Článek
Zdravotničtí experti v úterý vystoupili s plánem, jak je Česko připravené na budoucí vývoj epidemie koronaviru.
Země je podle nich na nemoc připravená a italský nebo španělský scénář se tu - za dodržování stávajících opatření - nekoná. Nákazu se navíc zatím daří držet od seniorní populace, pro niž je nový typ koronaviru největší hrozbou.
„Předpovídat je složité. Ale zavedením velmi striktních opatření jsme získali čas,“ řekl šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula.
Jak experti zodpověděli ty nejpalčivější otázky?
51 laboratoří, 45 odběrných míst
Schopnost nový koronavirus vystopovat, včas provádět testy a sledovat jeho pohyb mezi dalšími nakaženými je jeden z klíčových faktorů včasného zvládnutí epidemie.
Ukazuje to třeba případ Jižní Koreje, která obyvatele plošně testuje od samého počátku. Díky tomu získává stopy po nákaze ještě před zahájením příznaků, a počet nakažených se v zemi daří i po dvou měsících držet pod 10 tisíci.
Česko počet testů teprve navyšuje. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za největší úspěch považuje systém: „Za pár dní jsme byli schopni vytvořit robustní IT systém s aktuálními daty o vývoji epidemie, incidenci i modelací vývoje do budoucna.“
V systému je zapojeno 51 laboratoří a počet vyšetřených pacientů by měl podle něj v dalších dnech stoupat. Ministerstvo začíná spolupracovat i s Akademií věd. Odběrových míst je v celém Česku 45.
Stát tak má podle ministra v současné době tři hlavní priority.
Chce se více zaměřit na testování a navýšení počtu protestovaných lidí, ale dobře se připravit z klinického hlediska - dál tak má sledovat připravenost nemocničních kapacit a mapovat i kapacity plicních ventilací a lůžek na jednotkách intenzivní péče.
Poslední prioritou má být další distribuce ochranných pomůcek.
„V noci přiletělo letadlo, kde jsme měli objednávku 700 tisíc roušek a 100 tisíc respirátorů. Ty jsme převzali a budou distribuovány do nemocnic,“ zmínil poslední dodávku ministr.
Distribuci roušek řeší Ministerstvo vnitra, konkrétně jednotky hasičského záchranného sboru.
Lůžka vytížena z 63 procent
I kapacity uvnitř nemocnic, jak vyplývá z nasbíraných dat, jsou podle odborníků zatím dostatečné.
Anesteziologicko-resuscitačních oddělení pro nejtěžší případy je v republice 136, společně s odděleními jednotek intenzivní péče mají k dispozici 4 481 lůžek.
Ta jsou dnes i díky potřebám jiných pacientů vytížena z 63 procent. Údaje na brífinku představil předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Vladimír Černý.
Plicních ventilátorů je podle něj na jednotkách ARO 1 022. Oddělení JIP jich mají dalších 1 058. Zařízení ECMO, tedy mimotělních oběhů, které mimo tělo okysličují krev, je ve státě 72.
Ventilátory byly k nedělnímu večeru využity z 39 procent.
„I to znamená, že zařízení je dostatek a máme k dispozici jakýsi polštář pro pacienty hospitalizované v příštích týdnech,“ uzavřel Černý.
10 procent v nemocnici
Hospitalizaci v důsledku nákazy potřebuje průměrně 10 procent nemocných. Jak ale zdůraznil Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, růst nemocných nemusí nutně znamenat i růst hospitalizovaných.
„U nás nyní většinu nakažených táhne populace ve středním věku. Je důležité, abychom virus nenechali proniknout do seniorní populace,“ dodal Dušek s tím, že takový scénář nyní řeší Itálie a Španělsko.
I proto je smrtnost na COVID-19 v těchto zemích vyšší - ve Španělsku je polovina všech potvrzených případů mezi penzisty.
Ústav zdravotnických informací a statisticky propočítal i další rizikové skupiny. Největší pravděpodobnost těžkých komplikací s nemocí COVID-19 mají pacienti s vysokým krevním tlakem - těch je necelá polovina.
Pacienti s chronickou ischemickou chorobou srdeční měli těžký stav ve 33 procentech, komplikace se týkají i téměř třetiny diabetiků nakažených novým koronavirem.
Naopak celých 10 procent nakažených nemocí projde úplně bez příznaků.
Informační systém reaguje v hodinách
Kvůli koronaviru stát podle Duška učinil velký krok směrem k digitalizaci zdravotnictví.
„Každý jednotlivý vzorek v online režimu propojuje jednotlivá místa a přispívá k průchodnosti testování. V každém bodě sbírá relevantní informace, které jsou třeba k tomu, aby se dalo verifikovat počty nakažených pacientů a jejich další cestu systémem,“ vysvětlil, jak momentálně pracuje státní systém.
Zvláštní modul v systému pak monitoruje každého jednotlivého pacienta nakaženého koronavirem, a to v každé nemocnici každý den. „A nově monitoruje i každou jednotlivou změnu,“ dodal Dušek.
Systém sleduje věk, pohlaví i cestu nákazy pacienta. Národní zdravotnický informační systém navíc obsahuje kompletní registr zdravotníků i jednotlivých zařízení v celé zemi.
„Známe kapacity pracovníků, jejich vzdělání i pokrytí v celé zemi. Data zdravotních pojišťoven máme od roku 2010, lékaři se mohou dívat na zdravotní stav pacientů i jejich anamnézu,“ líčil Ladislav Dušek.
Predikce vývoje - optimistická
Jak vidí Dušek další vývoj reprodukčního čísla - hodnoty, která udává, kolik dalších lidí jeden pacient průměrně nakazí?
„Původní číslo bylo 2,64. Od 12. března, kdy se uzavřely školy a vyhlásil nouzový stav, vyšly propočty na 1,84 osoby. Po omezení volného pohybu počítáme s předpokladem R na hodnotě 1,2,“ vysvětlil Dušek. Nákaza by se přestala šířit, jakmile by reprodukční číslo kleslo na jedničku.
Epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula stál u zavádění opatření od samého počátku.
„Jsme schopni epidemii úplně zastavit. Ale bylo by to za cenu obrovských ekonomických nákladů a paralýzy života v zemi,“ vysvětlil.
Podle Prymuly je realistický scénář, aby Česko epidemii korigovalo a řídilo. „Budeme ta opatření kombinovat, abychom byli schopni žít a abychom nedopustili scénáře, které jsou v některých zemích - přetížení kapacity systému.“
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky odhaduje, že je v Česku 1500 nepotvrzených nakažených.
„Číslo nakažených dál poroste, ale nepůjde eskalačně nahoru. Ke konci dubna by v zemi mělo být 15 tisíc potvrzených případů,“ dodal Ladislav Dušek.
