Článek
Každodenní epidemiologická šetření a trasování kontaktů lidí nakažených koronavirem, analýza situace, dozor nad dodržováním pravidel, ale i sledování výskytu dalších infekčních chorob. To je jen zlomek úkolů pracovníků hygienických stanic, kteří se během posledních měsíců stali důležitým pilířem boje proti covid-19.
Tlak způsobený krizí přitom zároveň poukázal na to, o jak křehký systém se jedná - že je třeba ho personálně posílit, technologicky vybavit a do čela postavit někoho, kdo oblasti po odborné stránce rozumí.
Třeba na pražské hygienické stanici bylo na protiepidemickém odboru zkraje epidemie jen 38 lidí.
Podle ředitelky a epidemioložky Zdeňky Jágrové bylo naprosto nereálné situaci v takovém počtu zvládat, proto se postupně zapojilo všech přibližně 200 ostatních odborných zaměstnanců stanice.
„V jednotlivých dílčích činnostech se všichni naši zaměstnanci postupně vystřídali. Šlo o velmi náročné období a proces: svědčí o tom například i skutečnost, že u mnoha zaměstnanců pražské hygieny počet odpracovaných přesčasových hodin již dosáhl ročního maximálního limitu,“ popsala pro Seznam Zprávy.
Škrty a omezování
Koronavirus však spíš jen zvýraznil problémy, kterým systém hygienických stanic čelí už několik let. Podle bývalého hlavního hygienika a současného ředitele Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimíra Valenty k současnému stavu vedlo hned několik nešťastných kroků minulosti.
Ještě v československé tradici měla podle něj hygienická služba velmi dobrou a uznávanou pozici. Během 60. a 70. let patřili českoslovenští epidemiologové ke světové špičce oboru a zasloužili se například o vymýcení pravých neštovic - známá jsou třeba jména Karla Rašky nebo Vladimíra Zikmunda.
Po roce 1998 se začala více zdůrazňovat i prevence neinfekčních chorob. Etablovaly se nové metody a obor se rozvíjel. Obrat podle Valenty přišel v roce 2003, kdy došlo k rozdělení krajských hygienických stanic (do té doby zdravotnických zařízení) na úřady, kterými se staly krajské hygienické stanice, a zdravotnická zařízení – zdravotní ústavy.
„Samotné rozdělení by tak nebylo tím problémem, tím se stalo až nadměrné a legislativně i věcně neodůvodněné zdůrazňování dozorových metod práce, úředního výkonu a také to, že tehdy z docela marginálních důvodů byl ze zákona odstraněn požadavek, aby hlavním hygienikem a krajským hygienikem mohl být pouze lékař s odpovídající atestací. To samozřejmě vedlo i ke snížené atraktivitě oboru pro lékaře i zdravotníky, stejně tak jako odměňování, které je dodnes podle tabulek pro úředníky a nikoliv zdravotníky, přestože zdravotnické vzdělání je požadováno pro výkon práce,“ popsal Valenta.
Další ranou pak byl vývoj mezi roky 2006 až 2010, kdy hygienická služba v rámci redukce státní správy přišla o téměř 50 procent personálních kapacit i finančních prostředků.
Podle pověřené hlavní hygieničky Jarmily Rážové bylo na konci května na čtrnácti krajských hygienických stanicích 2094 zaměstnanců, z nichž 196,6 úvazku zastávají lékaři. Zhruba 660 dalších jsou odborní pracovníci vzdělaní v oboru veřejného zdraví, přírodovědných nebo podobných oborech.
„Největší zátěž epidemie řešilo 369 zaměstnanců v sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví,“ dodala Rážová. Problém je přitom nejen celkový nedostatek zaměstnanců, ale zejména chybějící lékaři-hygienici.
Podle proděkana fakulty Pavla Dlouhého se počet lékařů v oboru snižuje neustále. Ročně ukončí vzdělání jeden či dva lékaři zaměření na hygienickou službu. Kvůli platům jdou ale často i vystudovaní hygienici pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví.
