Na závěr koncertu zazněla Modlitba pro Martu. Václavské náměstí bylo plné

Přítomní policisté nechtěli počet diváků odhadnout. Určitě ale jde až o desetitisíce přihlížejících, řekli zpravodaji ČTK.

Během večera postupně vystoupí Marta Kubišová, Marta Jandová, Aneta Langerová, Lucie Bílá, Tereza Černochová, Jana Kirschner, Vojta Dyk, Matěj Ruppert, Xindl X, Honza Křížek, La Putyka, Petr Malásek a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na koncertu se hrají výhradně písně z 60. let, ale v nové úpravě. Diváci tak uslyší nové aranže písní Lady Carneval, Bratříčku, zavírej vrátka, Želva nebo Klaunova zpověď.

Koncert zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scénárista Zdeněk Svěrák.

Kapela Plastic People of the Universe slaví v žižkovském klubu Atrium padesát let od svého založení.

Koncert skupiny, která byla jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, je po všech stránkách výjimečný. Bylo na něj k dispozici pouze sto vstupenek, které byly velmi rychle rozebrané. Na dvě hodiny trvajícím vystoupení mají zaznít jak nejznámější skladby, tak i některé méně známé v novém aranžmá nebo i skladby nové.

V úvodu koncertu členy skupiny telefonicky pozdravila zpěvačka Marta Kubišová. Nemohla se zúčastnit osobně, protože se ve stejnou chvíli připravovala na vystoupení na koncertu, který se koná na Václavském náměstí.

Touha po svobodě a demokracii přežila i vpád vojsk Varšavské smlouvy a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. V den 50. výročí invaze do Československa to na Twitteru napsal předseda Evropské rady Donald Tusk. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v prohlášení označil konec pražského jara za jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách novodobé Evropy. „Při tomto výročí si připomínáme tragickou ztrátu životů a vzdáváme hold odvaze a hrdinství těch, kteří vzdorně stanuli před tanky a zbraněmi, přičemž mnozí z nich byli studenti.“

Hlasatelka Kamila Moučková, která v srpnu 1968 v televizním vysílání oznámila invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyjádřila lítost nad prezidentem Milošem Zemanem za to, že v den 50. výročí této události „si nenašel pět minut“ a veřejně nevystoupil. Dále zkritizovala i premiéra Andreje Babiše nebo předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. „Zlobím se také na pana Babiše, že mu nestačí jeho miliardy a že ještě chce ovládat lidi. Nemám slušné slovo pro pana Filipa! Takže podle něj nás v roce 1968 okupovali Ukrajinci?" napsala Moučková. V závěru vzkazu, který dnes poslala z nemocnice na vernisáž výstavy k srpnu 1968, pak vyzývá k tomu, aby si lidé dobře rozmysleli, komu dávají hlas ve volbách.

Rozhodnutí hlavy státu Miloše Zemana nepronést žádný projev okomentovala i zahraniční média. Rádio Svobodná Evropa ve vysílání uvedlo, že projevy sympatií se daly očekávat odkudkoli ze světa, jen ne z Hradu. Zemana ve vysílání označilo za největšího spojence Vladimira Putina v rámci EU.

Při opravách Národní muzea se rekonstruuje také průčelí poškozené v roce 1968 okupačními vojsky. Místa poškozená střelbou budou ale patrná i nadále. Staré pískovcové výplně byly očištěny.

„Požadavek vedení Národního muzea bylo zachovat jednotlivé záplaty a také jsme očistili špatně zamaltované díry po kulkách. Smyslem bylo zachovat muzeum jako memento roku 1968,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Proč se na budovu střílelo, není jasné. Rusové si budovu údajně spletli s rozhlasem anebo s generálním štábem. Podle některých pamětníků se vojáci domnívali, že na ně někdo z oken střílí, a opětovali palbu.

