Článek
Česko má za sebou bezmála pět měsíců s chytrou karanténou. Od 30. března, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) její spuštění slavnostně oznamoval, se ale očekávání od tohoto systému v lecčems změnila.
Podobně jako je tomu u „chytrých“ domácností, i u „chytré“ karantény byla na jaře představa, že klíčovou roli budou hrát moderní technologie. Ostatně prezentoval to tak i premiér: „Nakažený se trasuje pomocí informačních technologií. V projektu počítáme s GPS mapami. Nakažený bude vytrasován pomocí dat z jeho mobilního telefonu a platební historie za podmínky, že k tomu dá informovaný souhlas,“ líčil, jak bude systém fungovat.
Jenže od té doby se mnohé změnilo a s koncem léta Česko vplulo do nové éry chytré karantény 2.0.
Takto o tom hovoří i zástupci Centrálního řídícího týmu covid-19, který má projekt na starosti. V pondělí představili, v čem je nyní chytrá karanténa jiná - ač to běžný smrtelník neměl možnost zaregistrovat. Podle týmu se ale systém v mnohém zdokonalil.
„Zcela zásadní je pro nás propojení dat. Ta musí být sdílena napříč systémem projektu,“ shrnul hlavní změnu Petr Šnajdárek, který má chytrou karanténu na starosti za armádu. To znamená, že by konečně mělo efektivně fungovat propojení lékařů, hygienických stanic či laboratoří.
„Dostáváme se do stavu, kdy to umíme,“ potvrzuje jeho slova Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci a IT. A popisuje konkrétní rozdíl: od minulého týdne je Česko konečně ve fázi, kdy od chvíle, kdy člověk kontaktuje lékaře kvůli podezření na koronavirus, je veden v jednom systému - Informačním systému infekčních nemocí (ISIN). Z něj pak lze vyčíst, kam lékař dotyčného poslal k otestování, zda už tam pacient dorazil, jaký je výsledek, zda byla kontaktována hygienická stanice a tak dále.
Nový model fungování takzvané chytré karantény.
Jednoduše řečeno: hygienici nyní mají podle týmu chytré karantény na dosah čerstvé záznamy o lidech, kteří se nově nakazili koronavirem. „Celkově se posouváme zcela neporovnatelně oproti tomu, co bylo, když byla první verze,“ tvrdí Dzurilla.
Dříve hojně skloňované nástroje jako eRouška, Mapy.cz nebo data z platebních karet se v chytré karanténě 2.0 stávají pouze doplňkovým nástrojem. „Na začátku jsme říkali, že některé aplikace nás spasí. Teď již ale víme, že to není úplně pravda, a naopak klademe důraz na celkové propojení,“ řekl Šnajdárek.
V chytré karanténě tak funguje řada aplikací, které teprve vzájemným propojením vytváří efektivní systém. Dostatečně kvalitní, aby Česko díky němu zvládlo případnou podzimní vlnu epidemie, věří Ministerstvo zdravotnictví. Které to jsou? Nabízíme výběr některých z nich.
Co je dokončeného a v běhu chytré karantény 2.0
Telefonní linka 1221
Doposud fungovalo call centrum na lince 1212, které po vypuknutí epidemie spustili české technologické firmy a IT nadšenci sdružení pod COVID19CZ.
Nově si ale zapamatujte číslo 1221. Její spuštění se podle ministerstva připravuje. „Jedná se o posilu pro krajské hygieny, aby snížila jejich zátěž,“ uvedl Dzurilla. Linku obsluhuje třicet lidí - medici, zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví a zaměstnanci vybraných hygienických stanic.
Aplikace pro shromažďování dat o testovaných (COVID FORMS App)
Specialisté z Armády ČR vyvinuli webovou aplikaci, která shromažďuje data a informace z laboratoří, odběrových míst a z hygienických stanic. „Díky tomu máme přehled o vytíženosti jednotlivých odběrových míst a laboratoří,“ vysvětlil Dzurilla.
Jednak se tedy jedná o databázi odběrných míst a laboratoří, ale zároveň obsahuje denní záznamy o provedených odběrech či o laboratorních vyšetřeních.
Aplikace pro zobrazení dat v přehledných grafech (NAKIT EPI Dashboard)
Díky této aplikaci je možné převádět statistická data o průběhu epidemie v Česku i po světě do přehledných grafů a map. Jednoduše lze měnit parametry vykreslovaných grafů - podle krajů, okresů, podle věku apod.
Uživatel si také může podle ministerstva zobrazit přehledy o počtech a typech hovorů trasovacích call center nebo o kapacitě a vytížení jednotlivých laboratoří.
Situační mapa aneb Co se kde děje
Armáda pro přesnější zasazení dat do prostoru vytvořila tuto webovou aplikaci, která představuje v podstatě mapu, z níž lze vyčíst aktuální údaje o dění v konkrétních lokalitách. „Třeba aktuální polohy mobilních odběrových týmů armády,“ popsal Šnajdárek.
Systém, kde si vyzvednete výsledky z laboratoře (CovIT Laboratorní IS)
Stručně řečeno je to databáze, do níž se zanáší informace o laboratorních vzorcích testovaných na koronavirus. Systém umožňuje podle ministerstva import dat z laboratoří v elektronické podobě. Na této stránce by si lidé v budoucnu mohli vyzvedávat výsledky z laboratoří elektronickou cestou.
