Článek
Už v úterý se v Českuobjevilo podezření na výskyt takzvané jihoafrické mutace nového typu koronaviru. Teď je to potvrzeno. V Česku byla v jednom případě potvrzena nakažlivější jihoafrická mutace koronaviru. Uvedlo to Ministerstvo zdravotnictví.
„Potvrdili jsme sekvenací jeden případ a určitě jeden je velmi silně indikován na základě PCR testu,“ doplnila vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu Helena Jiřincová. U druhého případu ale podle ní nemohou odborníci udělat sekvenaci kvůli nízké koncentraci RNA.
U dříve oznámených podezření šlo o tři lidi, kteří se vrátili ze Zanzibaru. Podezření na jihoafrickou mutaci měli i jihomoravští hygienici, konkrétně se jedná o čtyři případy.
Už začátkem ledna se začaly objevovat zprávy o jihoafrické variantě označované jako 501.V2, která zároveň může být nebezpečnější než takzvaná britská, která již na území Česka převažuje. Jihoafrická varianta by se tak měla nejenom rychleji šířit, ale způsobovat i větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám. Neboli může se nakazit i člověk, který onemocnění již prodělal.
To je také důvod, proč vědci varují, že by proti této mutaci nemusela být tolik účinná vakcína. „Můžeme měřit, jak protilátky, které jsou vyvolány očkováním, dokážou neutralizovat virus – zablokovat ho. A vidíme, že proti jihoafrické mutaci to dělají pětkrát nebo desetkrát hůře,“ vysvětluje biochemik Jan Konvalinka. Podle imunologa Zdeňka Hela se jedná dokonce o desetkrát až třicetkrát nižší schopnost virus neutralizovat.
„U jihoafrické mutace jde nejspíš o výraznější změnu ve výběžkovém proteinu S než u britské varianty. Proto už se některé laboratoře snaží o inovaci vakcíny, protože tam jde o to zaměnit gen za ten odpovídající jihoafrické mutaci,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy virolog Libor Grubhoffer. Právě tento špičkový protein hraje důležitou roli při vstupu infekce do těla.
Biochemik Konvalinka ale upozorňuje, že alespoň částečnou ochranu by vakcína proti jihoafrické mutaci měla poskytnout. „Vakcíny naštěstí aktivují i buněčnou imunitu, kterou takhle jednoduše měřit nemůžeme a ta může úplně stačit. Čili já bych byl trochu optimističtější, vakcína určitě pomůže i proti mutovaným virům, aspoň do jisté míry. Jestli je zablokuje úplně, to zatím nemůžeme říct,“ dodává.
Obecně vzato se ale takzvaná jihoafrická mutace jeví jako problematičtější než britská. Největší nebezpečí britské mutace je zatím ve vysoké nakažlivosti, šíří se pravděpodobně o 40 až 70 procent rychleji. „Vakcína ale pro britskou variantu zůstává na rozdíl od jihoafrické téměř stejně účinná jako pro původní variantu,“ potvrdil Seznam Zprávám odborník z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Jan Pačes.
Mutace nejsou nic překvapivého
To, že virus zmutoval, však není podle Pačese nic překvapivého. „Rychlost u tohoto viru je zhruba nějakých 25 až 30 mutací za rok. Kdybychom se dnes podívali na koronavirus libovolného nakaženého člověka, už u nikoho nenajdeme původní variantu, která byla před rokem ve Wu-chanu. Ta už neexistuje. Virus se pořád mění a postupuje dál,“ vysvětluje Pačes pro Seznam Zprávy.
Díky tomu, že virus mutuje, můžeme i sledovat, odkud kam se virus šíří. Každý člověk totiž k mutaci viru přidá tu svou vlastní. „Ve většině případů jsou linie mrtvé, protože se podaří šíření viru ukončit. Sem tam se to ale u některé z linií nepodaří. Virus má 30 tisíc nukleotidů neboli písmenek. A my jsme mu bohužel jako lidstvo dali neuvěřitelný materiál pro vyzkoušení si všech možných variant,“ vysvětluje dál Pačes.
Podle něj více než 20 mutací dohromady už dokáže vytvořit takovou změnu, že se vir začne chovat jinak, což se právě stalo i u britské a jihoafrické mutace, u nichž vir lépe vstupuje do buněk a je kvůli tomu infekčnější.
