Článek
Půdní sucho hlásí aktuálně pětina Česka. Srážky jsou sice v posledních týdnech nadprůměrné, ale krajina vodu nedokáže udržet. Na místo toho, aby se deště vsákly, stečou do řek, a půda tak zůstává vyprahlá.
Úpravy ale nejsou složité ani příliš nákladné. Jako funkční ukázka vzniká nedaleko Lán zemědělská lokalita, která zvládne změnu klimatických podmínek po roce 2030. Takzvanou chytrou krajinu připravuje Centrum pro vodu, půdu a krajinu (CVPK) při České zemědělské univerzitě (ČZU).
„Za posledních pět let chybí v krajině zhruba 400 mm srážek, což jsou 2/3 průměrného roku. My se musíme naučit zdroje vody ochránit, udržet ji na našem území tak, abychom s ní nemuseli příliš šetřit,“ říká rektor ČZU a zároveň hlavní koordinátor centra Petr Sklenička.
Na 500 hektarech v lokalitě Amálie proto vzniká celá řada dílčích, avšak propojených opatření. Retenční nádrže, mokřady a rybníky doplní protierozní pásové zpracování půdy a setí speciálních plodin šetrných ke krajině. Samozřejmostí jsou moderní zavlažovací systémy, které využívají vodu zachycenou v krajině.
„V první řadě jde o změnu způsobu hospodaření. Například širokořádkové plodiny (kukuřice – pozn. red.) ohrožují půdu erozí. Stačí je ale zasít do půdoochranné plodiny nebo meziplodiny, která udělá nad zemí takovou peřinu, jež ochrání povrch půdy,“ naznačuje jedno z možných opatření pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Centrum připravovalo pro ministra zemědělství Miroslava Tomana už na konci loňského roku změnu metodiky přístupu ke krajině. Vláda v prosinci schválila třeba návrh rezortu, podle kterého nesmí jedna zemědělská plodina zaujímat více než 30 hektarů půdy ohrožené erozí. Pokud to zemědělec nedodrží, přijde o dotace.
„Situace se suchem je velmi vážná. Musíme k problému přistupovat systematicky, abychom krajinu dostali do formy, která velmi tvrdým dopadům klimatické změny odolá,“ varuje rektor ČZU Sklenička.
Zemědělská půda v Česku má ale také například problém s neregulovanými drenážemi. Tímto způsobem je odvodněna čtvrtina všech polí. I s tím se ale zemědělci mohou poměrně levně vypořádat.
„Jsou tu dva přístupy. Buď můžeme vodu zadržet v půdním profilu a zvyšovat její zásobu, nebo drenážní vodu můžeme někam převést, třeba do otevřených vodních nádrží. Pak ji můžeme využívat například pro závlahu,“ vysvětluje různé postupy úpravy drenáže vodohospodář Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Chytrá krajina nedaleko Lán je první ze tří projektů Centra pro vodu, půdu a krajinu. Na první typ upravené zemědělské lokality navážou vzorová opatření pro městskou a lesní krajinu.
