Článek
Česká Republika od tohoto pátku pozastavuje provoz běloruské letecké společnosti Belavia. Poslední odbavený let se uskuteční dnes. Důvodem je víkendové vynucené přistání letu Ryanair z Atén do Vilniusu, který Bělorusko donutilo přistát v Minsku, aby mohlo zatknout blogera Ramana Prataseviče.
Česko je podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) pátou zemí EU, která k tomuto přistoupila.
„Podobné opatření mají už Francie, Švédsko, Litva a Lotyšsko. Mimo EU toto opatření zavedly Velká Británie a Ukrajina,“ uvedl Havlíček. Pro Čechy, kteří by kvůli opatření měli problém se v dalších dnech z Běloruska dostat, chce stát vyjednat náhradní autobusovou dopravu u dopravců, kteří do Běloruska pravidelně jezdí.
Podle Havlíčka se dnes ráno let společnosti ČSA už také vyhnul běloruskému vzdušnému prostoru. „V tuto chvíli nemáme informace ověřené na 100 procent, ale víme, že vzdušnému prostoru Běloruska se vyhýbají aerolinky Air France, Finnair, KLM, LOT, Austrian, ukrajinští dopravci a další,“ dodal Havlíček.
Další kroky vůči Bělorusku bude v koordinaci s EU a NATO podnikat i česká diplomacie. „Plně podporujeme Evropskou službu vnější akce, která nyní připravuje seznam sankčních opatření vůči vybraným fyzickým a právnickým osobám. Seznam by měl být hotov v nejbližší době, aby o něm v červnu mohli rozhodnout ministři zahraničí členských států,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
V reakci na vynucené přistání letu Ryanairu v Minsku a dále v návaznosti na doporučení Evropské rady, rozhodla dnešní BRS, že pozastavujeme provoz běloruské letecké společnosti Belavia v ČR. Poslední let, který bude odbaven, bude 26/5.
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) May 26, 2021
Česko podle něj chce jak bilaterálně, tak na mezinárodních fórech podporovat a požadovat okamžité propuštění Prataseviče a jeho partnerky. Ministr už v uplynulých dnech povolal běloruského velvyslance, kterému tento požadavek důrazně tlumočil.
Česko podle Kulhánka bude spolu s dalšími zeměmi dále požadovat vyšetření incidentu Mezinárodní organizací pro civilní letectví.
„Instruoval jsem také našeho velvyslance při NATO, aby podpořil přehodnocení individuálního partnerství mezi NATO a Běloruskem. Součástí tohoto procesu by mělo být zvážení omezení přístupu běloruských diplomatů do centrály NATO,“ dodal Kulhánek.
