Článek
Ještě na začátku října se o epidemické situaci okolo covidu-19 mluvilo jako o „očekávaném zhoršení, které se vyvíjí podle realistického scénáře.“ Dotazy novinářů na nová opatření představitelé resortu zdravotnictví často odráželi poznámkou, že se počty případů nepropisují do nemocnic a není proto důvod k zavádění přísnějších restrikcí.
Během několika dní se ale ukázalo, že rizikové faktory, na které upozorňovali zdravotničtí statistici, hrají výraznou roli. Křivky znázorňující vývoj epidemie se postupně odchýlily nejen od realistického scénáře, ale i od toho rizikového.
Názornou ilustrací je právě zmiňovaná situace v nemocnicích. Nyní podle oficiálních dat na lůžkách leží s covidem-19 víc než 1500 pacientů. Ve vysoce intenzivní péči zůstává přes 221 z nich. Vysoce rizikový scénář statistiků přitom na začátku října předpovídal maximálně 1200 hospitalizovaných. Černý scénář tak Česko překonalo hned o několik stovek.
Predikce ÚZIS, které platily na začátku října a které má redakce k dispozici.
Pro připomenutí – na začátku října bylo hospitalizovaných pacientů „jen“ 240 a ve vážném stavu 30 z nich. Rapidní zhoršení situace je patrné zejména v posledním říjnovém týdnu, kdy na lůžkách přibylo zhruba 500 nových případů. „Vysoce pravděpodobně hrozí, že můžeme jít až ke 2000 hospitalizovaných v jeden den,“ upozornil při poslední prezentaci dat ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Pokud by pokračoval trend, který nastolilo několik posledních dní, může přitom na zmiňovaných 2000 hospitalizovaných Česko dosáhnout už během následujícího týdne.
Není to zároveň jen počet hospitalizovaných, který vzrostl více, než se ještě na začátku měsíce čekalo. Vyšší jsou také čísla denních přírůstků nových případů. Predikce počítaly s více než 5000 případy za den. Například 26. října ale bylo nových případů 6285. Další nárůst přitom Česko nezaznamenalo spíše z logistických důvodů spojených s testovacím útlumem ve svátek 28. října.
Rizikové faktory
O nepříznivé epidemické situaci vypovídá také další z klíčových indikátorů, kterým je relativní pozitivita testů. „Relativní pozitivita testů je velmi důležitý ukazatel. Je to procento pozitivních třeba na sto testů a ukazuje záchytovost. Čím víc roste, tím větší je pravděpodobně prevalenční nálož viru v populaci,“ popsal už dříve ředitel Dušek.
V posledních týdnech přitom právě pozitivita diagnostických testů narostla a v týdenním průměru přesáhla 13 procent. V nejvíce zatížených regionech hodnota už překročila 20 procent. Nejvyšší je v současné době relativní sedmidenní pozitivita testů s diagnostickou indikací v Jihočeském kraji, následuje Olomoucký a Moravskoslezský.
Očkování hraje roli
Mezi nejčastěji zmiňované rizikové faktory pro vývoj v následujících dnech nicméně podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky stále patří nízká proočkovanost. V populaci existuje ještě minimálně 30 procent vnímavých osob, které mohou onemocnět. Část z nich přitom zákonitě skončí v nemocnicích.
Okolo 78 procent pacientů ležících na JIP je nyní neočkovaných. Mezi neočkovanými pacienty na JIP zároveň převažují mladší kategorie – téměř 80 % z nich je mladších 70 let. U očkovaných je naopak 74 % pacientů na JIP starších 70 let.
Například neočkovaní čtyřicátníci a padesátníci v těchto dnech končí v nemocnici dvanáctkrát častěji než jejich vrstevníci s vakcínou. U vyšších věkových skupin je toto riziko zhruba pětinásobné.
Řada zařízení už kvůli situaci znovu zakazuje návštěvy, případně upravuje některá oddělení na provizorní covidária. Například kardiologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc zruší od pondělí plánované ambulantní kontroly svých pacientů, aby mohla soustředit síly na péči o lidi s nemocí covid-19.
Predikce do dalších dnů totiž nenabízí vyhlídky na brzké zlepšení vývoje. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se situace v příštích dnech bude nadále zhoršovat. „Bavíme se o následujících 14 dnech, kdy by se ta situace měla zhoršovat, pak by mohlo dojít k určité alespoň stagnaci,“ řekl v neděli v České televizi.