„Ještě před 15 lety na hygienických stanicích pracovalo asi 400 lékařů, dneska už je to pod 200,“ popsal. Věk většiny stávajících se navíc blíží 60 letům.
Podobnou zkušenost popisuje i Zdeňka Jágrová, podle které měla redukce zaměstnanců z období po roce 2006 na práci zásadní dopad. Nevyhovující platové podmínky se potom postaraly o odchod dalších odborníků. „V posledních dvou letech se v řadách zaměstnanců HSHMP obměnilo 121 lidí,“ dodala.
Propastné rozdíly
Rozdíly mezi nástupním platem na hygienách a v nemocnicích jsou značné. Podle Vladimíra Valenty má nastupující lékař na hygienické službě o 10 až 12 tisíc méně než jeho kolega nastupující do nemocnice. Pokud jde o střední zdravotnický personál a nelékaře, rozdíl je pět až šest tisíc.
„Dosud jsme odměňováni podle tabulek pro úředníky. Zatímco u lékařů je příslušná legislativní úprava již dva roky na světě a jen nevůlí bývalé hlavní hygieničky nedošlo k faktické realizaci, tak u ostatních zdravotnických pracovníků v hygieně se musí příslušná legislativní úprava daného nařízení vlády teprve udělat,“ uvedl Valenta.
Lékař nastupující na hygienickou službu navíc musí absolvovat i úřednickou zkoušku, což by se podle něj také mělo změnit.
Nový šéf či šéfka hygieniků se nyní vybírá a resort zatím odmítá konkrétní jména komentovat, jisté však je, že by mělo jít o člověka s lékařským vzděláním se specializací v daném oboru. Podmínka platí od února.
Stejně tak oblast čeká přísun peněz a vypsání nových pracovních pozic. Ministerstvo zdravotnictví, pod které nově spadá i systém Chytré karantény, služební místa na hygienách navýšilo o 137. Dalších 17 míst vznikne na odboru hlavního hygienika na ministerstvu, kde má vzniknout pohotovostní operační centrum. Na financování projektu bylo nakonec vyčleněno 148 milionů korun. Část je přitom určena na personální podporu ministerstva i krajských hygienických stanic.
Pokud se podaří místa obsadit, měli by hygienici v případě druhé vlny nákazy covid-19 podle Rážové být schopni došetřit až 400 nových případů denně. Problém s tím, kde odborníky brát, však stále zůstává na stole a uvědomuje si ho i ministerstvo.
„Samozřejmě to není úplně jednoduché. Určitě tady jsou i absolventi některých škol, nejsou to vždy lékaři, jsou to i nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří jsou specialisty v oblasti ochrany veřejného zdraví. Ale určitě bychom jich potřebovali více. Je to spíše otázka systémová, bohužel tato oblast nebyla v minulosti tak atraktivní, nebylo tolik absolventů. Doufám, že s touto krizí a s tím, že tady vůbec čelíme takovéto obrovské pandemii, i tato oblast bude mít trošku vyšší atraktivitu a pro mladé lékaře nebo i nelékaře, kteří se rozhodnou studovat tento obor, bude zajímavá,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr Adam Vojtěch (za ANO).
Pokud jde o nízké platy na hygienách, měly by se podle něj do budoucna narovnávat s částkami, které nabízí ostatní zařízení. „Plánujeme zvýšit platové třídy, které jsou v rámci krajských hygienických stanic. V tomto směru jsem posílal dopis paní ministryni Maláčové (Janě Maláčové, ministryni práce a sociálních věcí, ČSSD, pozn. red.), která má v gesci veškeré odměňování ve veřejné sféře, aby v těchto oborech byly ty třídy navýšeny,“ uvedl dále ministr.
„Dostali jsme i nějaké peníze navíc ze státního rozpočtu na podporu právě hygienických stanic, takže na tom musíme pracovat. Je to věc, která tady v minulosti bohužel nebyla úplně akcentována, ale teď se ukazuje, že to je velmi důležité,“ dodal.
Podle hygienika Valenty je však třeba podpořit epidemiologii a hygienické vzdělávání i na samotných fakultách a lépe výuku propojit s praxí.
