Článek
Ve vrcholových a severních návětrných partiích Krkonoš, Jeseníků, Králického Sněžníku a Beskyd může během dvou dnů napadnout místy 20 až 30 centimetrů, ojediněle až 40 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové na webu infomet.cz. Vzhledem k tomu, že sněžení doprovodí čerstvý vítr, platí pro tyto horské oblasti do sobotní půlnoci výstraha před sněhovými jazyky a závějemi.
Doposud panovalo přes Vánoce a následující dny teplé počasí. A jde tak jen o potrvzení trendu oteplování Česka.
Nejstudenější měsíce už nejsou tak studené jako v minulém století a tři poslední rekordy průměrných teplot v Česku padly v předchozích pěti letech. Ten poslední loni.
V roce 2019 teplota klesla pod průměr zatím jen v jednom měsíci ze všech jedenácti doposud naměřených. Letošní léto bylo nejteplejší v historii měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle klimatologa ČHMÚ Pavla Zahradníčka to bylo na první pohled překvapením, protože se letos neodehrálo tolik horkých epizod jako například v letech 2015 a 2018. Důvodem tak byl hlavně teplý červen a pak stabilně nadprůměrné teploty.
Následující měsíc červenec byl podle programu Copernicus dokonce nejteplejším měsícem v historii měření na Zemi.
„Podle toho, jak se rok vyvíjel, se dá předpokládat, že bude opět patřit mezi ty nejteplejší za dobu měření. Jestli bude na prvním či pátém místě, se těžko odhaduje, jelikož rozdíly nemusí být často značné, musíme si počkat na komplexní vyhodnocení až po skončení roku,” napsal Seznamu Zahradníček.
Podle Zahradníčka se budou letní měsíce dle modelů i nadále oteplovat. To způsobí častější a delší vlny horka. „Teplotně podprůměrné měsíce jsou v posledních letech opravdu spíše výjimkou,” pokračuje Zahradníček. „Klima České republiky má být typicky variabilní, kdy se nám střídají chladnější a teplejší měsíce, sezony, roky, ale to se nám v posledních desítkách let změnilo na střídání ‚teplých a teplejších‘ období,” vysvětluje klimatolog.
Horká léta a více tropických dnů není to jediné, co oteplení do České republiky přináší. Zahradníček uvádí, že podle modelů se bude zimní období oteplovat ještě rychleji než to letní. „To by znamenalo úbytek sněhové pokrývky a horší doplnění podzemních vod. Poslední roky to potvrzují,” dodává.
Na datech naměřených Českým hydrometeorologickým ústavem je vidět, že v minulosti padala průměrná teplota během těch chladnějších let na zhruba 6,3 °C. V tomto století už ale takové roky nevidíme. Nejstudenější rok přišel v roce 2010 a teplota v tomto „studeném” roce klesla jen na průměrných 7,2 °C.
Následný nárůst průměrné roční teploty v Česku je na grafu výše vidět nejen v tom, že nejstudenější roky už nejsou v průměru tolik studené, ale také v tom, že všechny roky, kdy průměrná teplota překročila 9 stupňů, spadají do posledních dvou dekád.
Nejstudenější rok v poslední desetiletce je stejně „studený”, jako byla průměrná teplota v šedesátých letech.
Průměrná teplota ale nemusí dostatečně vypovídat o tom, jaké skutečné změny takový nárůst přináší. „Když někomu řeknete, že se oteplí o 1,5 °C, tak si často nikdo nepředstaví, co to znamená. Proto je lepší to demonstrovat právě na změně klimatických charakteristik, tedy že například při této změně teploty stoupne na dvojnásobek počet tropických dnů (horké dny nad 30 °C),” píše klimatolog Zahradníček.
Ze srovnání průměrné roční teploty jednotlivých krajů vychází, že v porovnání s průměrem z let 1961–1990 se nejvíce „ohřál“ Liberecký kraj, a to o 1,36 °C.
Stejně jako ve zbytku Česka, ani v Praze už není průměrná roční teplota naměřená v Klementinu tak nízká, jako byla například v chladnějších letech 1940 a 1956. Klementinum je nejstarší meteorologickou stanicí v Česku. Její data jsou konzistentní od roku 1770.
Data z Klementina také ukazují pokles výrazně studených let a nárůst průměrné teploty. Poslední rok, kdy naměřená průměrná teplota klesla pod 8 °C, byl 1940, před ním to byl rok 1879. Přitom v letech 1770 a 1880 je možné takových poklesů pozorovat hned jedenáct.
Sucho nepřekvapuje
ČHMÚ píše na svém webu, že globální oteplování způsobuje celou řadu negativních projevů. Má dopady na fungování ekosystémů a projevuje se ve vodním hospodářství, zemědělství, lesním hospodářství a zvyšování hladin moří a oceánů a dalších.
Rostoucí teploty jsou jedním ze dvou faktorů způsobujících současná sucha. Tím druhým jsou neměnící se dlouhodobé srážky. Pavel Zahradníček upozorňuje, že klimatologové už před dvaceti lety tvrdili, že tyto epizody budou největším problémem pro Českou republiku.
„Delší je i vegetační období, což na první pohled zní dobře pro zemědělce, ale bohužel rostliny začínají dříve čerpat vodu v krajině a ta pak chybí ke konci jara a v létě,” pokračuje klimatolog. „Na druhou stranu v posledních desítkách let roste počet intenzivních dešťů, a tedy i riziko přívalových dešťů. To bohužel předpokládají i modely do budoucna.”
Že mají změny klimatu a extrémního počasí značný dopad na státní rozpočet, můžeme podle Zahradníčka pozorovat už teď. Není to otázka budoucnosti. Už se to děje. „Jen si spočítejte kompenzace, které se musely v posledních letech vyplatit zemědělcům za ztráty kvůli suchu,“ říká klimatolog.
Z dvaceti nejteplejších roků v celé historii měření pražského Klementina spadá 16 let do období po roce 1980 a 11 z nich až do období po roce 2000.
Průměr roční teploty na území ČR za posledních 25 let je o 0,7 °C vyšší než pro období 1961–1990.
Zvyšuje se průměrný počet dní s vysokými teplotami (letní a tropické dny, tropické noci), klesá průměrný počet dní s nízkými teplotami (mrazové, ledové a arktické dny).
Červen 2019 byl nejteplejším naměřeným měsícem v historii.
Projekce odhadují nárůst globální teploty do konce 21. století o 1,1–6,4 °C v závislosti na scénáři vývoje. V případě naplnění těchto předpovědí by šlo o nejrychlejší nárůst za posledních 10 000 let.
