Článek
Na evropském kontinentě se zdá, že se koronavirus dostal relativně pod kontrolu. Nyní tedy přichází rekonstrukce a záchranné balíčky do ekonomiky. Nicméně jedna z největších pomocí stále není vyčerpána.
Podle agentury Bloomberg vyčerpali podnikatelé z garantovaných půjček nabízených v sedmi velkých evropských ekonomikách méně než 15 procent. Více než dva biliony eur tedy stále leží nevyužité na stole. Částka sama o sobě je větší než devět ročních hrubých domácích produktů České republiky.
Zvládnutí útlumu a restart
Programy vlád se snaží zmírnit celkovou ekonomickou pohromu, která se na evropská hospodářství valí. O těchto garantovaných půjčkách, za něž ručí stát, přitom politici mluví jako o záchraně pro střední a malé podniky.
„Počáteční ohlasy veřejnosti za garancemi nasvědčují tomu, že poskytování půjček je pomalé a podniky na ně nedosáhnou,“ řekl pro Bloomberg Christoph Leitl, prezident Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambres), jejíž členem je i Česká hospodářská komora. Dohromady asociace zastřešuje 43 národních komor a přes 20 milionů společností.
„Potřebujeme rozhodnost a poskytnutí, aby podniky mohly zvládnout zpomalení ekonomiky a zároveň aby mohly skokově nastartovat své podnikání,“ pokračoval Leitl.
Nicméně dodání půjček nebylo všude neefektivní. Například Španělsko zvažuje rázné navýšení sumy o 50 miliard eur na celkových 113 miliard eur poté, co o ně projevili tamní podnikatelé enormní zájem. V tuto chvíli je totiž vybrána již více než polovina peněz z těchto fondů.
Česká vláda slibovala na koronavirovou pomoc rovný bilion korun, z toho 100 miliard mělo jít napřímo a 900 miliard přes garantované úvěry.
Šest procent dolů
Garantované půjčky byly součástí mimořádných opatření vlád po celém světě ke zmírnění škod napáchaných světovou pandemií. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj predikuje až šestiprocentní propad světové ekonomiky. Francie, Itálie a Spojené království dokonce počítají s propadem větším než 11 procent.
„Spousta těch programů je experimentálních,“ řekl pro Bloomberg Nicolas Veron z think tanku Bruegel v Bruselu a pokračoval: „Je neobvykle těžké odhadnout, kolik peněz by se mělo podnikům poskytnout kvůli bezprecedentní povaze šoku.“
Omezené přijímání záruk zahrnovalo problémy jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Podle průzkumu bruselské asociace SMEunited stojí za nevyčerpáním půjček nadměrná byrokracie, vysoké úrokové sazby a v konečném důsledku i neochota samotných bank poskytovat úvěry.
V Itálii, která byla v Evropě vůbec první zemí, jež přistoupila na plošnou karanténu, si vinu za úvěrové fiasko mezi sebou přehazovaly vláda a banky, a tak se stalo, že z požadovaných 100 miliard eur pro malé podniky bylo vyplaceno pouze okolo 36 miliard, jak odhaduje italská centrální banka.
Ještě horší poměr je vidět u velkých firem, z 400miliardové pomoci nakonec zatím využily pouze okolo 700 milionům eur. O to obtížnější bude postpandemický restart - a to Itálie, její banky ani firmy nebyly v kdovíjaké kondici ani před krizí.
Pomalá Itálie, Británie i Rakousko
„Stále evidujeme zpoždění a problémy s vyplácením garantovaných půjček,“ řekl 11. června generální ředitel pro finanční dohled a regulaci italské centrální banky Paolo Angelini před parlamentem. Za zpožděním vyplácení podle něj stojí především enormní poptávka a nové velmi komplexní procesy.
Právě na složitost procedur poukazují i banky, které musejí stále prověřovat samotné dlužníky, jak tomu bylo například ve Spojeném království. Britská vláda ručila za 80 procent všech půjček pro malé podniky, ale banky stále musely provádět běžné kontroly. Po vzrůstajícím tlaku ze strany malých firem představil ministr financí Rishi Sunak nový program, v němž již vláda ručí těm nejmenším společnostem 100procentně. Přesto se v Británii stále ozývají firmy, kterým půjčka nebyla poskytnuta.
Problémy se také vyskytují v Rakousku. Průzkumy mezi malými firmami ukázaly, jak moc jsou jejich vlastníci nespokojeni s programem státních půjček. Ministr financí Gernot Blümel přiznal pochybení a bránil se, že neexistoval žádný plán, který by šel následovat.
Bez zájmu
V Německu byla situace opačná. O půjčky zpočátku nebyl přílišný zájem, jak uvedl pro Bloomberg Jan Pieter Krahnen, vědecký ředitel v Leibniz Institute SAFE. Hlavním důvodem podle něj bylo, že spousta německých firem vstupovala do krize s naspořenými financemi a nechtěla se ihned zadlužit. Také pozitivně komentoval systém kurzarbeitu, který zajistil zaplacení platů zaměstnanců. Tím pádem z 1,2 bilionu eur oznámených kancléřkou Angelou Merkelovou na garantované půjčky zatím odešlo minimum.
Ve Francii již podnikatelé využili třetinu z 300miliardového programu garantovaných půjček. Většina peněz šla do firem, které mají méně než 250 zaměstnanců a s tržbami do 50 milionů euro. S tím, jak se více projevuje ekonomický útlum, se očekává také větší poptávka po půjčkách. Francouzská veřejná rozvojová banka vyzvala potenciální žadatele, aby se snažili vybírat oprávněné půjčky postupně a nikoliv celé najednou.
Úspěšní Švýcaři
Švýcarsko se řadí často k úspěšným zemím a u procesu vyplácení nedošlo k žádné změně. Podle údajů Bloombergu zde dostal podporu každý, kdo o ni požádal. Banky se snažily co nejvíce zrychlit celý proces a podle jejich slov snížily byrokracii na nejnižší únosnou mez.
„Na první pohled překvapí nízké využití poskytnutých úvěrů,“ komentoval situaci pro Bloomberg Alain Conte z UBS Group AG, kde zastává funkci člena výkonného výboru. „Na druhou stranu Švýcarsko má velmi silnou a diverzifikovanou ekonomiku, která čelila několika velkým překážkám za posledních několik dekád, ale vždy byla odolná a schopná se rychle přizpůsobit měnícímu se prostředí,“ pokračoval Conte.
