Článek
Česko poprvé v historii nemá obsazenou funkci nejvyššího státního zástupce. Tedy šéfa žalobců, který má mimořádné pravomoce – smí otvírat uzavřená vyšetřování nebo podávat soudní dovolání v případech, kdy se mu zdá trest pro pachatele moc mírný.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve středu po deseti letech skončil na tomto postu z vlastní vůle Pavel Zeman – vysvětlil to už dříve nátlakem ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). A vláda se zatím nedostala k hlasování o jejím návrhu, aby se novým nejvyšším žalobcem stal Zemanův dosavadní náměstek Igor Stříž.
Jak dlouho bude toto bezvládí trvat, je těžké odhadnout. Premiér Andrej Babiš o víkendu prohlásil, že o novém nejvyšším státním zástupci rozhodne až příští vláda vzešlá z podzimních voleb. O dva dny později zase řekl, že se k hlasování o Střížovi možná kabinet dostane 12. července.
„Pár dní to může počkat, ale rozhodně tento stav nesmí trvat měsíce, protože řádné obsazení soustavy státního zastupitelství je nutné kvůli potírání kriminality,“ řekl prezident Unie státních zástupců Jan Lata.
Podivil se také, co je vlastně na jmenování nového nejvyššího žalobce tak složitého: Vláda buď návrh Benešové může přijmout, nebo odmítnout. Není potřeba žádné výběrové řízení ani jiná složitá procedura. „Takže není důvod cokoli protahovat,“ dodal Jan Lata.
Marie Benešová nesla návrh na Střížovo jmenování na pondělní schůzi vlády, kabinet o něm nakonec nehlasoval.
„Jedna možnost je, že pan Stříž bude pověřen a vybere to příští vláda. A druhá možnost je, že budeme akceptovat návrh paní Benešové,“ řekl Babiš.
Babišovo váhání nad Střížovým jmenováním má zjevně svůj vlastní kontext. Seznam Zprávy už minulý týden napsaly, že ministryně Benešová se Střížem naráží u premiéra, ale také u prezidenta Miloše Zemana, i když ten ze své funkce nemá formálně do obsazení funkce nejvyššího žalobce co mluvit.
„Já jsem veřejně přislíbila, že to bude člověk ze soustavy – a holt půjdu proti zdi – a bude to člověk ze soustavy,“ řekla Benešová – pouze obecně – s tím, že nemíní ustoupit. „Ať se kočky pudrují, třeba mne i odvolají,“ dodala, aniž přesně uvedla, kdo je proti Střížovi.
Andrej Babiš podle jeho Lidových novin Stříže jednoznačně nechce. Premiér měl Benešové vzkázat, že ji raději odvolá, než by vláda jmenovala na pozici nejvyššího žalobce kohokoli ze Zemanových podřízených.
Jedno vysvětlení Babišova odporu ke Střížovi se nabízí: Zeman (s náměstkem Střížem po boku) obnovil premiérovo trestní stíhání v kauze dotačního podvodu při budování farmy Čapí hnízdo.
Prezident Zeman zase podle informací Seznam Zpráv tlačí do funkce právníka Zdeňka Koudelku, mimochodem spoluautora amnestie prezidenta Václava Klause a bývalého náměstka Nejvyššího státního zastupitelství. „Já neříkám veřejně, s kým se bavím, nebo nebavím,“ reagoval Koudelka na dotaz, zda jej s takovou nabídkou Marie Benešová nebo někdo jiný – například Hrad – oslovil.
Po Pavlu Zemanovi nyní vedení státního zastupitelství přebírá právě náměstek Stříž. Ve čtvrtek řekl, že logicky zatím nebude dělat žádné změny. Podle některých hlasů z justice může neobsazení funkce nejvyššího žalobce přinést do budoucna problémy.
Například pokud Nejvyšší státní zastupitelství zasáhne do nějaké běžící kauzy, pachatelé se pak teoreticky budou moci bránit, že tento úkon měl udělat přímo nejvyšší žalobce, nikoli jeho zastupující náměstek. A třeba i celý případ zpochybnit kvůli tomuto formálnímu pochybení.
„Nevíme, jestli to může přinést problémy. Protože situaci bez nejvyššího státního zástupce jsme tady ještě neměli,“ zaváhal Lata z Unie státních zástupců.
Stříž se každopádně nechce – ani jako zastupující nejvyšší žalobce – ve funkci nijak omezovat. „Bude k výkonu působnosti využívat všechny pravomoci nejvyššího státního zástupce,“ řekl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
