Článek
Současná epidemická situace je v Česku velmi riziková. Ukazují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Problematických bodů je hned několik – podíl pozitivních záchytů napříč všemi provedenými testy na koronavirus zůstává vysoký, nákaza se přitom stále silně šíří i mezi zranitelnou částí populace.
V nemocnicích je hospitalizováno víc než 5700 lidí, z toho přes tisíc zůstává v intenzivní péči. Reprodukční číslo, které zjednodušeně řečeno popisuje rychlost šíření epidemie, se v poslední dnech pohybuje okolo hodnoty 1, tedy na hranici mezi zastavením a růstem epidemie.
„Jde o velmi rizikový stav. Pozitivita prováděných diagnostických a klinických testů se stále pohybuje v rozsahu 27 až 30 %. Kromě situace v nemocnicích je alarmující také výskyt nákazy mezi lidmi staršími 65 let. Za posledních 14 dní v pracovních dnech registrujeme průměrně více než 1200 nových nákaz u seniorů,“ popsal ředitel ústavu Ladislav Dušek.
Ve čtvrtek přibylo přes 8000 nových případů nákazy a skóre protiepidemického systému (PES) je aktuálně na hodnotě 71. Ta podle PES odpovídá 4. stupni rizika, právě silné zatížení nemocnic ale podle ministra Jana Blatného (za ANO) brání přechodu na tuto úroveň. Česko proto zůstává ve stupni 5.
„Rizikovost situace zvyšuje také výskyt nových mutací viru, které se šíří mnohem rychleji. Změna v pohotovostním stupni PES proto momentálně není na pořadu dne,“ uvedl v pátek ministr.
Britská varianta viru
O rizicích, která plynou z rozšíření takzvané britské varianty koronaviru, mluvil tento týden Ladislav Dušek i před poslanci ze zdravotnického výboru.
Z prezentovaných dat vyplývá, že se při většinovém rozšíření varianty koronaviru může z čísla R odpovídajícího 0,9 stát hodnota odpovídající 1,35. Ta přitom signalizuje rychlé šíření epidemie.
Podle rizikového scénáře potom může být v únoru přibližně 279 tisíc nových případů covidu-19. Takový počet přitom zhruba odpovídá datům z loňského října, kdy vrcholila takzvaná podzimní vlna.
Jen za první čtyři dny měsíce přibylo přes 34 000 nakažených a mezitýdenní pokles nových případů se zastavil.
„Objektivně důvod k zastavení poklesu nebyl. Ta opatření jsou stále stejná, částečně i zesílená. Podle toho, co jsme viděli třeba v září a říjnu, když se podobná opatření přijala, by ten pokles měl pokračovat. Bohužel tomu tak není,“ uvedl Dušek.
Důvody mohou být podle něj dva – nakažlivější forma viru nebo nedodržování opatření částí populace. „Nemyslím si, že je to většina populace. Ale stačí dvacet třicet procent lidí a už se to může projevit,“ dodal. Pravděpodobně jde podle něj o kombinaci obou faktorů.
Při současném reprodukčním čísle kolem hodnoty jedna modely ke 14. únoru počítají se zhruba 15 800 případy denně. Při rizikovém scénáři zvýšení reprodukčního čísla na 1,23 pak kolem 21. února s více než 31 800 novými případy. „Je to scénář, který počítá s navýšením rychlosti šíření viru. Reprodukční číslo vnímejme jako rychlost zrychlování. To se samozřejmě může stát tím, že by ten nakažlivější virus převážil v populaci,“ uvedl Dušek.
Jaký podíl nových případů má na svědomí takzvaná britská mutace, odborníci nevědí. Sekvenací, tedy přečtením genetické informace viru, byly potvrzeny desítky případů mutace zhruba v polovině krajů. Touto náročnou metodou se ale vyšetřuje jen velmi malé procento pozitivních vzorků. Bylo nicméně potvrzeno, že nakažlivější forma viru je v Česku už od prosince.
O důležitosti dodržovat opatření mluvil ve čtvrtek ministr Jan Blatný. Nedodržování či obcházení nynějších restrikcí je podle něj jedním z hlavních důvodů, proč je vláda musí neustále prodlužovat. Pro zpomalení nákazy je podle něj důležitá spolupráce všech obyvatel. „Vím, že je tu ta nemoc dlouho, ale je prostě fakt, že ji neporazíme jinak než očkováním a tím, že budeme dodržovat nařízená opatření,“ dodal Blatný.
Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové by lidé měli omezit také pohyb mezi regiony. „Vyhýbejme se prosím místům s vysokou cirkulací lidí, nosme ideálně respirátory, případně roušky, a pokud je to možné, dodržujme alespoň dvoumetrové rozestupy. Zároveň prosím minimalizujme cestování mezi jednotlivými kraji, zejména pokud jde o příhraniční a horské regiony, které se ukazují z epidemiologického hlediska jako velmi rizikové,“ dodává hlavní hygienička.
Hospitalizace s covidem-19
Zhruba od 20. ledna se počet hospitalizovaných pohybuje mezi 5500 a 6500, na jednotkách intenzivní péče (JIP) je asi tisíc lidí. Celostátní kapacity ukazují, že volných je asi 17 procent JIP lůžek, pro pacienty s covidem jich je asi 220. Situace se ale v krajích různí. Nejhorší je v Karlovarském, kde je jen 78 lůžek JIP a volná pro pacienty s covidem nejsou. Převáží se proto do jiných regionů. Posledních šest lůžek hlásí také Královéhradecký kraj, který patří spolu s Karlovarským mezi nejpostiženější v Česku.