Článek
Spojené státy americké, Austrálie, Irsko, to je jen hrstka západních zemí, kde katolickou církev pronásledují skandály se sexuálním zneužíváním nejen nezletilých, ale i mužů a žen. Existuje takový problém i v České republice? „Určitě. Tyto problémy se vyskytují a mohou se vyskytnout všude. Víme, že za posledních třicet let u nás prošlo trestním procesem přibližně deset případů,“ řekl v rozhovoru pro Televizi Seznam generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
Lze ale ve světle světových skandálů takové statistice věřit? „Nic nekryjeme. Co víme, to víme a to tady podávám,“ reagoval Přibyl.
Podle Přibyla se na kontrastu mezi českým a celosvětovým prostředím podepsal československý režim před rokem 1989. „Nemohli jsme mít školy ani jiné instituce, kde by církev masově pracovala s nezletilými. Už z tohoto důvodu musí být těch případů méně. Stejně tak si dovedu představit, že kdo měl před třiceti lety takový lapsus, tak si ho StB našla,“ odůvodnil generální sekretář.
O sexuálním násilí v katolické církvi se hovoří i v souvislosti s vatikánským summitem, kde katolické špičky jednaly o konkrétních krocích k zastavení takových činů. Sám papež František posvětil vydání příručky zabývající se právy a povinnostmi kněžích v práci s obětmi sexuálního násilí.
Česká církev má směrnici pro boj se sexuálním násilím v instituci od roku 2015. Podle Přibyla nyní obstála i ve světle nově zavedených opatření. „Při prvním podezření zjišťujeme jeho hodnověrnost a jinak spolupracujeme s civilními orgány. K zapojení policie do celé věci postačuje náznak trestního činu,“ vysvětlil Přibyl, jak směrnice funguje. Podle něj není úkolem církve „fušovat policii do řemesla“ a posuzovat, co je a co není trestný čin.