Článek
Nedostatek sněhu v Česku není komplikací jen pro provozovatele lyžařských areálů, ale také pro přírodu. Ta by totiž měla na jaře začít hospodařit s vodou z tajícího sněhu, a to nejen na horách. Jenže kromě nejvyšších horských partií na jaře nemá co roztát.
Podle nejnovějších dat Českého hydrometeorologického ústavu byla počátkem tohoto týdne zásoba vody ve sněhové pokrývce 0,284 miliardy metrů krychlových vody. „To je v průměru 3,6 litru na jeden metr čtverečný,“ uvádí ČHMÚ.
V loňském roce však nejen české hory kumulovaly ve stejném období desetkrát tolik vody, přesněji 2,87 miliardy metrů krychlových, což bylo v průměru 36,4 milimetru, tedy litrů na metr čtverečný. Pokud nepřijde chladné a deštivé jaro, bude tento rozdíl Česku chybět.
„Zásoba sněhu v horských polohách nad tisíc metrů bývala stovky milimetrů, nyní jsou to milimetrů desítky. A netýká se to jen pohoří. Byly i jiné významné lokality, které akumulovaly sníh, jako například Českomoravská vrchovina, kde dnes sníh letos de facto není. V minulosti měly tyto oblasti ve sněhu ‚uloženy‘ desítky milimetrů, což znamenalo akumulaci jednoho i dvou měsíčních srážkových úhrnů,“ vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který je současně profesorem na Mendelově univerzitě v Brně.
Sníh leží jen v nejvyšších partiích hor. Je to vidět i na obrázku, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.
Podle nejnovější mapy, kterou ČHMÚ zveřejnil tento týden, je výraznější sněhová zásoba jen v malé části Krkonoš, Jeseníků, Beskyd a Šumavy. „K pondělnímu ránu bylo nejvíce sněhu naměřeno v Krkonoších na Růženčině zahrádce, 118 centimetrů, což odpovídalo 518 milimetrům vodní hodnoty. Na Šumavě na Březníku – hřebeni bylo naměřeno 122 centimetrů sněhu. V Beskydech na Lysé hoře 97 centimetrů a 257 milimetrů, v Hrubém Jeseníku na Šeráku 75 centimetrů výšky a 261 milimetrů vodní hodnoty,“ informují meteorologové.
Odborníci rozlišují dva druhy sucha. To první, zemědělské, sleduje zejména nasycenost půdy. Podle portálu Intersucho se zemědělské sucho i díky dešti v minulých týdnech zlepšilo. Výrazné, výjimečné a extrémní sucho je i díky tomu tento týden jen na procentu rozlohy republiky, a to v části jižních Čech. Mírné sucho a snížená vláha je na necelých 17 procentech rozlohy, především ve středních Čechách a na Olomoucku.
Avšak aktuálně máme vodu v české krajině takříkajíc na dluh. „Půda i povrchové toky jsou momentálně dobře nasycené, některé jsou nad únorovým normálem. Ale je to jen důsledek toho, že nám odtéká voda, která měla odtékat až v březnu, dubnu až květnu,“ upozorňuje Miroslav Trnka. Kombinace toho, že za sebou Česko má čtyři suché roky, a nedostatku sněhu, který by na jaře mohl doplnit stavy podzemních vod, nedělá výhled na letošní léto moc optimistický.
„V řadě vrtů jsme podle kolegů z ČHMÚ na podnormálních nebo vysoce podnormálních stavech. ale ani v povrchové vrstvě do jednoho metru není půda tolik nasycená, abychom mohli čekat, že v nejbližších týdnech dojde k výraznému zlepšení situace, a to zvláště v severozápadních a jižních Čechách,“ myslí si výzkumník. Vodu, která momentálně v půdě je, na jaře rády využijí rostliny, ale jí není v půdě tolik, aby v dostatečném množství zasákla a doplnila hladiny podzemních vod.
Pokud se naplní dlouhodobé předpovědi, čeká nás teplotně nadprůměrné jaro. „Pokud se potvrdí tyto předpovědi, můžeme počítat s dřívějším nástupem vegetační sezony. To znamená, že rostliny začnou vodu potřebovat a odebírat dřív. Na rozjezd mají v půdě vláhy dostatek, ale pokud nebude jaro vlhčí než obvykle, zásoba vody v průběhu června až července dojde a potom opravdu budeme závislí čistě na průběhu srážek, a to byla situace, ve které jsme byli i v letech 2015 či 2018,“ upozorňuje Trnka.
