsovy branky vstřelené v 86. minutě, samozřejmě v postupových ambicích výrazně nahrává obrovskému favoritovi dvojutkání z Londýna. A bylo by neuvěřitelnou senzací první kategorie, kdyby snad Slavia v odvetě na Stamford Bridge měla postupovou matematiku ještě převrátit.

Nicméně navzdory porážce si velkou pozornost – a pochvalu – zaslouží nebojácný výkon Slavie v pražském utkání, který dokonce stále zavdává i nějaká ta procenta naděje, že při jeho zopakování nelze ani případný zázrak na Temži pořád úplně vyloučit.

Ano, od Chelsea lze v jejím domácím prostředí očekávat aktivnější výkon než v Praze, kde součástí její taktiky zjevně bylo mimo jiné nevyplýtvat zbytečně mnoho sil. A to před už zmiňovaným nedělním utkáním s Liverpoolem, který odvysílá TV Seznam.

Může se klidně stát, že Slavia dostane příští čtvrtek v Londýně „világoš“, fotbalová kvalita jejího protivníka je totiž mimořádná a třeba tým Dynama Kyjev vypráskala Chelsea v předchozím kole Evropské ligy po výsledcích 3:0 a 5:0.

Ale způsob hry, který je Slavii vlastní, opravdu umožňuje trápit favorita i nadále. Rozhodně nabízí větší šance na úspěch než pokus o ustrašenou zákopovou válku, kterou nedávno v Londýně, konkrétně ve Wembley, předvedla v kvalifikačním souboji s anglickou reprezentací ta česká.

Ano, míchat a srovnávat duely národních týmů s evropskými poháry může být ošemetné, klubový trenér má logicky mnohem více času na nácvik týmové souhry – a v dnešní době dokonce platí, že díky cizincům může sestavit i kvalitnější tým než český reprezentační kouč. Na druhou stranu je však zřetelně vidět, jaké zázraky dokáže vyčarovat propracovaná strategie vycházející z týmové souhry a součinnosti a v neposlední řadě i z týmového ducha a zdravého sebevědomí.

I do souboje s Chelsea šli slávisté s plnou vervou a s hlavami nahoře. A navzdory inkasované brance jim to vydrželo po celou dobu utkání. To proto, že je trenérský tým Slavie dokázal na tuhle notu připravit a naladit po mentální, fotbalové, strategické i fyzické stránce. A to všechno se sečetlo i s frenetickou podporou stadionu v Edenu, který se skvělým výkonem domácího týmu logicky nechal strhnout. Tentokrát tím správným směrem.

A ne ke zbytečným hloupostem, jako bylo v zápasech minulých například házení předmětů na plochu, kvůli čemuž muselo ve slávistickém zápase tisíciletí zůstat v Edenu kvůli trestu od UEFA zhruba 2 000 míst neobsazených.

Čím Slavia favorita zlobila? Na tom nebylo nic překvapivého, základní principy uplatňuje pod Trpišovským standardně. A jsou podobné těm Kloppovým. Agresivní napadání soupeřovy rozehrávky, tentokrát aplikované opravdu velmi vysoko, tedy riskantně, ale opravdu velmi účinně. Ochota hráčů absolvovat stále znovu a znovu sprinterské náběhy jak v útočné fázi, tak ve chvílích, kdy bylo potřeba přepnout rychle směrem zpět.

Řekněme si na rovinu, že Trpišovský nemá k dispozici žádné Maradony, fotbalovým talentem, pro který si ho kdysi vybrala právě Chelsea, mezi nimi vyniká slovenský plejer Stoch. Nicméně po Brendanu Rodgersovi, který Stocha vedl v mládežnických týmech Chelsea, to byl po letech opět až Jindřich Trpišovský, kdo dokázal Stocha nadchnout pro týmové pojetí hry a využít v něm jeho talentu.

