Článek
Boj s novým typem koronaviru nevedou pouze zdravotníci v nemocnicích, ale kruhy pod očima se zvětšují i ekonomům, finančním analytikům a bankéřům. S tím, jak se nemoc COVID-19 rozšířila po celém světě a způsobila pandemii, si téměř všechny země přichystaly fiskální balíky pro ztlumení dopadů nákazy na hospodářství.
A kdo podporuje nejvíce?
Po boku Německa a Itálie
Podle aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu z evropských zemí vyčlenilo nejvíce Německo. V minulých letech končilo německé hospodářství pravidelně s přebytkem a díky tomu si připravilo na krizovou situaci finanční polštář. Berlín na pomoc s dopady vyčlenil téměř jeden bilion eur, což činí 28,5 procenta jeho HDP.
Česká republika získala z evropských zemí pomyslnou bronzovou příčku, kromě Německa ji předběhla i nejzasaženější země Evropy, Itálie. Ta ze svého rozpočtu dala na finanční pomoc částku, která přesáhne 21 procent italského HDP.
Itálie a Německo jako jediné přesáhnou hranici dvaceti procent. Třetí ČR přislíbilo na zmírnění dopadů finance v rozsahu 18 procent českého hrubého domácího produktu. Česku pomůže ale i balík Německa. „Značný rozsah německého balíku je dobrou zprávou i pro Česko. Propojení obou ekonomik je totiž značné, takže německý balík opatření nepochybně zachrání i četná pracovní místa v ČR,“ píše na svém twitterovém účtu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
Bronzové Česko
Česká vláda například zavádí systém kurzarbeit, ve kterém stát bude přispívat na mzdy zaměstnanců firem postiženými opatřeními proti COVID-19. Dále také tento týden vláda oznámila vyplacení 15 tisíc korun měsíčně malým podnikatelům, kteří jsou opatřeními vlády zasaženi po dobu trvání těchto opatření. Stát živnostníkům také odpustil část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna.
Ministryně financí ve středu navrhne vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku, oznámila Alena Schillerová v pořadu Partie na televizi Prima. Snížit by se měl podle ní i úvěr na symbolickou výši.
V pátek Českomoravská záruční a rozvojová banka schválila první žádosti malých a středních podnikatelů o bezúročný úvěr z programu COVID I v objemu 90 milionů korun. Banka se nyní připravuje na druhý záchranný balíček COVID II, který je připravován na pondělí 30. března.
Tento týden Sněmovna schválila vládě zvýšení schodku státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. „Ve třetím čtvrtletí začneme ekonomiku oživovat, takto jsem nastavila nový státní rozpočet. Pokud by epidemie trvala déle, musela bych znovu předělávat rozpočet. Čas je jedna velká neznámá,“ řekla Schillerová v pořadu Partie televize Prima.
Pouze průběžné umístění
Na chvostu žebříčku se umístilo Španělsko a Finsko. Obě země prozatím oznámily záchranné balíčky ve výši necelého procenta jejich HDP. Je nutné podotknout, že žebříček není definitivní a bude se nadále měnit a objemy částek počítají pouze s fiskální politikou, ne měnově-politickou. Například Maďarsko a Moldávie svou fiskální politiku prozatím revidují.
V čele s Igorem Matovičem Slovensko, které v žebříčku chybí, v neděli představilo první přímé pomocné opatření pro zaměstnance, firmy a živnostníky ve výši jedné miliardy eur. To představuje přibližně jedno procento HDP Slovenska. Stát také vyhradil půl miliardy eur měsíčně na záruky, aby banky poskytovaly výhodné úvěry.
Tento týden v pátek také USA oznámily finanční injekci pro své podniky. Federální rezervní systém uvolnil 2,2 bilionu dolarů, které představují více jak deset procent z amerického HDP.
