Článek
Koronavirová krize byla zatěžkávací zkouškou pro celé zdravotnictví, zásadní změny ale čekají hlavně doposud spíše přehlíženou oblast - hygienickou službu. Dočkat by se měla nových posil.
Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové vznikne na krajských hygienických stanicích celkem 134 nových míst. Speciální tým bude také přímo na ministerstvu. V takzvaném pohotovostním operačním centru bude zdravotní hrozby odhalovat a monitorovat 12 lidí. Půjde o hygieniky i epidemiology, kteří pohlídají případná biologická, environmentální, chemická či radiační rizika.
O dalších pět lidí posílí ministerský odbor ochrany veřejného zdraví, zejména oddělení epidemiologie. „Věříme, že jsme schopni místa obsadit,“ uvedl ve středu před poslanci z výboru pro zdravotnictví ministr Adam Vojtěch (za ANO).
Chytrá karanténa i armáda
Vylepšení čekají i novou fázi chytré karantény pod označením 2.0. Projekt v minulých týdnech přejalo ministerstvo a hodlá v něm dál rozvíjet a využívat potřebnou IT infrastrukturu včetně aplikací eRouška nebo mapy.cz. Ty hygienikům pomáhají při trasování kontaktů nakažených.
„Je důležité, aby lidé tyto nástroje používali, budou sloužit i pro případnou druhou vlnu nákazy. Na druhou stranu ale budeme dál spolupracovat i s Armádou ČR, ukázala se jako vitální a nezastupitelná,“ popsal dále ministr.
Armáda tak bude při projektu chytré karantény nadále pomáhat. V pohotovosti například zůstává vysílání mobilních odběrových týmů, kterých je k dispozici po republice až 16.
Lokální testování
Před poslanci ministr nastínil i strategii testování covid-19 pro případ takzvané druhé vlny, která by podle některých odborníků na podzim mohla přijít a přidat se ke každoroční chřipkové epidemii.
Plošné testování nyní v Česku neprobíhá a soustředí se spíš na vybrané lokality. Aktuálně je situace stále dramatická například na Karvinsku v rámci ohniska okolo dolu Darkov.
„Pokud jde o druhou vlnu - budeme vycházet ze zkušeností a infrastruktury, kterou dnes máme vybudovanou. V systému máme kolem sta laboratoří, které jsou zapojeny do testování, byť dnes mají utlumené kapacity, tak jsme domluveni i v rámci Akademie věd na tom, že budou schopni na základě našeho zadání a požadavků během pár dní kapacity aktivovat a začít testovat. Denní testovací kapacita se v maximu pohybuje kolem patnácti tisíc vzorků - to je v tuto chvíli dostatečné pro případnou další vlnu,“ přiblížil ministr.
Stejně tak je podle něj možné aktivovat odběrová místa. Postup a míru testování je ale třeba rozlišovat podle regionů.
„Jinak se určitě chceme nadále zaměřit na testování v rámci rizikových skupin - v sociálních zařízeních a ve zdravotnických zařízeních, tam kde dojde k nárůstu nakažených v dané lokalitě. Například na Karvinsku a Frýdecko-Místecku je dnes nařízeno plošné testování přicházejících klientů a personálu. Samozřejmě je otázkou, jak masivní případná druhá vlna bude. Zda se budeme bavit o lokálních ohniscích a zasažených regionech, nebo se budeme bavit o celoplošné pandemii v rámci ČR. Ani v rámci takzvané první vlny to tak ale úplně nebylo, některé regiony byly zasaženy víc a některé minimálně,“ dodal.
Poslanec a lékař Rostislav Vyzula (za ANO) však upozornil, že situaci na podzim zkomplikuje chřipková sezona a testovat budou chtít téměř všichni, kdo budou mít příznaky - ty jsou přitom s covid-19 podobné.
„Na to je potřeba se připravit a vyřešit to. Rád bych aby ministerstvo přes prázdniny vypracovalo klinické doporučené postupy - pro prevenci, pro stanovení diagnózy, pro léčbu i pro diagnózu úmrtí,“ řekl poslanec. Výbor následně ministerstvo požádal o vypracování metodiky pro testování v době chřipkové epidemie.
Ministr uvedl, že se na takových dokumentech pracuje. Stejně tak probíhá studie vyléčených, která má více odhalit, jaké dlouhodobé zdravotní dopady může nákaza mít.
