Článek
Jde o třetí etapu obnovy památky, která má pro Lotyšsko význam srovnatelný s významem hradu Karlštejn pro Čechy. ČTK dnes o ocenění informoval Jan Štoll, mluvčí Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS), jehož je Hanzl členem. Za obnovu hradu Bauska, která trvá léta, již byl oceněn dříve.
Dokončená obnova věží získala první místo v kategorii restaurování v soutěži Lotyšské stavby roku 2020. Třetí etapa obnovy byla zaměřena na konzervaci a restaurování velké a malé věže hradu z 15. století. Hrad byl koncem 17. století poničen za švédských válek a během Severní války s Ruskem v roce 1705 pak devastován ještě více. Následná éra Sovětského svazu se na něm podepsala necitlivými opravami a dostavbami. V posledním čtvrtstoletí se mu za pomoci českých odborníků vrací bývalá sláva a důstojnost. Českou pomoc s restaurováním hradu v 90. letech zprostředkoval tehdejší prezident Václav Havel.
Práce na obnově zahrnovaly výrobu dřevěných pavlačí, schodišť, a nových krovů se zastřešením Velké věže a konzervaci malé věže. Nové tesařské prvky, volně napodobující již zaniklé konstrukce, byly osazeny na původní místa stavby. Tesaři si materiál připravili ručně a pracovali tradičními technologickými postupy, které se v oblasti používaly po staletí. Nejnáročnější bylo restaurování středověkého zdiva a zejména torz dochovaných gotických omítek.
Miloslav Hanzl a Václav Girsa spolu s restaurátorem Milošem Gavendou už v roce 2003 získali Cenu kulturního dědictví Lotyšska, udělenou Lotyšskou státní inspekcí pro ochranu kulturních památek v Rize a cenu EU Europa Nostra Award 2004 za konzervaci zříceniny hradu hradu Bauska. Obnova vlastního renesančního zámku Bauska získala první místo v kategorii restaurování v soutěži Lotyšské stavby roku 2016. Tehdy na obnově zámku, opět podle českého projektu, pracovali převážně čeští odborníci, kteří provedli renovace renesančních historických omítek a fasád se sgrafity, opravy interiérů, vyrobili repliky oken, dveří s dekorativním kováním a obnovili střechu.