Stocha zasadil Trpišovský do mozaiky sprintujících, neúnavných bojovníků, do týmu, který po roce a pár měsících společné práce byl schopen čelit Chelsea. A z kolektivu rostou i individuality. Co ve čtvrtek dokázal předvádět Jan Bořil, to opravdu chvílemi bralo dech. Na co si ve 20 letech proti takovým esům troufne na hřišti Alex Král jakbysmet. Pod Trpišovského rukama po fotbalové stránce expresně rozkvetl i talent Masopustův či schopnosti Petra Ševčíka. Pro mnohé největší překvapení čtvrteční sestavy.

Slavia ukázala, že je natolik silná, že dokáže nahradit i výpadky klíčových základních kamenů své hry. Tentokrát kvůli kartám pauzírujícího Tomáše Součka. Šíří kádru, zástupností hráčů a jejich schopností zastávat na hřišti různé role v různých variantách a podvariantách rozestavení se Slavia také může chlubit po právu.

Sečteno a podtrženo: Sportovní dílo, které Jindřich Trpišovský v Edenu vytvořil, lze bez uzardění a přehánění označit za grandiózní. Po půlroce zácviku a společné secvičné na jaře loňského roku, kdy se mu ještě část obecenstva i vedení klubu pošklebovala, kdy že začne předvádět ten svůj „totální fotbal“, zavřel v sezoně 2018/19 všem dotyčným ústa jednoznačnými výsledky. V průběžné ligové tabulce vede Slavia o 7 bodů, postoupila do Evropské ligy a v ní až do čtvrtfinále, což je nejlepší kontinentální výsledek klubu od roku 2000. Jen brána Ligy mistrů jí zůstala zavřena.

Čtvrteční měření sil s klubem jako Chelsea prokázalo, že i na Ligu mistrů už Slavia fotbalovou sílu má a nedělala by v ní ostudu. To je zjištění možná nejcennější.

Ano, částečně mají pravdu ti, kdo poukazují na to, že Chelsea nehrála na plný plyn. Hrála to, co potřebovala. Ale to je zaprvé její starost. A zadruhé lze podotknout, že kdyby útočila víc, byla by možná nebezpečnější, ale zároveň by tím logicky byla zranitelnější i její defenziva.

Argument, že Chelsea hrála v Edenu s náhradníky, opravdu neobstojí. V klubech typu Chelsea se na soupiskách vskutku neobjevují žádná béčka. A když budeme srovnávat pražskou sestavu Chelsea s tou pondělní, nasazenou proti West Hamu, zjistíme, že z tradičních opor pauzírovali tentokrát David Luiz s N'Golo Kantém plus superhvězda Eden Hazard.

S nimi Argentinec Higuaín, který v Londýně úplně neexceluje, a obvykle střídající Hudson-Odoi, Loftus-Cheek a Emerson.

Místo nich hráli v Praze mistři světa Giroud či Pedro, vicemistr světa Kovačič či Brazilec Willian, v Praze nejlepší hráč svého týmu. Tedy míněno před příchodem famózního Hazarda na hrací plochu půl hodiny před koncem utkání.

Jestli tuhle squadru někdo považuje za podřadné náhradníky, prosím. Ale hluboce se mýlí.

Ať už slávistický souboj s Chelsea dopadne jakkoli, jisté je, že po sportovní stránce kráčí Slavia jednoznačně správnou cestou. Jistě, má na to zdroje, ale příklad ze druhého břehu řeky Vltavy jasně ukazuje, že oknem se dá vyházet jakékoli množství peněz, aniž by vám to úspěch zaručilo.

V jistou chvíli byl Jindřich Trpišovský na českém fotbalovém trhu práce prakticky volný. Spartě se jako dostatečně vhodný kandidát pro její lavičku nejevil. Zvolila si ho tedy Slavia a dala mu spolu s jeho kolegou, sportovním ředitelem Janem Nezmarem perfektní prostor k tomu, aby své vize mohli personálně i fotbalově realizovat.

Zápas s Chelsea prokázal, že sázka na ty dva vyšla na milion procent.