Článek
Vysvětlit, proč takový osud potkal právě relativně bohatou zemi se silným zdravotnictvím, demokraticky zvolenou vládou a přístupem k vakcínám je podle CNN obtížné. Ke katastrofě totiž vedly desítky menších pochybení, špatných rozhodnutí a komunikačních omylů.
„Zemí se šíří nová, infekčnější mutace viru, která dohnala české nemocnice na pokraj kolapsu. Bilance mrtvých překonala hranici 20 000 a v poměru k počtu obyvatel patří k nejvyšším na světě. Neexistuje ale důvod, proč by zrovna tento stát měl patřit k nejpostiženějším,“ píše CNN.
Současná česká katastrofa je výsledkem desítek drobných chyb, pozdních rozhodnutí a zpackaných kampaní o veřejném zdraví, uvedli pro CNN odborníci.
„Vláda operuje na základě nešťastné strategie a dělá rozhodnutí založená na aktuálních kapacitách nemocnic, což znamená, že často přicházejí příliš pozdě,“ řekl CNN výzkumník Jan Kulveit z Oxfordské univerzity.
„Existuje obrovský rozdíl mezi tím, když přijmete opatření včas a když s nimi čekáte deset dní. Desetidenní zpoždění ve chvíli, kdy je reprodukční číslo 1,4, znamená zdvojnásobení epidemie,“ dodal.
Vláda na pátečním večerním zasedání schválila nová opatření. Platit začnou v pondělí 1. března. Například pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba potvrzení od zaměstnavatele, nákupy budou možné jen v rámci okresu.
Epidemiolog Rastislav Maďar se podle CNN domnívá, že důvodem současné krize jsou tři zásadně špatná rozhodnutí vlády. Tím prvním bylo její odmítnutí řídit se doporučením odborného panelu a znovu zavést povinnost nosit roušky loni v létě.
Druhým bylo znovuotevření obchodů před Vánoci a třetím neschopnost reagovat na šíření nové mutace začátkem ledna. „To byly tři obrovské chyby a teď se jen modlíme za to, aby nedošlo ke čtvrté,“ řekl.
Demografka Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy připomněla, že podstatné zhoršení epidemické situace v Česku souvisí také s politikou. Úřady podle ní loni na podzim nezasáhly včas kvůli krajským volbám. „Na rozdíl od jiných zemí, (Česko) nezvládlo druhou vlnu, a myslím, že roli v tom hrály volby,“ uvedl i epidemiolog Maďar.
Politikaření navíc uzavřením volebních místností neskončilo, a to hlavně proto, že letos se blíží další klíčové volby. „Už jsme v době předvolební kampaně, což snižuje ochotu politických stran hledat shodu,“ uvedl Kulveit.
„Vláda nenaslouchá odborníkům a pandemii řeší na základě vlastních politických potřeb. A když se opatření vysvětlují veřejnosti, dělají to politici, především premiér, což znamená, že část veřejnosti má už předem tendenci ta opatření z politických důvodů bojkotovat,“ tvrdí Dzúrová a poukazuje například na praxi v Německu, kde politici velkou část komunikace s veřejností přenechali expertům.
Kromě toho podle odborníků, které oslovila CNN, chybí v Česku i smysluplná finanční podpora, která by lidi motivovala dodržovat opatření včetně nařízené karantény. Problémem je i vymáhání restrikcí, šíření dezinformací a způsob, jakým pandemii zobrazují média.
„Lidé jsou unavení, scházejí se soukromě, pořádají večírky, jezdí do hor a ignorují policii, která toho nemůže moc dělat,“ domnívá se Maďar.
Víru v konspirační teorie mohla podle CNN mezi Čechy upevnit loňská první vlna pandemie, kterou země zvládla bez větší újmy. „Výsledkem bylo, že velká část společnosti přijala názor, že se nic strašného nestalo a že dalekosáhlá opatření nebyla nutná,“ myslí si Dzúrová. Takový vývoj přitom teoretici nazývají „paradoxem úspěchu“ - když preventivní opatření zabírají, pak veřejnost začne podceňovat vážnost hrozby a má za to, že prevence byla ztrátou času.
„Lidé vidí, jakou cenu si vybírají opatření a ne tu, kterou si vybírá virus. Proto přibývá hlasů, které zpochybňují vážnost nemoci, což je nevídané v zemi, kde na ni umírají tisíce lidí,“ řekl CNN Kulveit.
Ke zmatku na začátku pandemie podle Kulveita přispěla i česká média. „Často se využívá tzv. logika pro a proti. Pokud máte hosta, podle něhož jsou roušky užitečné, pojďme mít také hosta, který říká, že nejsou. A pokud máte hosta, který říká, že koronavirus je nebezpečný, musíte také pozvat někoho, kdo tvrdí, že to není nebezpečné, a většina lidí je v pořádku,“ řekl Kulveit.
To podle Kulveita zkresluje realitu. „V odborných kruzích samozřejmě probíhají debaty, ale pokud se podíváte na oblast epidemiologie, asi 95 % odborníků souhlasí s většinovým názorem a pak máte asi 5 %, kteří nesouhlasí, v médiích to ale často vypadá, jako by názory byly rozděleny v poměru 50:50,“ uvedl Kulveit.
„Obávám se, že velká část české veřejnosti stále nechápe, jak vážná situace je, a skutečně hrozivé je, že někteří lidé jednoduše přijali fakt, že každý den umírá zbytečně 100 či 150 lidí. Podle nich to není znepokojující, ale přirozené a nevyhnutelné, i když je to úplná tragédie,“ citovala CNN demografku Dzúrovou.
I web Politico upozorňuje, že Česká republika má v současnosti jednu z nejvyšších úmrtností na onemocnění covid-19 na světě. Poslední nárůst případů je způsoben především tím, že v zemi převládá vysoce nakažlivá britská mutace, která byla v polovině února zjištěna až u 50 až 75 procent testů provedených v zemi.
Dalším problémem podle webu je, že podle prosincové studie provedené auditorskou společností Ernst & Young mají Češi jednu z nejnižších očkovaností v Evropě, a to 5,83 procenta, což je výsledek především nedostatečné připravenosti.
Kromě toho se veřejná informační kampaň o očkování, která měla původně odstartovat počátkem února, odložila nejblíže na konec března, přesné datum zahájení ještě není známo.
Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 7798 případů koronaviru, zhruba o tisíc víc než před týdnem. Je to nejvyšší sobotní počet od 9. ledna. V nemocnicích je s covidem-19 ve vážném stavu dál přes 1500 pacientů. S nákazou se nyní potýká téměř 150 000 lidí. Vyplývá to z údajů na webu Ministerstva zdravotnictví.
Za rok od prvních potvrzených případů loni 1. března se koronavirus v Česku prokázal u 1 235 480 lidí, většinou měli mírný průběh. S nemocí covid-19 zemřelo 20 339 z nich, vyléčilo se 1 067 557 nakažených. Aktuální počet 147 584 lidí s potvrzenou nákazou je dosud nejvyšší.
