Česko skončilo v žebříčku EU o dětské chudobě druhé. Realita je ale jiná

Chudoba v Evropské unii nejméně ohrožuje děti ve Slovinsku – 12,1 procenta. V závěsu za nimi jsou děti z Česka s 12,9 procenta, tvrdí čerstvá data Eurostatu.

Daniel Hůle, který se v organizaci Člověk v tísni zabývá problémy lidí s dluhy, je ale přesvědčen, že ve skutečnosti je toto číslo vyšší. „Hlavní problém je v tom, že chudoba se měří tím příjmem, jaký by byl, kdyby nebyla v naší republice ani jedna exekuce. Ale 720 tisíc lidí exekuci má – a velká část má děti,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Podíl dětí významně ohrožených chudobou odhaduje na 16 až 21 procent.

Eurostat vychází ze statistik jednotlivých členských států, u nás tato data sbírá Český statistický úřad (ČSÚ). Metoda, jakou se data shromažďují, musí být pro všechny země stejná, aby se daly získané údaje porovnávat. Eurostat (a tedy i ČSÚ) se zabývá pouze tím, zda dané osoby dosáhnou na stanovenou hranici příjmů. Zkoumá tedy míru ohrožení příjmovou chudobou, která však vůbec nezohledňuje problém s exekucemi.

Zjednodušeně řečeno: Hranice ohrožení příjmovou chudobou je definována jako 60 % mediánu národního příjmu. V roce 2020 tato hranice v České republice činila 13 640 Kč za měsíc.

Český statistický úřad tuto metodiku nemůže změnit, jelikož by se rozcházela od metodiky ostatních zemí. Ke zkreslení dat však přispívá také to, že ČSÚ vychází jen z výběrového šetření. Po celé České republice náhodně vybral 11 437 bytů, vždy podle velikosti krajů. Z odpovědí respondentů z daných bytů pak statistici analyzovali data pro Eurostat. Problémem je, že do výběru nezahrnují zvláštní typy bydlení, jako například v ubytovnách. Tam ale dětem hrozí chudoba nejvíce.

Oficiální data, která by reálně informovala o chudobou ohrožených dětech, statistici nemají. „Takový odhad nemůže ČSÚ učinit, neboť nemá k dispozici dostatečné množství relevantních podkladů,“ sdělil Seznam Zprávám tiskový mluvčí statistiků Jan Cieslar.

Podle statistik Eurostatu v EU čelilo v roce 2020 riziku chudoby 24,2 % dětí mladších 18 let. Z členských států je na tom nejhůře Rumunsko, kde chudoba hrozí až 35,8 % dětí.

Podle Eurostatu má na chudobu největší vliv nezaměstnanost a nízké vzdělání, což potvrzuje i Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s velkými obtížemi nebo s obtížemi, byl u domácností nezaměstnaných (49,5 %), kde nastal poměrně významný meziroční růst o 6,5 procentního bodu,“ vysvětlil Pekárek s tím, že v domácnostech samostatně výdělečně činných vycházelo obtížně se svými příjmy jen 7,1 %.

Situaci mají těžší také rodiče samoživitelé. „U domácností tvořených jedním rodičem s dětmi dosahují průměrné měsíční náklady na bydlení téměř 7,5 tisíce korun, což vzhledem k nižším příjmům představuje čtvrtinu jejich příjmů,“ říká Pekárek.

Dalším významným faktorem je vzdělání. Pokud mají rodiče pouze nízké vzdělání, hrozí chudoba 50,2 % dětí, pokud mají vzdělání vyšší, je to jen 7,7 %.

Děti mají procentuálně vyšší riziko chudoby než dospělí, kterých je v zemích Evropské unie ohroženo 21,7 %. To je způsobeno tím, že chudí lidé mají podle statistik více dětí. Tím pádem je podíl chudých dětí vyšší než jejich rodičů.

Pokud bychom však do dat Eurostatu započítali i exekuce, Česká republika už by si v žebříčku nevedla tak dobře. Alespoň jednu exekuci má totiž podle Exekutorské komory téměř 800 tisíc osob, tedy každý 14. obyvatel Česka.

Nejhůře je na tom pohraničí. I tady platí, že exekucemi jsou ohroženi především lidé s nižším vzděláním a příjmem. A v mnoha takových rodinách samozřejmě vyrůstají děti. Na každé dítě sice připadá nezabavitelná částka 2624 korun (tedy částka, kterou měsíčně exekutor nemůže zabavit), to je však podle Daniela Hůle nedostačující obnos.

„Je to pořád dva a půl tisíce, takže je to hrozně málo, pokud započteme náklady na nájmy a v dnešní době zvlášť energie. Pro tyto děti je třeba platba školy v přírodě, běžných věcí, kroužků, úplně nereálná. Často se neúčastní žádných takových aktivit s vrstevníky a zase to jenom posiluje to, že jsou vězni exekuované domácnosti,“ vysvětluje Hůle.

Statistiky o chudobě by ovlivnila i insolvenční řízení. V osobním bankrotu bylo v roce 2020 v České republice 115 tisíc lidí. Osobní bankrot vyhlašují zpravidla lidé s velkými dluhy, které nedokážou splácet. Oddlužení trvá nejdéle pět let, kdy zbankrotovaná osoba pravidelně odevzdává část svého platu věřitelům a nechává si jen životní minimum.

Podíl dětí ohrožených chudou pravděpodobně v příštích měsících poroste, odhaduje Daniel Hůle z Člověka v tísni. „V současné době, kdy udeřila energetická krize, to může vším zahýbat. Všechno se zdražuje, propadají se reálné příjmy domácností. Myslím si, že obecně se ten trend bude určitě zvyšovat,“ vysvětluje Daniel Hůle. Jak dodává, energetická krize je nyní největší problém právě chudých rodin.

„Méně vzdělané rodiny méně efektivně nakládají s energiemi. Budou mít horší smlouvy s energetickými společnostmi. Třeba naletěly i energošmejdům. Takže myslím, že podíl lidí postižených energetickou krizí mezi chudými bude určitě vyšší než ve zbytku populace. Podíl počtu chudých dětí bude určitě růst,“ uvedl Hůle pro Seznam Zprávy. Mnohé rodiny se navíc musí dlouhodobě potýkat s výpadky příjmů způsobenými koronavirovou pandemií.

Pomoct dětem ze sociálně slabších rodin se snaží například sbírka Krabice od bot, kterou každoročně pořádá Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ta nyní podporuje děti v nouzi přes Krizový fond Krabice online. Díky darům pomáhá rodinám přispět na potraviny, školní pomůcky i bydlení.