Článek
Skupina Solar Global už dva roky provozuje kromě 24 tuzemských solárních parků také 0,7megawattovou elektrárnu v německém Schönwaldu. První zahraniční investici si chválí, a tak v expanzi pokračuje. A jde na to zeširoka: „Založili jsme další dceřiné firmy také v Polsku, Španělsku a Rumunsku,“ říká zakladatel a majoritní akcionář Solar Global Vítězslav Skopal.
Podle Skopala dnes v Evropě existují dvě cesty, jak stavět fotovoltaiku. Buď v lokalitách s intenzivním slunečním osvitem, jako je právě Španělsko nebo Rumunsko. Tam se dnes už díky výraznému poklesu nákladů na stavbu solárních parků a příznivým klimatickým podmínkám vyplatí stavět je i bez veřejné podpory. Druhou variantou je právě využití veřejné podpory, kterou nabízí například Německo či Polsko. Obě země podporu poskytují prostřednictvím aukcí.
Vítězslav Skopal, šéf firmy Solar Global, je veteránem českého solárního byznysu.
V Česku naproti tomu stát podporuje jen menší instalace na střechách, s dalším rozvojem fotovoltaiky současná vládní garnitura moc nepočítá.
Zatímco v Německu se aukce organizují už několik let, Polsko s nimi začalo v loňském roce. „Polsko podporuje velmi intenzivně obnovitelné zdroje energie, stát tam pořádá aukce s garancí ceny na 15 let,“ říká Skopal. Jeho firma už v zemi provozuje solární parky o kapacitě tří megawattů, v přípravě jsou v Mazovském a Slezském vojvodství další projekty s pětimegawattovým výkonem.
„Naším cílem je provozovat v Polsku časem až sto megawattů,“ podotýká šéf skupiny Solar Global. Už do roku 2021 chce firma v Polsku postavit prvních 40 solárních megawattů.
Aukce na obnovitelné zdroje
Vypisují je distributoři, vlády či regiony.
Investoři nabízejí výkupní cenu elektřiny na určité období.
Vítězí nejnižší cenová nabídka.
V případě, že je vysoutěžená aukční cena elektřiny vyšší než cena na trhu, doplácí se investorovi rozdíl.
Soláry a větrníky za 195 miliard
Cestou k tomu je právě účast v aukcích. „Koncem loňského roku vypsala polská vláda balík aukcí na dodávku 113,4 terrawatthodiny elektřiny z větrných a slunečních elektráren v celkové hodnotě 32,6 miliardy zlotých (cca 195 mld. Kč, pozn. red.),“ upřesňuje Michal Vašourek, který má v Solar Global na starosti polský trh. Aukce poběží až do roku 2026.
Česká firma už loni v první z těchto aukcí zabodovala s nabídkou ceny 310 zlotých (tedy 70 eur) za jednu megawatthodinu. Stavět začíná u obce Krzywda nedaleko Lublinu. Elektrárna vyroste sice na zemědělské půdě, jde ale o nevyužívaný pozemek spadající do nejméně kvalitní kategorie půdní bonity. V Polsku se totiž na kvalitnější půdě stavět nesmí.
Investor, který se chce účastnit polských aukcí, musí mít zajištěný pozemek s vyřešenými vlastnickými vztahy, povolení o připojení budoucího zdroje do rozvodné sítě a stavební povolení. A ceny? „V Polsku je elektřina dražší než u nás. Před koronavirovou krizí, během níž ceny spadly, se cena v aukcích příliš nelišila od ceny tržní,“ říká Vašourek.
Solar Global
Firma Solar Global vznikla v roce 2009 jako developer solárních parků. Celkem jich v době solárního boomu před deseti lety vybudovala 26, polovinu jich ale prodala dalším investorům. Další tři solární parky firma postupně nakoupila.
Před dvěma lety vybudovala velkokapacitní bateriové uložiště u elektrárny v Prakšicích na Moravě. Dnes v Česku vlastní celkem 24 solárních elektráren o celkové kapacitě téměř 30 megawattů, a je tak čtyřkou na žebříčku největších domácích solárních hráčů.
Za jedenáct let existence Solar Global záběr svého podnikání rozšířil. Roku 2017 vznikla jeho dceřiná firma SG Water, která provozuje také pět vlastních malých vodních elektráren na Labi, Otavě a Svratce. Další dcera SG Energy pak obchoduje s elektřinou z obnovitelných zdrojů.
