Článek
I když ještě v dubnu sužovalo českou krajinu nadměrné sucho, díky deštivému počasí posledních týdnů to vypadá, že další suché léto v řadě se opakovat nebude.
Zemědělcům svitla naděje na lepší úrodu. „Zemědělské sucho skončilo zhruba před měsícem, když začaly první deště. Rostliny už mají dost vláhy, aby mohly růst,“ říká mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.
Ačkoliv dodává, že teď už by mohlo přestat pršet, aby se mohla úroda sklidit.
„Já vždy říkám, že jestli existuje někdo, kdo je primárně s počasím nespokojen, je to zemědělec,“ říká k tomu klimatolog a koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka.
Ve shodě s mluvčím Zemědělského svazu pak přiznává, že dubnová sucha mohla zemědělské plodiny výrazně poničit.
Samotný stav půdy je však nyní podle Trnky díky dešťům optimální. „Na většině území je půda nasycená zhruba na 70 procent maximální kapacity, což jsou příznivá čísla. Oproti předchozím pěti letům máme určitě nejlepší stav na začátku léta,“ vysvětluje Trnka s tím, že na severozápadě Čech sucho stále přetrvává.
„Pokud jde o dlouhodobější předpověď, oblasti střední Moravy a východních Čech mají velmi dobrou zásobu vody v půdě a náhlý vznik sucha není pravděpodobný. Naopak v oblasti severozápadních Čech vidíme, že je pravděpodobné, že se zásoba vody do konce prázdnin spíše nenaplní a sucho zde bude s vyšší pravděpodobností v nějaké nízké intenzitě bohužel pokračovat,“ shrnuje pak tento odborník výhled na následující měsíce v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jaký je momentální stav půdy?
Situace se postupně od poloviny května výrazně zlepšuje. Výjimku můžeme vidět pouze na severozápadě Čech na Lounsku a Rakovnicku, kde je neobvykle nízká nasycenost půdy oproti hodnotám normálním v tuto roční dobu. Zbytek území je na tom momentálně dobře. Stejně tak dobře vypadá i předpověď. Na většině území je půda nasycená zhruba na 70 procent maximální kapacity, což jsou příznivá čísla. Oproti předchozím pěti letům máme určitě nejlepší stav v první polovině léta.
Proč zrovna v severozápadních Čechách je situace nejhorší?
Je to oblast, kde přirozeně méně prší a současně se většina srážek v květnu a v červnu letos tomuto regionu vyhnula. To je v zásadě dílo náhody a jedná se o souběh faktorů, které vyplynou z aktuální synoptické situace. Nic víc v tom není. Každopádně tím, že se jedná o region, kde je té vody obecně méně, tak tam jsou dopady podstatně více vidět.
Jinak to ale znamená, že sucho je letos zažehnáno?
Sucho stále ještě přetrvává právě v té oblasti severozápadních Čech, takže tato epizoda u nás stále ještě neskončila, přestože se naprosto zásadně zmírnila. Sucho je jakási odchylka od normálního stavu a my dlouhodobě pozorujeme, že období sucha jsou delší a intenzivnější. Důvodem je však převážně to, že je tepleji, je nižší vlhkost vzduchu a ten pojme více vodní páry - a také je delší vegetační sezona a krajina spotřebuje více vody. Větší riziko sucha tak u nás těsně souvisí se změnou klimatu. Tuto vlhkou epizodu bychom měli vnímat jako příležitost k tomu, jak se připravit na další období sucha. Teď je sice situace lepší, ale neznamená to, že problém sucha odešel. Ten tu bude přetrvávat nadále a vrátí se.
Můžeme tedy do příštích let očekávat, že sucha se jen tak nezbavíme?
Očekávat to můžeme a musíme, jen nedokážeme předpovědět, zda to bude během příštích pěti nebo deseti let, nebo už na podzim. Z řady studií včetně těch, které zpracovává náš tým, je zřejmé, že se sucho bude vracet do naší země častěji než v minulosti. Podobně dlouhé sucho, jako máme teď, jsme měli v devadesátých letech a měli bychom se spíše připravit na to, že to budeme teď zažívat častěji. Nedokážeme však jasně určit, kdy to přesně bude. Středoevropské klima je poměrně variabilní, suchá období střídala a střídají ta vlhčí. V budoucnu se však ta variabilita zvýší a ukazuje se, že klimatické změny povedou věci více do extrému. To je to, co lidem nedá spát. Extrémy se řeší podstatně obtížněji.
