Článek
Je to spor, který svou nepřehledností začíná připomínat kauzu vytunelovaných Harvardských fondů. Podnikatelé s pověstí finančních dravců, kteří spolu v minulosti řídili investiční skupinu Arca Capital, se letos pustili do tvrdého souboje. Ten zahrnuje osočování z falšování směnek nebo vyvádění majetku, obojí ve stamilionových hodnotách.
Válka o pohledávky za Arcou poutá pozornost hlavně proto, že cenné papíry této skupiny drží stovky českých podnikatelů. Závazky skupiny, která má investice ve více než 150 firmách hlavně v Česku a na Slovensku, podle jejího vedení dosahují kolem jedné miliardy eur, tedy více než 26 miliard korun.
Nejznámější postava kauzy, spoluzakladatel Arca Capital Pavol Krúpa, vystupuje už několik měsíců v médiích jako poškozený. Byznysmen, který před dvěma lety dostal vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, obviňuje své bývalé dlouholeté kolegy v čele s nynějším většinovým majitelem a šéfem skupiny Rastislavem Veličem z tunelování, ze snahy přehodit část finančních závazků na jeho bedra nebo z upřednostňování některých věřitelů.
„S Veličem jsem nyní ve fakt tvrdém, antagonistickém vztahu,“ řekl Seznam Zprávám Krúpa, který se v uplynulých letech ze skupiny Arca stáhl.
Krúpa tvrdí, že se jeho nároky za Arca Capital pohybují ve stovkách miliónů korun a má na všechno doklady. Vedení skupiny naopak označuje Krúpu jako dlužníka, od kterého požaduje řádově podobné částky.
„Skupina Arca Capital dokončuje plán uspokojení věřitelů, který je pro nás absolutní prioritou a brzy bude odprezentován. Pokud by Ing. Pavolu Krúpovi skutečně šlo o prospěch věřitelů, byl by součástí týmu, který připravuje tento plán,“ uvedla Arca ve středečním tiskovém prohlášení.
Klíčovou otázkou nyní je, kde bude svedena hlavní bitva v podobě insolvenčního řízení. K němu skupina směřuje, protože není schopna uspokojit všechny věřitele.
Krúpa, který na sebe poprvé výrazněji upozornil v roce 2007 coby aktér podezřele výnosného akciového obchodu někdejšího premiéra Stanislava Grosse, usiluje o to, aby se hlavní část sporu řešila před konkurzním soudem na Slovensku. Tvrdí, že slovenské insolvenční právo dává věřitelům větší záruky než české. Veliče a jeho spolupracovníky naopak obviňuje z toho, že chtějí přenést těžiště sporu ze stejného důvodu do Česka.
„Na Slovensku je stanovená míra uspokojení věřitelů při restrukturalizaci nebo konkurzu ve výši minimálně 50 procent vkladů, v České republice není míra uspokojení jednoznačně limitovaná, předpoklad výšky uspokojení věřitelů je tu pouze 5 až 10 procent,“ argumentuje Krúpa.
Z tohoto důvodu podal Krúpa přes jednu ze svých firem návrh na konkurz bratislavské mateřské společnosti Arca Investments.
Na Slovensku se kauza z Krúpova pohledu mezitím začala vyvíjet zajímavě i v jiném ohledu. Ve středu prohledávali bratislavskou centrálu Arca Investments policisté ze slovenské Národní kriminální agentury. Podle Arcy to bylo právě na podnět Krúpova trestního oznámení, že skupina zfalšovala jeho podpis na směnkách.
Je také známo, že jedním z věřitelů, kteří se nechali zlákat sliby vysokých výnosů, byla manželka slovenského premiéra Igora Matoviče Pavlína. Podle dřívějšího prohlášení předsedy vlády pořídila tři směnky v hodnotě 600 tisíc eur (zhruba 15,6 milionu korun).
Insolvenční řízení už se nicméně rozběhla také v Česku. Krúpa se angažuje v jednom z nich se společností Arca Capital Bohemia. Firma, kterou ovládá jeho soupeř Velič, na podzim využila tříměsíční moratorium, které mimořádně chrání dlužníky kvůli pandemii covidu-19. Na konci listopadu ale u soudu neuspěla s žádostí o jeho prodloužení.
Soudní tahanice odkryly cenu za Ondrášovku
Jednou z nejznámějších transakcí skupiny Arca z posledních let byl prodej společností Karlovarská Korunní a Ondrášovka skupině Kofola v roce 2019. Obě strany tehdy nechtěly zveřejnit cenu. Ta pronikla na veřejnost až díky písemnostem z insolvenčního řízení Arca Capital Bohemia. Kofola zaplatila za Ondrášovku devět milionů eur, v přepočtu 240 milionů korun. Podle Krúpy skupina Arca tyto peníze použila k předčasnému splacení úvěru vůči slovenské Privatbance, a upřednostnila ji tak před ostatními věřiteli.
V tomto případě Krúpa nestojí o vyhlášení konkurzu. Odkazuje na to, že jeho protivníci v prezentaci před soudem uvedli, že Arca Capital Bohemia není předlužená ani v platební neschopnosti. „Pokud zástupce ACB tvrdí, že je všechno v pořádku, tak já očekávám, že vyplatí závazky, které má,“ řekl Krúpa. Zdůrazňuje, že se kvůli problémům Arcy sám dostává do tísnivé situace.
Vedení Arca Capital nechtělo Krúpova vyjádření podrobněji komentovat. „Na tyto opakované zoufalé mediální výstupy pana Krúpy už nebudeme dál reagovat,“ odpověděla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí společnosti Terézia Barčíková.
Krúpovo úsilí, aby se Arca řešila před slovenskými soudy, však naráží ještě na zájmy jiného významného účastníka sporu, brněnského investičního fondu IFIS. Ten prosazuje, aby se věřitelé mohli ucházet o své pohledávky za skupinou Arca v Česku.
Snaží se o to vícero způsoby. Pokus o rozběh insolvenčního řízení s mateřskou společností Arca Investments sice pražský městský soud v září zrušil, ještě ale nebylo rozhodnuto o odvolání IFIS před Vrchním soudem v Praze.
Zároveň pokračuje jiné insolvenční řízení, které fond podnítil se šéfem skupiny Veličem jako fyzickou osobou. V tomto případě už se podařilo jmenovat předběžného insolvenčního správce, který prověřuje Veličův majetek.
„Přenesení insolvenčního řízení na Slovensko prosazované skupinou Pavola Krúpy nedává smysl, je v rozporu s právními normami EU, zájmy věřitelů i chováním samotných členů skupiny Arca,“ uvedl šéf fondu IFIS Patrik Knotek.
Připomněl také, že dceřiná firma Arcy, společnost Františkovy Lázně Savoy, požádala o povolení reorganizace v ČR a Velič podle vlastních vyjádření žije dlouhodobě v Česku.
Jak se vyvine spor dál, bude tedy záležet na jednotlivých soudech. Jisté je jedno – věřitelé nemohou spoléhat na to, že se jim investice vrátí.