Pro srovnání: česká vláda počítá při plánování jaderného zdroje v Dukovanech s růstem ceny elektřiny na 90 eur za megawatthodinu, dnešní burzovní ceny se pohybují kolem 42 eur. Investoři v polských solárních aukcích podle Vašourka nabízejí ceny v rozmezí 270 až 326 zlotých (tj. 61 až 74 eur) za dodaný megawatt energie.
Solar Global už má v Polsku stavební povolení na další dva megawatty solárních instalací a chystá se do dalších aukcí. Polsko je podle Skopala pro expanzi jeho firmy dnes dokonce nadějnějším trhem než Německo, které obnovitelné zdroje masivně podporuje už několik let. U severních sousedů je ale mezi investory menší konkurence a obrovský potenciál.
Také v Rumunsku a ve Španělsku má Solar Global založeny dceřiné firmy. V Rumunsku u Temešváru připravuje solární projekty o výkonu 21 megawattů. Ve Španělsku v lokalitách Alicante a Murcia chystá letos celkem 10 megawattů, v příštím roce dalších až 20 megawattů instalovaného výkonu. V obou zemích je díky intenzivnějšímu slunečnímu záření dnes už možné stavět soláry bez jakékoliv veřejné podpory.
Zablokované Česko
Se solární expanzí na domácí půdě vedení Solar Global nepočítá. „Celá Evropská unie po koronavirové krizi startuje své ekonomiky prostřednictvím investic do obnovitelných zdrojů energie. Do nich také směřuje drtivou podporu,“ říká Skopal. „Že to je hlavní cesta, jak si sáhnout na evropské peníze, pochopilo už i tradičně uhelné Polsko. Česká republika se ale vydává přesně opačným směrem,“ dodává.
Solární technologie v tuzemsku nemají od roku 2011 – s výjimkou střešních instalací – prakticky žádnou veřejnou podporu. Česko paradoxně před 10 lety, tedy v době, kdy byly solární projekty víc než desetkrát nákladnější než dnes, přihrálo solárním investorům štědré dotace. Dnes, když pokles cen solárních panelů a komponentů ekonomiku solární branže úplně obrátil, stát tuto technologii ignoruje.
Existujícím solárním projektům chce vláda dál ořezat už přiznané dotace a nechce soláry zařadit do chystaných aukcí na výstavbu obnovitelných zdrojů. Zatím také nedovoluje, aby solární investoři zlepšovali ekonomiku svých instalací využíváním bateriových systémů. Český zákon totiž neumožňuje z baterií u solárních zdrojů poskytovat služby na vyrovnávání výpadků v rozvodné síti státní společnosti ČEPS.
Zatímco tak v německém Schönwaldu buduje Solar Global u své elektrárny také megawattové energetické úložiště, jeho další obří baterie, pořízená za 20 milionů korun u solárního parku v moravských Prakšicích, zatím stojí bez užitku. „K podpůrným službám pro ČEPS ji nemůžeme využívat, čekáme na změnu legislativy,“ říká Skopal. A přiznává, že když o stavbě jednoho z prvních energetických úložišť v zemi ve vedení firmy rozhodovali, netušili, jak složité bude dosáhnout změny zákona.
Bateriové systémy u obnovitelných zdrojů by se měly dočkat uplatnění, pokud se podaří prosadit pozměňovací návrhy chystané novely energetického zákona, kterou má Sněmovna začít projednávat v září.
Na český solární byznys se mezitím snáší další rána: stát chystá kontrolu přiměřenosti podpory pro solární zdroje (tzv. kontrolu překompenzace). Pro soláry stanovil tak nízkou hranici přípustné výnosnosti, že – pokud současný návrh zákona o obnovitelných zdrojích projde – přijdou instalace z doby solárního boomu v letech 2009 až 2010 o část vyplácené podpory. Podstatný díl původních zisků jim už přitom ukously dodatečně schvalované daně a poplatky.
„Kontrola překompenzace je pro nás šok, co k tomu víc říkat?“ krčí rameny Vítězslav Skopal. Přístup českých vládnoucích politiků vůči solární branži nechce komentovat. „Jsem unavený z bojů o soláry,“ říká.
Uvědomuje si, že odpor části veřejnosti i politiků vůči solárům má na svědomí nezvládnutý solární boom kolem roku 2010, kdy stát nedokázal včas přizpůsobit výši dotací rychle klesajícím nákladům na výstavbu solárních parků. „Tehdy jsme netušili, co se kolem solárů odehraje,“ říká podnikatel, který se v solární branži pohybuje už od roku 2006. Na budoucnost oboru, který je ve světě nejrychleji se rozšiřující obnovitelnou technologii v elektroenergetice, v Česku už dnes nevěří.
