Článek
Rok 2015 Česko probudil. Od listopadu 2014 do října 2015 spadlo na naše území pouze 500 milimetrů srážek. Zažili jsme tak společně s rokem 1973 nejsušší hydrologický rok za posledních 55 let. A sucho od té doby nepolevuje. V prvních dvou srpnových týdnech letošního roku spadla na území Česka jen třetina srážek oproti normálnímu množství. Polovinu řek trápilo hydrologické sucho.
„Čas neúprosně běží a my dostatečně nekonáme. Společnost v minulosti sucho nevyděsilo tak jako nás v roce 2015,“ říká rektor České zemědělské univerzity (ČZU) Petr Sklenička. Právě proto vzniklo při ČZU Centrum pro vodu, půdu a krajinu, které bude navrhovat komplexní řešení v boji proti klimatickým změnám.
Od poloviny 19. století zmizelo z české krajiny přes tři tisíce větších rybníků. Zcelování zemědělské půdy do velkých bloků v době komunismu a její obdělávání těžkou technikou zničilo její retenční vlastnosti. Zemědělská půda tak zadržuje o 40 procent méně vody než před rokem 1950. Asi 60 procent půdy ohrožuje vodní eroze, 14 procent trápí větrná eroze a většině zeminy chybí organická hmota.
Podle Skleničky umíme zatím navrhovat maximálně dílčí opatření. „Neumíme však vyprojektovat ucelený systém, který bude sloužit během sucha i povodní, bude zahrnovat protierozní ochranu půd, protipovodňovou ochranu území i jeho ochranu proti suchu,“ dodává.
Nově vzniklé Centrum pro vodu, půdu a krajinu bude proto taková řešení testovat. Pilotní projekty zastřeší souhrnným názvem Chytrá krajina proti suchu a povodním. Více než 80 procent českého území totiž kombinaci stále úmornějšího sucha a častějších povodní nezvládá.
Jablka kvůli suchu dostatečně nevyrostla, švestky jsou už zralé a zemědělci museli vyjet na pole dříve.Video: Jaroslav Gavenda
Odborníci budou kombinovat například pozemkové úpravy se stavbou nádrží a závlahových systémů. Cílem je vytvořit ucelené řešení, které zvýší retenci a akumulaci vody v půdě a krajině spolu s využitím moderních způsobů závlahy. ČZU navíc vlastní zemědělskou i lesní půdu a městské pozemky v Praze. Nové návrhy tak bude centrum okamžitě testovat.
„Chytrá krajina musí poskytnout podmínky pro relativně komfortní život ve městech i na venkově, na jaký jsme dnes zvyklí, a to i v podmínkách, které budou připomínat současné subtropy,“ připomíná Sklenička. Celý projekt se totiž soustředí na období po roce 2030, kdy se může změna klimatu ještě prohloubit.
Centrum pro vodu, půdu a krajinu se tak zařadilo k dalším iniciativám, které se na změnu klimatu a přizpůsobení krajiny soustředí. Od roku 2014 funguje meziresortní komise VODA-SUCHO, jež připravuje dlouhodobé koncepce ochrany před negativními dopady nedostatku vody.
Na konci srpna se také poprvé sešla národní platforma odborníků pro boj se suchem, po níž ministři představili konkrétní kroky. Ministerstvo zemědělství chce do půl roku změnit stavební zákon tak, aby se terénní úpravy k zachycování srážkových vod do výšky 1,5 metru mohly budovat bez stavebního povolení a pouze na ohlášení. Podobně by mohly vznikat i stejně hluboké rybníky s velikostí do dvou hektarů.
Ministerstvo se také chystá navýšit zásobní prostor novomlýnských nádrží, které by sloužily jako zdroj závlah pro pět tisíc hektarů vinic a sadů. Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše ještě na podzim dotační programy za 3,2 miliardy korun, které podpoří například záchyt dešťové vody u bytové výstavby nebo budování vsakovacích pásů.
Na pozemkové úpravy dala loni vláda skoro dvě miliardy korun, meziročně o 59 procent víc. Letošní částka by se podle ministra zemědělství Miroslava Tomana zvyšovat neměla.