Co za problémy může způsobit období nadměrného sucha?
Nestabilitu v zemědělství, zhoršování už tak špatného strukturního stavu půdy, zesilování eroze, úbytek už tak nízké organické hmoty a samozřejmě to ovlivňuje krajinu jako takovou. Ovlivňuje to také ale ekonomiku venkova, který díky rozkolísané a nejisté produkci více a více závisí na subvencích, a samozřejmě zásoby vody, které potřebujeme. Co se týče lesů, stačí se podívat jen na to, o jaká procenta lesních porostů přicházíme. Ty škody jsou enormní a tak velké, že nebýt koronaviru, je to téma číslo jedna ve společenské diskuzi. Těch typů škod je ale velké množství.
Když už víme z minulosti, že sucha tu jsou, neměli bychom na to být už připraveni?
Ano, avšak ta opatření se bohužel už téměř nedaří dotáhnout do konce. Opět se o to musíme pokusit, abychom další epizody sucha zvládali lépe. Na druhou stranu je potřeba říci, že naše vodárenská infrastruktura si se suchem, i když bylo nečekaně dlouhé, poradila poměrně dobře. Ukazuje se, že nebyla navržena špatně, i když jsou jiné klimatické podmínky, než na které byla stavěná. Pomohla nám jak robustnost infrastruktury, tak fakt, že máme díky efektivním technologiím výrazně nižší spotřebu vody, než s jakou se kdysi počítalo. Opatření, jako je úsilí o zlepšení půdní struktury a organické hmoty v půdě či úprava organizace krajiny a lepší vedení vody v ní, jsou změny, o kterých se za sucha dobře mluví. Ale jakmile zase zaprší, nikdo najednou nemá motivaci něco dělat, protože tradiční přístupy k hospodaření začnou zase fungovat. Není ani tak umění mluvit a psát o tom, že se musíme připravovat na sucho, když to sucho je, protože už se nedá nic moc dělat. Právě proto, že teď sucho není, je ideální doba změnit hospodaření a připravit se na sucho, které se vrátí, i na změnu klimatu, jež bude pokračovat. Ten paradox je v tom, že jen v období, kdy máme vodu, můžeme pomoci půdě obnovit půdní strukturu, vytvořit mulč organické hmoty na jejím povrchu, můžeme změnit krajinu a připravit ji na sucho. Ale nikomu se do toho najednou nechce.
Jaký by teď byl ideální scénář, co se týče počasí?
Z pohledu krajiny je ten ideální průběh takový, jaký je teď. Je relativně teplo a k tomu přicházejí srážky. Z pohledu zemědělce to rozhodně není špatné. I když zemědělci už si pomalu také přejí sucho a slunečné počasí kvůli tomu, že nastává sklizeň obilnin. Nicméně já vždy s nadsázkou a s připomínkou na svého tátu říkám, že jestli existuje někdo, kdo je primárně s počasím nespokojen, je to zemědělec.
Podařilo se zemědělcům zachránit úrodu díky současným dešťům?
Vidíme zlepšení nálady, i když úroda závisí na více faktorech. Je pravda, že porosty byly v dubnu výrazně poškozeny. Otázkou je, na kolik procent budou schopni regenerovat. Co se týče odhadů, vypadají ale výrazně lépe oproti loňsku nebo předchozím rokům. Očekáváme tedy spíše nadprůměrný výnos oproti předchozím třem letům, ale byly v nich dva roky produkčně velmi slabé, takže to porovnáváme vůči relativně nízkým hodnotám. Zemědělci ale bývají skeptičtější a jsme sami zvědaví, jak to dopadne. Černý scénář, který jsme měli v dubnu, se snad nenaplní.
Jaká je dlouhodobá předpověď na následující období?
Příštích deset dní bude trvalý stav jako doteď, větší změny nečekáme. Nicméně situace se jeví tak, že bychom se postupně měli vracet k letnímu charakteru, takže vody v krajině by mělo opět ubývat, ale není to nic, co by bylo mimo obvyklý rámec, na který jsme v našich končinách zvyklí. Pokud jde o dlouhodobější předpověď, oblasti střední Moravy a východních Čech mají velmi dobrou zásobu vody v půdě a náhlý vznik sucha není pravděpodobný. Naopak v oblasti severozápadních Čech vidíme, že je pravděpodobné, že se zásoba vody do konce prázdnin spíše nenaplní a sucho zde bude s vyšší pravděpodobností v nějaké nízké intenzitě bohužel pokračovat.
