Článek
Dva měsíce poté, co europoslankyně Šojdrová přišla s návrhem přijmout 50 syrských sirotků, česká vláda stále nedospěla ke konečnému řešení.
A to i přesto, že česká delegace do táborů v Řecku koncem října vycestovala. Návštěva, kterou posvětila vláda v čele s Ministerstvem vnitra a během níž měli zástupci státu i nevládních organizací domluvit součinnost s řeckými úřady, proběhla podle jejích účastníků bez zádrhele. A zbývalo už tak jen obhájit výsledky cesty zpátky na domácí půdě.
K tomu mělo dojít přes dvě klíčové osoby – premiéra Babiše a ministra vnitra Hamáčka.
A přesně na nich česká pomoc také aktuálně stojí. „Naše cesta, myslím, dopadla úspěšně a tím můj úkol v této věci skončil. Víc už pro přijetí sirotků z řeckých táborů udělat nemůžu. Teď už to závisí jen na odvaze politiků, jak se k tomu postaví oni,“ uvedla dříve Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Babišovy obraty
Výsledky cesty měla europoslankyně s Babišem probrat 16. listopadu, na plánované osobní schůzce.
„Tento týden se má paní Šojdrová s Babišem setkat kvůli dalšímu postupu, pak věřím, že o celém tématu bude moct prozradit víc,“ řekl Seznamu v polovině listopadu další účastník cesty, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.
Schůzku však premiér – kvůli náhle propuknuté vládní krizi – na poslední chvíli zrušil.
„Ještě den před naší schůzkou jsem panu premiérovi dala vědět, že s ní počítám. Chápu ale, že kvůli nečekané situaci ve vládě si na mě nakonec čas nenašel. Počkám proto, jak to bude s politickou situací dál, případně kdy pan Babiš nabídne nějaký další termín,“ prozradila v den zrušené schůzky europoslankyně.
Od té doby už ale k žádnému posunu nedošlo. A tak se na otázku, jak to bude dál, Seznam v úterý zeptal přímo Babiše.
Ten však začal dávat ruce pryč: „Já se s paní Šojdrovou nemám co setkávat. Žádná schůzka domluvená nebyla. Na shledanou.“
Řekové chtějí signál od vlády
Druhým zprostředkovatelem možného přijetí desítek sirotků do České republiky – na kterého Seznam v úterý odkázal i sám premiér Babiš – je ministr vnitra Jan Hamáček.
Podle Rozumka totiž řecké úřady vyžadovaly spolupracovat oficiální cestou. A Hamáček tak měl, jako šéf rezortu, do jehož působnosti azylová politika spadá, poslat do Řecka vzkaz, že se Česko do pomoci chce zapojit.
„Řekové si velmi dobře uvědomují, že nejlepší zájem dítěte je na prvním místě. Proto to chtějí řešit oficiální cestou a k tomu potřebují signál ze strany České republiky, že o zapojení do programu zájem má,“ vysvětllil s tím, že není žádoucí, aby Česko zopakovalo několik let starou akci s iráckými křesťany.
„Tehdy to šlo jen přes neziskovku bez oficiální podpory, a všichni víme, jak to dopadlo. Vlivem nekoordinované pomoci a série nedorozumění Iráčané utekli za příbuznými do Německa,“ doplnil šéf OPU Rozumek.
Hamáček si ověřuje informace
Hamáček ve čtvrtek slíbenou spolupráci s řeckými úřady potvrdil. Výsledky šetření ze zahraniční návštěvy si ale nejdřív chce nechat ověřit.
„Situace se má tak, že jsem poslal dopis příslušnému ministerstvu v Řecku, aby mi potvrdilo, že informace, které ve svém šetření uvádí paní Šojdrová, jsou pravdivé či nikoliv,“ řekl Seznamu. Chtěl by si podle svých slov „proklepnout“ hlavně to, že v táborech skutečně přebývají i malé děti ve věku do 10 let.
Pak by podle Hamáčka mohlo Česko s tamními úřady zahájit dialog. „Pokud by se ukázalo, že tam skutečně jsou, tak to můžeme začít řešit,“ dodal.
2200 dětí bez střechy nad hlavou
Do Řecka vycestovala česká delegace v čele s europoslankyní Šojdrovou na sklonku října. Během dvoudenní návštěvy Šojdrová za účasti ředitele OPU Martina Rozumka jednala s představiteli řeckých úřadů, které mají na starosti migraci, azylovou politiku a děti bez doprovodu.
Účastníci se sešli i se zástupci mezinárodních organizací, které pomáhají Řecku zvládat situace v uprchlických zařízeních, a navštívili i azylový dům pro nezletilé bez doprovodu.
„Dětí je v Řecku přibližně 3400, přibližně tisíc z nich má zajištěno důstojné ubytování. Ten zbytek, tedy přibližně 2200 dětí, žádné důstojné ubytování nemá,“ vylíčil Rozumek.
„Někteří žijí na ulicích, někteří na policejních stanicích, protože pro ně žádné jiné vhodnější místo není. Někteří přebývají ve squattech v Aténách a někteří žijí stále ještě na ostrovech. Takže asi dva tisíce dětí čeká, až se uvolní místo na ubytovnách,“ dodal.
Babiš slíbil a pak obrátil, líčí Rozumek
Podle Rozumka by tak přesun několika desítek dětí do Česka pomohl kapacitu na ubytovnách nepatrně uvolnit: „Rádi bychom vzali děti, které už důstojné ubytování mají. Úřady o nich vědí víc, je o ně docela dobře postaráno a ví se o nich, kde mají příbuzné a jaká mohou případně nést bezpečnostní rizika. Tím bychom uvolnili místa pro děti, které momentálně přebývají na ulici, a uchránili je tak před zimou, která je i v Řecku bohužel velmi nehostinná.“
Rozumek také popsal, že spolupráce s premiérem byla v minulosti složitá: „Když jsme se s Babišem sešli ještě před odjezdem, slíbil nám, že máme vybrat děti a on poskytne součinnost. Následně ale před novináři vyhlásil, že Česko poskytne pomoc jen v Sýrii.“
Spolupráce však nakonec podle jeho slov dohodnuta byla: „Museli jsme se kvůli tomu ještě jednou sejít s Ministerstvem vnitra. Ti nám potvrdili, že dohoda platí a součinnost poskytnou,“ uzavřel.
Podívejte se na rozhovor s Andrejem Babišem o přijímaní uprchlíků ze Sýrie