Okupace vojsky Varšavské smlouvy v Jičíně měla pro tamní obyvatele ještě další rozměr, když 7. září 1968 začal opilý polský voják Stefan Dorna střílet kolem sebe a zavraždil dva obyvatele města. Jejich rodiny se až dnes dočkaly omluvy za tento hrůzný čin. Piety k padesátiletému výročí okupace se v Jičíně zúčastnili dva zástupci polského velvyslanectví, kteří pozůstalým po Jaroslavu Veselém a Zdence Klimešové vyjádřili svoji omluvu. Voják byl tehdy odsouzen k trestu smrti, avšak předseda Rady polských ministrů mu po jeho žádosti trest změnil na doživotí a v roce 1983 byl nyní jednasedmdesátiletý Dorna propuštěn na svobodu. Rodiny zavražděných Čechů pak v roce 1994 popudil polský dokumentární film Cesta ke křižovatce z roku 1994, kde vraždící voják uvedl, že za svůj čin necítí žádnou zodpovědnost, neboť tehdy byla složitá doba.

Skupina Zkouška sirén se přihlásila k akci, během níž zapálila dýmovnice na Letné. Kouř měl symbolizovat zabité 21. srpna 1968.

„Obsazení Československa 21. srpna 1968 nebyla bratrská pomoc, ani akt spojenectví. Proti statisícovým armádám nikdo nezvedl zbraň, přesto stála násilná okupace hned první den víc než čtyřicet životů nevinných lidí,“ uvádí skupina v prohlášení.

Most v Davli kousek za Prahou se dostal do centra bizarního příběhu z okupace v roce 1968. Sovětská armáda tady narazila na americké tanky a džípy z druhé světové války, které filmaři využívali během natáčení bitvy o most v Remagenu pro stejnojmenný film.

Podívejte se ve videu, jak na incident i celé natáčení amerického filmu vzpomínají pamětníci.

Tank u podloubí Benešova náměstí dnes připomíná Liberečanům tragické události srpna 1968. Instalaci doplňují velkoformátové fotografie a dokumenty, zazní i písně Karla Kryla v ne často slýchaném podání.

Liberec byl po Praze druhým městem nejcitelněji postiženým invazí vojsk Varšavské smlouvy. Okupanti po sobě tehdy nechali devět mrtvých a 45 zraněných. Oběti okupace dnes připomíná památník v podobě tankového pásu na nároží historické radnice. Tank, který tehdy naboural do podloubí, připravil o život dva lidi.

„Myslím si, že to bude velmi důstojné připomenutí. Osobně vnímám, že Liberec je velmi citlivý na rok 1968, že to pro nás zdaleka není překonaná událost - i proto, že velké množství pamětníků stále žije a ti samozřejmě podněcují objektivní diskuzi v naší liberecké komunitě. A Liberec jako druhé nejpostiženější město asi vždycky bude s tím osmašedesátým dýchat,“ řekl náměstek libereckého primátora Ivan Langr.

Místa, kde se střílelo nebo stály tanky, si zájemci mohou prohlédnout díky nové interaktivní mapě Brna. Jsou na ní vyobrazeny události mezi lety 1968 a 1969. Vyznačená místa jsou doplněna o dobové fotografie a příběhy. Mapa je ke zhlédnutí na webu 1968.brno.cz. Kdokoliv tam může poslat i svůj vlastní příběh spjatý s okupačními roky.

Zabíjení nevinných neskončilo rokem 1968. O rok později při brněnské demonstraci proti okupaci byla zastřelena zezadu do hlavy osmnáctiletá Danuše Muzikářová na ulici Rašínova směrem k Moravskému náměstí.

Vyšetřování případu bylo vedeno takovým způsobem, aby pachatel nebyl odhalen. Kulka, kterou byla dívka zastřelena, však byla ze zbraně, jaké používali příslušníci Lidových milicí. Na její pohřeb dohlížela policie. Zúčastnily se ho stovky lidí. Na místě, kde byla zastřelena, je jí věnován pomník.