Článek
NKÚ prověřil nastavení finančních a daňových opatření, která spadají do pravomocí ministerstev financí, dopravy a životního prostředí. Podle NKÚ se státu nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, ke snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Za většinou zemí EU tak zaostává. Podle ministerstva dopravy ale na ochranu klimatu nelze užít jen měřítka daňových opatření. Reakci ostatních ministerstev ČTK zjišťuje.
„Z výsledků kontroly vyplynulo, že resorty svou úlohu neplní, jak by měly. Nepřipravily totiž taková daňová opatření, která by v ochraně klimatu výrazně pomohla,“ uvedli kontroloři.
Zatímco ve většině států EU jsou podle NKÚ finanční opatření k ochraně klimatu aktivně prosazovány, v ČR je kontrolovaná ministerstva – pokud jde o dopravu – teprve zkoumají. Úředníci ministerstvům vyčítají to, že nenavrhla úpravy legislativy u daní a poplatků, které by v ekologizaci dopravy pomohly.
Ministerstvo dopravy (MD) ale oponuje tím, že zavádění opatření na snižování emisí se dlouhodobě věnuje. Zmiňuje osvobození vozidel na alternativní paliva od dálničního poplatku od 1. ledna 2020, měření emisí vozidel za pomoci mobilních expertních jednotek nebo chystané zavedení ekologických složek mýta pro nákladní automobily. Podle mluvčího MD Františka Jemelky tak úřad finanční opatření k ochraně klimatu aktivně prosazuje. „Se závěrem z tiskové zprávy NKÚ, že resort dopravy neplní svou úlohu v této oblasti, jak by měl, nesouhlasíme, neboť na ochranu klimatu nelze užít jen měřítka daňových opatření, jak lze ze závěrů NKÚ dovodit,“ dodal.
Daně z aut klesají
NKÚ zjistil, že sazby daní a poplatků, které souvisejí s používáním vozidel a měly pomoci k ekologizaci dopravy, od svého zavedení reálně klesly a už neplní svou funkci. U některých nástrojů pak podle kontrolorů nejde prokázat jejich efektivnost, ať už jde o změny sazby silniční daně nebo slevy na spotřební dani pro alternativní paliva. Některé finanční nástroje jsou v podstatě nefunkční, například recyklační poplatek, který vznikl v roce 2009 a měl zabránit dovozu zastaralých vozidel do ČR. Jeho účinek byl v letech 2015 až 2018 kvůli jeho nastavení jen zanedbatelný, uvedl NKÚ.
Kontroloři upozorňují na to, že ČR ani nevyužila možnost, kterou jí dává právní předpis EU, aby zdanila hluk a znečištění ovzduší z nákladní dopravy prostřednictvím mýtného. NKÚ vyčíslil, že jen v letech 2015 až 2018 tak ČR mohla na mýtném získat 3,8 miliardy korun navíc.
Auta v Česku stárnou
„Výsledkem systému je, že vozový park v ČR zastarává, roste dovoz starých vozidel, emise neklesají, zatímco podíl vozidel s ekologicky šetrným pohonem stoupá jen pomalu a je nízký,“ shrnuli kontroloři.
Omezený dopad mají v ČR podle NKÚ také daňová opatření zaměřená na to, aby domácnosti přešly na ekologičtější zdroje vytápění. Pro spotřebitele je stále nejvýhodnější využívat uhlí. „Je ale třeba říci, že se ČR v daňové podpoře ekologičtějších zdrojů vytápění od dalších zemí EU zásadně neliší a ministerstvo financí další možnosti zdanění emisí z domácích topenišť dále zkoumá,“ uzavřel NKÚ.
