Česko pomáhá uprchlíkům i řecké policii, říká velvyslanec v Aténách

Podle unijních představitelů, tedy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a šéfa Evropské rady Charlese Michela, je ale stávající dohoda stále platná. To samé si myslí i český velvyslanec v Aténách Jakub Karfík, byť míní, že nefunguje. „Ano, je pravda, že Turecko samo nese na svých bedrech značnou zátěž. V Turecku jsou tři až čtyři miliony uprchlíků a migrantů. Je zároveň pravda, že na základě této dohody se Evropská unie podílí na této zátěži, podílí se materiálně, podílí se finančně,“ řekl Karfík Seznam Zprávám při setkání v Černínském paláci na Hradčanech.

Podle diplomata je současná situace na řecko-tureckých hranicích spíše politickou krizí. „Ale je rovněž krizí migrační. Hovoříme tady o několika desítkách tisíc lidí, kteří se ocitli v této situaci. A také – současný svět je v pohybu, vždy byl, ale ten nynější je v pohybu větším a dynamičtějším, než tomu bývalo v minulosti. Čili to, co vidíme v tuto chvíli, je jenom jedna součást, jeden komponent obrovského pohybu obyvatel,“ popsal Karfík s tím, že procento syrských uprchlíků je velmi malé. Z většiny jde podle něj o ekonomické migranty ze zemí jako je Afghánistán, Pákistán, Írán, Bangladéš a dalších.

Evropské státy vyslaly na řeckou hranici s Tureckem bezpečnostní posily. Řady Frontexu, tedy Evropské pohraniční a pobřežní stráže, doplnili i Češi. Na jihovýchod Evropy zamířilo podle Karfíka celkem 12 členů českých bezpečnostních sil.

Frontex celkově posílil o sto osob. „To znamená, že český podíl je 12 procent, což je na Evropskou unii podíl poměrně vysoký. A Ministerstvo vnitra vyjádřilo připravenost poslat další posily čili v tomto ohledu ten český příspěvek je významný,“ vysvětlil velvyslanec v Řecku. „Zároveň Česká republika reagovala na žádost o humanitární pomoc. Vyslala asi osm nákladních vozů a kamionů do Řecka. Šlo o pomoc pro uprchlická zařízení a rovněž to není pomoc nevýznamná. Řecká strana ji velmi ocenila,“ dodal Karfík.

O tom jednali v Bruselu členové Evropského parlamentu. A v pondělí se k ní vyjádřilo i Turecko.

Europoslanci se o tenzi na řecko-tureckých hranicích, kde se v posledních dnech nahromadily tisíce migrantů, dohadovali v úterý. Část členů europarlamentu mínila, že je potřeba zejména pomoci uprchlíkům, zatímco jiní zdůraznili potřebu ochránit řecké hranice – tedy i vnější hranici Evropské unie.

Například podle Němky Ska Kellerové, která je členkou eurofrakce Zelených, potřebují lidé snažící se překročit hranice do EU solidaritu. „Uprchlíci potřebují naši solidaritu, Evropa si musí pomáhat, všichni jsme lidské bytosti a jsme si rovni,“ uvedla Kellerová.

Oproti tomu třeba Řek Kostas Papadakis z euroskupiny Evropští konzervativci a reformisté uvedl, že by se žádosti o azyl měly řešit už uvnitř Turecka nebo v zemích původu migrantů. Na to Němka Cornelia Ernstová reagovala tím, že jsou pro sněmovnu Evropského parlamentu taková slova ostuda.

Zazněla také výtka vůči členským státům – ty podle nizozemské europoslankyně Tineke Strikové nezareagovaly na krizi na řecko-tureckých hranicích včas. „Všechny členské státy by měly zorganizovat přerozdělení uprchlíků a žadatelů o azyl a začít by měly těmi nejzranitelnějšími,“ řekla podle ČTK Striková.

K hranicím se začaly hrnout tisíce lidí poté, co Turecko oznámilo, že jsou dveře do Evropy otevřené. Bránu na starý kontinent přitom mělo hlídat. Alespoň podle dohody z roku 2016. V té Turci slíbili, že budou bránit migrantům v cestě do Evropy výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro turecké občany a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Podle dostupných videí to ale vypadá, že se Turecko snaží migrantům přes hranice s Řeckem spíš pomoci přejít. Objevil se například záznam, na němž se turecké obrněné vozidlo pokoušelo strhnout hraniční plot.

Právě o dohodě Turecka s Unií v pondělí jednali v Bruselu jejich zástupci. Šéf tureckého zahraničního rezortu Mevlüt Cavusoglu řekl, že je potřeba čtyři roky starou smlouvu aktualizovat. A změnu vyjednat nejlépe do 26. března, kdy se v Bruselu sejdou evropští lídři na dvoudenním summitu, kde by nový návrh mohli projednat a případně schválit.