Článek
Největší rozdíly v odměňování jsou právě mezi muži a ženami s vysokou školou, ale také mezi vyučenými. Vyplývá to ze srovnání údajů z let 2010 a 2017, které na středeční tiskové konferenci představil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Ve vzdělanostní struktuře jsou změny výraznější. Ubyl výrazně počet osob se základním vzděláním a vyučených bez maturity. Vzrostly počty vysokoškolsky vzdělaných, a to zejména žen," uvedl Marek Řezanka z oddělení pracovních sil ČSÚ.
Bilance se ve prospěch mužů otáčí až po padesátce
Od roku 2010 do roku 2017 přibylo 270 tisíc vysokoškolaček a 164 tisíc vysokoškoláků. Ve věku do 35 let má vysokou školu pětina žen a 27 procent mužů. Podíl ve prospěch mužů se začíná otáčet u lidí po pětapadesátce. Ve věku nad 65 let má titul 17 procent mužů a osm procent žen.
Zatímco lidí s vysokoškolským vzděláním přibývá, osob se základním vzděláním a vyučených ubylo. Počet mužů s výučním listem bez maturity klesl od roku 2010 do roku 2017 o 139 tisíc.
„To jsou vlastně vyučení řemeslníci. Nejde posuzovat jen pozitivně, že tu máme vyšší podíly vysokoškolsky vzdělaných osob. Může tu být velký nedostatek odborně vyučených lidí. Vidíme, že ubývají – u mužů je to opravdu enormní hodnota," uvedl Řezanka.
Genderová propast se mírně snížila, ale zůstává, hlavně pak i na VŠ
I přes rostoucí vzdělání a navyšování mezd ženy v Česku vydělávají stále méně než muži. Rozdíl se ve sledovaném období o něco snížil. V roce 2010 se mediánový výdělek lišil o 19 procent, předloni o 15 procent. I tak v roce 2017 měly ženy mediánovou částku o víc než 4500 korun nižší než muži.
Největší propast byla v odměňování u vysokoškolsky vzdělaných a vyučených. Ženy s titulem pobíraly zhruba o čtvrtinu méně než muži, vyučené o víc než čtvrtinu.
„Gender pay gap (propast v odměňování mužů a žen) v sobě obsahuje informaci o diskriminaci, ale neměří ji. Nejsme schopni ji statisticky změřit. Je potřeba si uvědomit, že je tu segregace na trhu práce," podotkl Řezanka.
Žen je na vedoucích pozicích málo. Do výše výdělku se promítá rodičovská a děti
Ženy obvykle pracují v oborech s nižšími výdělky. Málo jich je také ve vedoucích pozicích. Do výše výdělku se promítá pracovní pauza kvůli rodičovské a péči o děti.
Statistici se zaměřili i na vzdělávání po ukončení škol. Dál se nové věci učí 37 procent žen a 42 procent mužů. Muži se většinou vzdělávají kvůli práci, ženy kombinují pracovně zaměřené vzdělávání se zálibami.
Ženy častěji než muži umí nejméně dva cizí jazyky. Velmi pokročilých v některé řeči je desetina mužů a žen. Zhruba pětina lidí naopak neovládá žádný další jazyk. O něco častěji jsou to muži. Největší podíl lidí má základní úroveň znalostí, a to zhruba čtvrtina.
Nejméně dvěma cizími jazyky v Česku mluví něco přes 30 procent mužů a téměř dvě pětiny žen. ČR je tak zhruba na průměru EU. Slováci jsou na tom podle statistik výrazně lépe. Podle Řezanky může být důvodem to, že na Slovensku se bere jako cizí řeč i čeština, zatímco v Česku se slovenština mezi cizí jazyky nepočítá.
