Hlavní obsah

Česko žene spor o polský důl Turów do Bruselu, nechce jeho rozšíření

Foto: Profimedia.cz

Polský hnědouhelný důl Turów.

aktualizováno •

Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zahraničí ve středu odeslaly podnět k Evropské komisi kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów.

Článek

České úřady jsou přesvědčené o tom, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii. O podání podnětu ve středu informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

„Jsme přesvědčeni, že Polsko porušuje unijní právo. Chceme ochránit pitnou vodu i krajinu pro české občany před polskou těžbou,“ uvedl na Twitteru ministr životního prostředí Richard Brabec. Dodal, že Polsko by mělo převzít zodpovědnost za kompenzaci újmy, která by pokračováním těžby Česku vznikla.

Evropská komise by se měla k podnětu vyjádřit do tří měsíců a Česko pak rozhodne o dalších krocích. „Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že ČR podá na Polsko žalobu sama,“ uvádí MŽP.

Krok ministerstev přivítala ekologická organizace Greenpeace i místní aktivista z obce Uhelná Milan Starec. „Ačkoli jsme do poslední chvíle doufali v dialog s polskou stranou, nyní plně podporujeme podání mezinárodní žaloby. (…) Situace je velice akutní, čekají nás kritické roky. Postup naší vlády vede sice správným směrem, bohužel je ale podstatně pomalejší než postup na druhé straně hranice,“ uvedl Starec v prohlášení.

Důl mezi Českem a Německem

Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Obyvatelé obcí z českého příhraničí se obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Podpora od prezidenta

Důl loni na podzim navštívil i polský prezident Andrzej Duda. Zdejším horníkům poděkoval a zdůraznil, že Turów zajišťuje polskou energetickou bezpečnost.

Spor o Turów už delší dobu narušuje sousedské vztahy mezi Českem, Polskem a Německem. Naposledy se to projevilo při česko-německé demonstraci proti rozšiřování těžby na konci srpna, která proběhla na styku hranic všech tří zemí. Protest narušili místní horníci a zaměstnanci blízké polské elektrárny. Výkřiky, pískáním a hlasitými zvuky klaksonů vytvořili tak silnou hlukovou bariéru, že nebylo slyšet mluvčí z řad aktivistů.

Minulý týden se také vláda dohodla s hornickými odbory, které stávkovaly proti restrukturalizaci odvětví. Z oznámené dohody hornických odborů a vlády vyplývá, že by se měl poslední uhelný důl v Polsku uzavřít v roce 2049. Každý horník má mít navíc zajištěnou práci až do penze, například formou přesunu do jiného dolu. Vláda tak horníkům do značné míry ustoupila.

Podle náměstka ministerstva státních aktiv, pod které doly spadají, je v Polsku na poslední tunu uhlí potřeba čas. Plán na transformaci polského těžebního průmyslu teď poputuje ke schválení Evropské komisi.

Související témata:

Doporučované